Eugenio de Torralba pomocí nekromancie předpověděl významné politické události v Evropě, ne však zradu závistivého přítele
Foto: Vyplenění Říma 6.5.1527. Zdroj: Francisco Javier Amérigo y Aparici / Public domain, Wikimedia commons
Eugenio de Torralba byl v 16. století považován za nejmocnějšího věštce a kouzelníka ve Španělsku. Svému povolání se naučil v Římě, kde byl tehdy okultismus v módě. Jeho pověst vystoupala vysoko, ale závist ho poslala téměř na smrt.
V období renesance se všeobecně rozšířila obliba magie, čemuž napomohl například italský filozof Marsilio Ficino. K mecenášství pro učence pod záštitou monarchie pak přispělo i působení astrologů Cornelia Agrippy a doktora Johna Dee, kteří používali různé okultní předměty typu křišťálových koulí a speciálních stolků.
Po římských studiích okultních věd, astrologie, filozofie a nekromancie Torralbova pověst dramaticky stoupla, a to konkrétně, když prohlásil, že mu duch jménem Ezechiel pomáhá předpovídat budoucnost. Díky tomuto spojení prorokoval některé nejvýznamnější politické události v Evropě, včetně smrti španělského krále Ferdinanda v roce 1516.
Pro představu čtenáře je nekromancie způsob věštby, který je od nepaměti jedním z nejrozšířenějších - magický způsob vyvolání duše zesnulého. Lidé na celém světě jí využívali, aby se od zesnulých dozvěděli odpovědi na mnohé otázky. Obracet se na nekromancii bylo vždy obtížné. Jednak kvůli složitosti jejího provádění, a také kvůli přísným panovníkům a církvi, která ji pod hrozbou trestu smrti, zakazovala, uvádí server Věštírna.com.
Jako nekromant praktikoval tedy Torralba své věštění tak, že se snažil o zhmotnění duše zesnulého z obřadního kouře. Pro vysvětlení - výsledný efekt může být nezřetelný, a pouze zkušený nekromant pozná, jestli ke spojení došlo.
Podle Torralby se mu duch Ezechiel zjevoval v každé fázi měsíce a bral ho s sebou na různá místa. Večer 6. května 1527 se mu měl zjevit pod arkádami staré valladolidské univerzity a letět s ním do svatého města Říma, kde byl kouzelník svědkem jeho vyplenění. Torralba se rychle vrátil na kastilský dvůr, aby událost vylíčil, a Španělsko díky tomu získalo výhodu oproti ostatním evropským mocnostem, popisuje Sarah Bartlettová v knize Průvodce po mystických místech světa.
Torralbu nejvíce proslavila jeho předpověď vyplenění Říma.
„Vzpomeňte si na pravdivý příběh o licenciátu Torralbovi, kterého ďáblové nesli vzduchem, rytíře na holi, se zavřenýma očima, a on za dvanáct hodin dorazil do Říma a vystoupil v Torre de Nona, což je ulice ve městě, a viděl všechny neúspěchy, přepadení a smrt Bourbonů, a ráno už byl zpátky v Madridu, kde podal zprávu o všem, co viděl; Řekl také, že když byl ve vzduchu, ďábel mu přikázal, aby otevřel oči, a on je otevřel a uviděl se podle svého názoru tak blízko měsíčního tělesa, že se ho mohl chytit rukou a neodvážil se podívat na zem, aby nezmizel". Tato slova říká Don Quijote Sanchovi v druhé části Cervantesova románu a naráží na podivuhodný příběh, který se odehrál v 15. a 16. století, za vlády Ferdinanda Katolického, Johanky Šílené a Karla V.
„O tři roky později ovšem Torralbova pověst silně utrpěla, když ho jeden závistivý starý přítel Don Diego de Zuniga obvinil z čarodějnictví. Inkvizice ho mučila tak dlouho, dokud nepřiznal, že Ezechiel je ďábel. Torralba byl v roce 1531 propuštěn pod podmínkou, že už ducha nikdy nekontaktuje. Poté zmizel a o jeho smrti neexistují žádné doklady,“ uvádí Bartlettová. Podle některých zdrojů Torralba ještě několik let vykonával lékařskou praxi, ale není známo, kdy a kde zemřel.
Filolog José Manuel Pedrosa Bartolomé uvádí několik literárních děl, kde tato postava plně proniká do legendy. Objevuje se v náboženské řeči Carlo famoso (1566) autora Luise de Zapata de Chavese a básni El licensiado Torralba (1887) Ramóna de Campoamor.
