Ne všichni Přemyslovci se věnovali jen vyvražďování. Někteří propadli tajným vědám, ezoterice, astrologii a alchymii
Foto: Martin Šejbl / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Karel IV. byl nepochybně schopný státník a nadprůměrně vzdělaný panovník, duchovně založený. Navíc disponoval mimosmyslovými schopnostmi i viděním budoucích událostí, podle nichž do značné míry usměrňoval své kroky. Jeho příbuzní propadli nejedné z tajných věd.
Nepříliš známé skutečnosti o českém panovníku Karlu IV. se dozvídáme z knihy Jana A. Nováka Karel IV. - mystik a čaroděj. Publikace je pohledem na tajemnou a málo známou tvář Karla IV. i dávné doby, kdy se Čechy ocitly na křižovatce dějin.
Podle Jana A. Nováka je tedy Karel teoreticky po meči potomkem nadpřirozené bytosti - Meluzíny, pohříchu však zrozené pouze z fantazie Jana z Arrasu, jak jsme psali v článku Praprababička Karla IV. ukrývala takové tajemství, že ji prapraděd zavrhnul. Dodnes slýcháme její skučení.
Po přeslici – tedy ze strany matky Elišky, pocházející z přemyslovského rodu – byly šance na dědění mimosmyslových schopností a sklonu k zálibě v tajných naukách větší. A to nejen díky genům mytické zakladatelky rodu vědmy Libuše a její sestry čarodějnice a pohanské kněžky Tety.
Málo se ví, že ne všichni Přemyslovci se věnovali jen vyvražďování, oslepování a vyklešťování příbuzných, někteří měli i kladný poměr k tajným vědám. Pár se jich dokonce intenzivně zabývalo alchymií, astrologií a ezoterikou vůbec, dozvídáme se z knihy Karel IV. - mystik a čaroděj.
Svatá Ludmila a magický Tetín
Kněžně Ludmile (860-921), která je na rozdíl od Libuše skutečnou bytostí z masa a kostí, bylo připisováno konání zázraků. A zvláštní shodou okolností byla 15. září 921 zavražděna na Tetíně – na témže Tetíně, který kdysi vystavěla a zvolila za své sídlo Libušina sestra pohanská kněžka Teta. Nejspíš je to jen náhoda, ale přesto stojí za povšimnutí, že Tetín je skoro na dohled od Karlštejna zbudovaného Karlem IV. k účelům spíš kultovním než obranným, píše se v publikaci.
Astrolog Přemysl Otakar II.
Jan A. Novák nás seznamuje se skutečností, že již Přemysl Otakar II. (1233–1278), známý jako král železný a zlatý, vlastnil unikátní hvězdný glóbus, který patrně sloužil na jeho dvoře k astrologickým účelům. Jde o na svou dobu dokonalý a přesný přístroj vycházející z nejlepších děl antické astronomie, s jehož pomocí lze zjistit zdánlivou polohu hvězd a souhvězdí na obloze v jakoukoliv dobu. Existuje dodnes jako nejstarší dochovaný předmět tohoto druhu v křesťanské Evropě; nyní je majetkem knihovny v německém městě Bernkastel-Kues.
Některé prameny uvádějí, že jeden z nejvýznamnějších přemyslovských panovníků měl i další astrologické přístroje a rád se nechával obdarovávat alchymistickými rukopisy dovezenými z arabského světa. Nejspíš známe i prostředníka těchto transakcí, jímž patrně byl jeho vzdálený příbuzný, na svou dobu mimořádně vzdělaný král Alfons X. Kastilský (1221–1284), který z arabštiny překládal vědecké a astrologické spisy, uvádí autor knihy.
Manželka Markéta Babenberská
Je přitom pravděpodobné, že ještě víc než drsný „železný král“ (který mimo jiné do Čech přivedl inkvizici) měla na tehdejším přemyslovském dvoře kladný vztah k tajným vědám jeho první žena Markéta Babenberská. Dokonce je možné, že právě ona je sem implantovala, protože Vídeň, odkud pocházela, byla jedním z nejvýznamnějších kulturních center té doby, zatímco o tehdejší Praze něco takového ani při nejlepší vůli říci nešlo.
Nemanželský syn krále jako pokračovatel
Záliba v hermetice pokračovala i v potomstvu. Blízko k tajným vědám měla zejména opavská větev Přemyslovců, jejímž prvním příslušníkem byl nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš I. Opavský (mimochodem jeho matka Anežka z Kueringu je první historicky známou milenkou českého panovníka).
Hermetika je starověká, až do současné doby živá a ne zcela jednotná duchovně-nauková tradice. Jde o druh esoterismu a současně o filozofický směr.
Další potomci propadli alchymii
Mikulášův vnuk vévoda Přemek I. Opavský (1365–1433) se oženil s příbuznou manželky císaře Zikmunda Lucemburského Barbory Celjské, která alchymii zcela propadla.
Opavští Přemyslovci také drželi v majetku legendární Faustův dům v Praze, kde jeden z jeho členů, Václav II. Opavský (1397–1449), prováděl alchymické experimenty s velkou náruživostí. Stal se tak prvním z dlouhé řady alchymistů a mágů působících ve zdech tohoto černokněžnického doupěte opředeného strašidelnými legendami.
Naplno propukla vášeň pro tajné vědy u dalšího opavského Přemyslovce – Přemka II. Opavského (pravděpodobně 1423–1478). Ten vystudoval univerzity v Krakově a ve Vídni, psal učená pojednání o astrologii a alchymii a zřejmě nezůstával jen u teorie, protože ho ve Vratislavi soudili kvůli jakýmsi podvodům týkajícím se zlata, dozvídáme se v knize Karel IV. mystik a čaroděj autora Jana A. Nováka.