Podle vědců dojde ke kompletnímu zničení života na Zemi během příštích 250 milionů let
Foto: tobkatrina / Depositphotos
3 min
Vědci ze Spojeného království díky simulaci objevili přesné datum, kdy by měla zaniknout Země. Hlavní příčinou je údajně rapidní oteplování Země, které už nelze zastavit.
Reklama
Podle vědců dojde ke kompletnímu zničení života na Zemi během příštích 250 milionů let. Svou roli na tom hraje především spalování fosilních paliv, které lidé dodnes využívají naprosto běžně. Dokonce v takovém měřítku, že kdyby se ze dne na den zakázaly, svět by to nezachránilo.
Před zánikem mohou nastat extrémní proměny podmínek, jako je splynutí kontinentů do superkontinentu nebo prudký nárůst teplot. Průměrná teplota na Zemi se zvýší a bude se pohybovat mezi 40 až 70 °C. Ovzduší bude velmi vlhké a dusné a nastane stav bezvětří. Sopky zaznamenají zvýšenou aktivitu a do vzduchu budou vypouštět velké množství oxidu uhličitého, který na Zemi sníží obsah kyslíku. Tím se Země stane neobyvatelnou pro veškeré organismy, a dokonce by mělo dojít k vymizení atmosféry i oceánů.
Vyhlídky do vzdálené budoucnosti se zdají být velmi ponuré,
komentuje situaci vědec Alexander Farnsworth.
Vysoké teploty mezi 40 až 50 stupni Celsia, a i vyšší denní extrémy spojené s vysokou vlhkostí by nakonec náš osud zpečetily,
dodal.
Podle některých odborníku tu přece jen existuje jedna šance na uchování života. Některé organismy mají totiž šanci, že se k novým, drastickým podmínkám přizpůsobí. Takovou šanci má zhruba 8–16 % živočichů, avšak jedná se o pouhou teorii, která by v praxi moha vypadat naprosto jinak.
Problematika globálního oteplování
Je velmi důležité nezapomenout naši současnou klimatickou krizi, která je důsledkem lidských emisí skleníkových plynů. Přesně na to upozorňuje i Dr. Eunice Lo, výzkumná pracovnice v oblasti klimatických změn a spolupracovnice při Britském výzkumu.
Zatímco za 250 milionů let předpovídáme neobyvatelnou planetu, již dnes zažíváme extrémní horka, která škodí lidskému zdraví. Proto je klíčové co nejdříve dosáhnout nulových čistých emisí,
dodává. Vlny veder ohrožují úrodu, narušují energetické sítě a znepříjemňují život prakticky všem živočichům.
Budoucnost oxidu uhličitého
Prognózy ve studii využívají tektonické a chemické modely oceánů k určení hladin oxidu uhličitého. Vyšší vulkanické zplodiny v nadcházejících letech poukazují na nárůst ze současných hodnot na hodnoty převyšující 600 částic na milion. Takto zvýšená koncentrace by tvořila další nepříznivé podmínky pro mnoho organismů.
Skleníkové plyny by se hromadily a zadržovaly by v atmosféře více tepla. Tato zpětná vazba zesiluje oteplování, což na planetě s minimálním vlivem oceánů stále více ztěžuje přežití.
Domníváme se, že koncentrace, CO₂ by se mohla zvýšit z dnešních přibližně 400 částic na milion (ppm) na více než 600 ppm za mnoho milionů let v budoucnosti,
poznamenal profesor Benjamin Mills z univerzity v Leedsu.
Jedná se o statistiku pracující se scénářem, který počítá s tím, že lidé přestanou spalovat fosilní paliva, jinak se těchto čísel dočkáme mnohem, mnohem dříve,
dodal.
