Zapomeňte na hladkou mouku. Nejlépe zahustíte těsto na bramboráky surovinou, která jim dodá skvělou křehkost i chuť
Běžný recept na bramboráky počítá s tím, že nastrouhané brambory spojíte vajíčkem a moukou. Výsledné placky bývají příliš silné, hutné a těžké. Napadlo vás, že lze vejce i mouku vynechat?
Jakmile brambory nastrouháte, začnou pouštět šťávu. Většina lidí ji bez rozmyslu vylije, a právě to je největší chyba. Kdo si šťávu nechá, zjistí, že se v ní ukrývá něco, co k bramborákům patří odjakživa. Naše babičky to dobře věděly a tuhle možnost využívaly zcela běžně.
Nejde o žádnou složitou techniku. Stačí vybrat správný druh brambor, protože ne každá hlíza se k tomu hodí. Rané brambory a také ty varného typu A obsahují škrobu jen málo, takže by se bramboráky při smažení rozpadaly.
Ideální volbou jsou brambory varného typu C. Použít lze i starší hlízy typu B. Rané brambory a typ A nechte raději stranou.
Škrob jako přirozené pojivo
A tady je rozuzlení: tím pojivem je bramborový škrob. Nastrouhané brambory důkladně vymačkejte nad mísou a tekutinu nechte chvíli v klidu odstát. Škrob se usadí na dně jako bílá vrstva. Vodu opatrně slijte a zbylý škrob vmíchejte zpět do těsta. Mouku ani vejce už nepotřebujete.
Výsledek je znatelný. Bramboráky drží pohromadě, jsou křehké a chutnají po bramborách, ne po mouce. Aby těsto nehnědlo, můžete do něj přilít trochu horkého mléka, které brání oxidaci nastrouhaných brambor.
Chuť dotáhnete tradičním kořením: rozetřeným česnekem a promnutou majoránkou. To je základ české klasiky.
Smažení je rovněž důležité
I dokonalé těsto lze pokazit na pánvi. Tuku musí být víc než jen na potření dna a zároveň musí být dobře rozpálený. Pro autentickou chuť sáhněte po vepřovém sádle, ne po rostlinném oleji.
Příště tedy nevylévejte tekutinu z brambor bez rozmyslu. Možná zjistíte, že nejlepší pojivo jste celou dobu posílali do výlevky. Používáte i vy raději babiččin postup, nebo zůstanete u mouky a vajec?