Důkazy podporující teorii, že pyramidy v Gíze nepostavili Egypťané, jsou stále přesvědčivější

Důkazy podporující teorii, že pyramidy v Gíze nepostavili Egypťané, jsou stále přesvědčivější

Foto: Ricardo Liberato / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Pyramidy v Gíze jsou jednou z nejvýznamnějších památek starověkého světa. Některé pozoruhodné teorie naznačují, že mohly být postaveny před více než 10 000 lety. Mezi zvažované autory patří také ztracená civilizace Atlantidy.

Pyramidy v Gíze

Pyramidový komplex v Gíze obsahuje kromě Cheopsovy pyramidy další dvě velké pyramidy, menší přidružené pyramidové a chrámové komplexy a Velkou sfingu. Velká pyramida, nebo též Cheopsova, je největší pyramidou světa a také jedním ze sedmi divů antického světa. Její výška činí 147 metrů a délka základny 230 metrů. 

Velká sfinga, socha s lidskou hlavou a lvím tělem, byla nejspíše vystavěna jako ochranná socha chránící pyramidy. Je vytesaná do přirozené skály nedaleko pyramid. Měří 20 metrů na výšku a 73 na délku. Egyptologové se přiklánějí k názoru, že hlava sfingy představuje faraona Khafreho, pro kterého byla vytvořena a který nechal také postavit druhou největší gízskou pyramidu. 

Celý komplex byl podle převládajícího názoru archeologů vybudován ve Staré říši mezi lety 2600–2500 před Kristem, nicméně existují i alternativní teorie. 

Možné důkazy hovořící proti Egypťanům

Podle některých odborníků je možné, že pyramidy v Gíze byly postaveny nějakou starší vyspělejší civilizací a Egypťané je pouze objevili a používali. Tato teorie se opírá o některé hypotézy a důkazy včetně nedostatku písemných pramenů, které by potvrzovaly, že Egypťané měli technické znalosti a zdroje potřebné k výstavbě těchto složitých monumentů. Mezi další kontroverze patří například velikost staveb a vysoká hmotnost stavebních kamenných bloků (až 15 tun), záhadné tunelové systémy a šachty pod pyramidami, malta neznámého původu, úžasná přesnost zarovnání pyramid se severním pólem a neproporcionální hlava sfingy, která vypadá jako dodatečně vytesaná na původní soše lva. Jednou z nejzajímavějších teorií o starším původu pyramid je hypotéza vodní eroze Velké sfingy. Ta se opírá o její stav vykazující vodní erozi způsobenou dlouhodobými starověkými záplavami nebo dešti.  

Dílo ztracené Atlantidy?

Nicméně taková skutečnost neodpovídá klimatu Starého Egypta, který byl většinou suchý a větrný. Namísto toho se zdá, že by mohla být způsobena dlouhodobými dešti, které se v oblasti Gízy vyskytovaly ještě před vznikem egyptské Staré říše. Na základě toho hypotéza přisuzuje autorství pyramid Platónově ztracené civilizaci zvané Atlantida před více než 11 500 lety.  Hypotézu o vodní erozi formuloval poprvé v 50. letech Schwaller de Lubicz, egyptolog a mystik. Na jeho myšlenkách stavěl v roce 1979 další egyptolog a spisovatel John Anthony West, který připisoval erozi nilským záplavám mezi lety 15 000–10 000 př. n. l.  Jeho myšlenku o vzniku eroze před rokem 5 000 př. n. l. podpořil v roce 1990 geolog Robert Schoch. 

Převládající vědecký názor o přítomnosti prastaré vodní eroze je však následující: voda s největší pravděpodobností prosakovala přírodními trhlinami ve vápenci ještě předtím, než byla Sfinga vytesána, což způsobilo, že vnější stěny Sfingy vypadají, jako by byly vytesány mnohem dříve, než ve skutečnosti byly.“

Reklama
Reklama