Nelidský příběh Ainuů: Původní kulturu, která existovala ještě před vznikem samotného Japonska, chtěli zničit
Foto: Official Photographic Company - Missouri History Museum / Public domain, Wikimedia commons
5 min
Po tisíce let nucené asimilace si Ainuové stále dokázali uchovat svou kulturu, odlišný jazyk a ústní historii. „Existuje obraz Ainuů jako bezmocných lidí, ale zajímavé je, že navzdory všemu vykořisťování a útlaku a špatným věcem, které se jim děly, přežili a pak také prosperovali," uvedl sociolog Kinko Itona z University of Arkansas pro portál Travel and Leisure.
Reklama
Japonská kultura s nesmírně bohatou historií je hluboká, složitá a někdy i komplikovaná. To platí zejména pro Ainy na severním ostrově Hokkaidó a v okolních oblastech - původní kulturu, která vznikla ještě před vznikem samotného Japonska. Je to kultura, která čelila velkému nepřátelství. Lidé tohoto národa se však v průběhu staletí bránili, aby zajistili, že jejich budoucí generace budou vyslyšeny, napsal portál Travel and Leisure.
Jak jsme již psali v našem článku Jen ať se vdá a po smrti dobrý: Děvčátkům od 2 let až do svatby tetovali Ainuové zvláštní úsměv Ainuové je označení pro původní obyvatelstvo území Ruska a Japonska, které žije na Kamčatce a na severu ostrova Hokkaidó. Jeho osudy v této oblasti byly podle serveru Světoběžník dosti pohnuté, když se proti němu již v sedmém století Japonci ostře postavili přesvědčeni o tom, že se jedná o méněcennou rasu.
Z článku si připomeňme, že Ainové byli tedy patrně prapůvodními obyvateli Japonska, jež sem přišli z Kamčatky, Kuril a Sachalinu, kde sídlili ještě v 19. století. Živili se lovem a rybolovem. Etnografie o ně projevovala od počátku zájem pro jejich zvláštní kulturu, tzv. kult medvěda, a také kvůli kuriózním vytetovaným knírům žen, popsal etnolog Martin Rychlík.
Smaže uznání národa pachuť pohrdání?
Japonská vláda v roce 2019 vůbec poprvé uznala etnickou menšinu Ainuů za domorodce. Zákon ale napsali politici v Tokiu a Ainuové k němu nemohli nic říct. Kabinet z nich chce navíc učinit turistickou atrakci. Bude Ainuům toto „uznání“ stačit? Norma tak poprvé uznala příslušníky národa Ainu, žijícího převážně na severu Japonska na ostrově Hokkaidó, za domorodé obyvatele, zakazuje jejich diskriminaci a vyzývá kabinet, aby zavedl opatření na podporu jejich komunity, kultury, místní ekonomiky a turismu. Na to byla v tehdejším japonském rozpočtu podle listu Asahi šimbun vyčleněna miliarda jenů (přes 200 milionů korun), informovala na jaře roku 2019 Simona Bartošová v Lidových novinách.
Samuraj na bruslích vyrazil na lodi Kainan Maru do Antarktidy. Předčil Scotta i Amundsena. Japonská…
Účelem zákona bylo, aby Ainuové byli v japonské společnosti respektováni a mohli být hrdí na svůj etnický původ. Díky normě by také Ainuové měli snáze získat povolení úřadů sbírat dřevo v lesích pro své rituály či chytat lososy v řekách tradičním způsobem. Vláda navíc na následující rok naplánovala otevřít Národní muzeum Ainuů a park ve městečku Širaoi na Hokkaidu, jenž má ročně přilákat na milion turistů.
„Je to, jako bychom se probudili z opravdu hlubokého spánku,“ komentoval tehdy krok vlády předseda Asociace Ainuů na Hokkaidu Tadaši Kato pro televizi NHK.
Nuceně se museli podrobit všemu japonskému
Podle Simony Bartošové byl první zákon vůbec uznávající existenci etnické menšiny Ainuů v Japonsku schválen v roce 1997, neuznával je ale za domorodce, přestože cílem bylo zachovat kulturu národa a garantovat jeho příslušníkům lidská práva. Téměř 130 let tak Ainuové čelili jako „bývalí domorodí obyvatelé“ nucené asimilaci, již nařídil zákon z roku 1899 schválený v období Meidži (1868–1912), kdy země vycházejícího slunce procházela překotnou modernizací.
Méně barbarský název ostrova
Nejsevernější japonský ostrov byl tehdy Japonci obsazen a jeho jméno změněno z Ezo (v japonštině příznačně „Země barbarů“) na Hokkaidó („Severomořský okrsek“). Stát sice přiznal Ainuům občanství, byli ale nuceni přijmout japonská jména, uvedla Bartošová. Přišli o půdu, jejich jazyk byl postaven mimo zákon a kulturní zvyky jako obětování zvířat či tetování byly zakázány. Místo lososů směli lovit jen jeleny – to je přivedlo na pokraj hladovění.
"Čistokrevnost" národa v ohrožení
Mnoho japonských osadníků donutilo ženy národa Ainu se za ně provdat, smíšené svazky však propagovali sami Ainuové, aby unikli diskriminaci. „Čistokrevných“ Ainuů tak dnes žije minimum. Podobně jako mnoho domorodých obyvatel ve světě většina Ainuů už po dekádách asimilace tradičním způsobem života nežije. Jejich jazyk je nyní považován organizací UNESCO za ohrožený a mluví jím jen málo z nich. Lze jej ale studovat na univerzitách.
Platy a vzdělání Ainuů se od průměru ve zbytku Japonska stále významně liší. V roce 2017 si vláda prefektury Hokkaidó nechala zpracovat studii v obcích, v nichž Ainuové prokazatelně žili. Jedním ze zjištění bylo, že jen 33 procent z nich chodilo na univerzitu, ve srovnání s téměř 46 procenty v celé populaci Hokkaida. Ze 671 lidí, jichž se studie dotazovala, 23 procent uvedlo, že jsou kvůli svému původu diskriminováni.
Les Aokigahara je jedním z nejznámějších a nejstrašidelnějších míst v Japonsku. Stane se tu 100–105…
Podle průzkumu z roku 2017 žije dnes na nejsevernějším japonském ostrově nejméně 13 200 příslušníků národa Ainu, jejich přesný počet ale není znám právě kvůli integraci do většinové společnosti. Někteří své kulturní kořeny navíc záměrně skrývají – právě kvůli tomu, že se na ně většinoví Japonci stále dívají skrz prsty, dodala Simona Bartošová v článku pro Lidové noviny.
