Založila Prahu kněžna Libuše nebo někdo jiný? Kdy to bylo a jak vůbec vznikl její název?
Foto: Public domain, Wikimedia commons
5 min
„Vidím město veliké, jehož sláva bude hvězd se dotýkati. Tam v lese je místo, třicet honů odtud vzdálí, Vltava řeka je obíhá. To na půlnoc ohrazuje potok Brusnice hlubokým ouvalem, na polední pak straně skalnatá hora vedle lesa Strahova…“
Reklama
Založila Prahu kněžna Libuše?
Kdo by neznal z vlastivědy kněžnu Libuši, o které se poměrně detailně zmiňuje český kronikář Kosmas (asi 1045–1125) ve své Kronice české. Podle Kosmy pocházela Libuše z rodu Přemyslovců a založila Prahu v 8. století. V osudný den povstala před svým mužem Přemyslem Oráčem a skupinou stařešinů a vyjevila svou věštbu:
„Vidím veliký hrad, jenž slávou nebes se dotkne,
ve hvozdě leží místo – je vzdáleno ode vsi této
na třicet honů a mez mu určují vltavské vlny.“
Skrze tuto věštbu kněžna Libuše nařídila svým lidem založit věhlasné město. Aby nedošlo k záměně lokality, určila přesně jeho polohu vzhledem ke kopci Petřínu a potoku Brusnice. Město zároveň také pojmenovala Prahou, podle muže tesajícího práh domu, kterého v daném místě měli její lidé potkat. A tak se také stalo. Nebo vlastně nestalo?
Kde je pravda?
Opomeňme teď Kosmův obrovský historický, literární a kulturní přínos, ale pověst o založení Prahy na základě věštby nemůžeme brát příliš vážně. Navíc existence kněžny Libuše není nijak historicky podložena a zůstává pouze v rovině Kosmovy báje.
Kosmova kronika, ostatně jako mnohé kroniky, byla sepsaná na zakázku panovníkem. A proto není divu, že kromě zaznamenání důležitých dějinných událostí zde nalezneme výrazný ideologický záměr. Tím je potřeba především potvrdit nárok Přemyslovců na celé české území (v minulosti vládli jen Čechům, na Moravě byla jiná knížata) a vysvětlit vznik a funkci knížete a velmožské vrstvy. Proto Kosmas musel do kroniky zahrnout také báje vysvětlující původ Přemyslovců a jejich podíl na vzniku Prahy jakožto jejich sídelního města…
Pokud Libuše neexistovala, nemohla Prahu založit, kdo tedy?
Co víme z historických pramenů?
Kdo a kdy založil Prahu?
Z archeologických nálezů je patrné, že celá pražská kotlina s brodištěm přes velkou řeku byla osídlena již od doby kamenné. Nicméně první centrum budoucího města vznikalo až v 8.–10. století na levém břehu Vltavy, kde nyní stojí Pražský hrad a Malá Strana. Proto můžeme založení Prahy připsat nejdříve knížeti Bořivoji (852/853–888/890), prvnímu historicky doloženému českému panovníkovi z rodu Přemyslovců.
Jestli však Prahu skutečně založil Bořivoj, nebo někdo nám neznámý před ním, zůstává i nadále předmětem dalšího bádání.
Jak město vypadalo?
Archeologové našli fragmenty mohutného opevnění na Malé Straně, jehož nejstarší fáze spadá do poloviny 9. století. Druhý opevněným sídlištěm byl Vyšehrad, který vznikl někdy v první polovině 10. století na pravém břehu Vltavy.
Jedna z nejstarších písemných zmínek o Praze, dokonce starší než Kosmova kronika, je očité svědectví židovského kupce Ibrahíma ibn Jakúba (912–966). Kupec ve svých spisech o cestě po Evropě v 60. letech 10. století popisuje Prahu jako kamenné město s trhem a s opevněnou tvrzí na kopci. Zmiňuje také název Fragha, případně Bragha (existují totiž dva přepisy jeho zprávy, které se ale datují až do 11. století).
Vyšehrad se později, během 11. a 12. století, stal sídlem českých knížat a králů. Mezi oběma opevněnými sídlišti postupně vznikalo další husté osídlení. Během 2. poloviny 11. století tak na pravém břehu proti Malé Straně vzniklo Staré Město. Kromě toho centrálního osídlení se na území dnešního centra města nacházely četné příměstské osady.
Jak vznikl název „Praha“?
Odkud se vzal název našeho hlavního města? V průběhu historie si tuto otázku položila mnoho badatelů a jejich teorie se různí. Pojďme se podívat na ty nejznámější:
Kosmova kronika (1120–1125)
První známou teorii o původu názvu „Praha“ zformuloval už ve 12. století český kronikář Kosmas v Kronice české. Domníval se, že je název odvozen od slova „práh“, myšleno domovní práh.
Teorie „vypražené“ Prahy (1926)
Asi nejpodrobněji se původem názvu našeho hlavního města zabýval dr. Antonín Profous (1887–1953). Praha je podle něj odvozená od slova „pražit“ ve významu vyprahlina jako místo vypálené sluncem. Na Hradčanském vrchu dle něj mohla být větší holá plocha vyprahlá od slunce. Závěry bádání Profous shrnul ve své knize Místní jména v Čechách (1951). Jeho výklad, byť má kritiky, je zatím uznáván jako nejpravděpodobnější, ne však absolutně správný. Proti této teorii mluví například fakt, že první osadníci pražské kotliny (rybáři, kupci) se pravděpodobně usadili dole u řeky a až později pojmenovávali a osidlovali okolní vrchy. Zároveň žádný slovanský jazyk nemá ve své zásobě slovo „praha“ ve významu „vyprahlina“.
Další teorie
Existují i další možná vysvětlení:
- Durych (1791) – ze slova „práh“ ve významu říční práh
- Tomek (1855) – ze slova „pražit“ ve významu místo vypálené ohněm
- Zeiner (1926) – z keltštiny ve významu opevněné místo
- Mikkolov (1950) – ze slova „práh“, ale tentokrát ve významu místo kopcovité
