Staré dětské knížky mohou mít sběratelskou hodnotu. Jak poznáte, že jsou cenné?
Foto: pexels
více než 5 min
Meziválečná česká dětská literatura zažívá nebývalý boom. První vydání Dášeňky nebo Ferdy Mravence se prodávají za statisíce. Co ale rozhoduje o tom, zda máte v ruce poklad, nebo jen hezkou vzpomínku?
Reklama
Když se řekne sběratelství vzácných knih, většina lidí si představí zaprášené regály plné starých románů v kožených vazbách. Jenže skutečná horečka posledních let se odehrává jinde – v segmentu, který by člověk čekal nejméně. Jsou to české meziválečné dětské knihy.
Ferda Mravenec. Dášeňka. Broučci. Názvy, které zná každý, kdo vyrůstal v Československu. A právě tyto tituly dnes dosahují na aukcích cen, které by ještě před dvaceti lety působily jako vtip. První vydání Sekorova Ferdy Mravence z roku 1936 v kompletním stavu? Klidně přes sto tisíc korun. Čapkova Dášeňka z roku 1933 s původním přebalem? Násobky této částky.
Co ale rozhoduje o tom, jestli kniha, kterou jste zdědili po babičce, má hodnotu starého auta, nebo jen sentimentální cenu? Odpověď je složitější, než by se mohlo zdát – a skrývá se v detailech, které laik snadno přehlédne.
Papírový přebal jako svatý grál
První věc, kterou zkušený sběratel hledá, není samotná kniha. Je to tenký, křehký kousek papíru, který ji původně chránil – původní papírový přebal. U meziválečných vydání jde o naprostou raritu. Většina těchto přebalů skončila v koši, roztrhala se při používání nebo prostě nepřežila desetiletí v nevhodných podmínkách.
Podle expertů z aukčních domů jako Adolf Loos Auction House nebo European Arts může kompletní a dobře zachovalý původní přebal zdvojnásobit až zdesetinásobit konečnou cenu knihy. Kritéria hodnocení jsou přísná – sleduje se úplnost, absence trhlin, skvrny po vlhkosti a pomačkání. Ideální přebal je bez jediného zásahu, zachován v co nejlepším stavu, byť s drobnými známkami přirozeného opotřebení.
Detektivní práce s tiskovými chybami
Jak ale vůbec poznat, že držíte v ruce skutečné první vydání, a ne pozdější dotisk nebo dokonce falzifikát? Tady začíná práce, která připomíná spíš kriminalistiku než antikvariát.
U děl Josefa Lady a Josefa Čapka se sledují specifické bibliografické znaky – tiskové chyby, varianty papíru, nuance v barvě tisku, typografické odlišnosti v tiráži. U některých raných vydání Josefa Lady je klíčové ověřit konkrétní detaily v kresbě postav nebo chybně umístěnou paginaci, která byla v pozdějších dotiscích opravena. U děl Josefa Čapka se zase sledují nuance v písmu, kvalita papíru, vodoznaky či specifické znaky použitého nakladatelství.
Tyto mikroskopické detaily jsou pro laika prakticky neviditelné. Pro zkušeného znalce představují detektivní stopy, které jednoznačně potvrzují autenticitu – a tedy i skutečnou hodnotu.
Broučci za milion? Záleží na ilustrátorovi
Samostatnou kapitolou jsou Karafiátovi Broučci. Tato kniha vyšla v desítkách vydání s různými ilustrátory – a právě volba ilustrátora dramaticky ovlivňuje cenu.
Jednoznačně nejcennější jsou vydání s ilustracemi Vojtěcha Preissiga, zejména první z roku 1903 (Artěl) a další významné vydání z roku 1920 (Komenium). Jde o skvosty české secese, často tištěné náročnými technikami dřevorytu nebo litografie. Cena těchto rarit se pohybuje v řádech statisíců korun a v závislosti na stavu může dosáhnout i milionových částek.
Broučci s ilustracemi Jiřího Trnky, například vydání z roku 1942, jsou sice přístupnější a tištěné většinou ofsetem, ale pro mnohé představují ikonu dětství a sběratelsky jsou taktéž ceněny – byť nedosahují astronomických cen Preissigových raných děl.
Restaurování: záchrana, nebo zkáza?
Co když máte knihu poškozenou? Intuitivně by se zdálo, že nechat ji opravit je správná cesta. Realita je složitější.
Profesionální, reverzibilní restaurování provedené skutečným odborníkem může zachránit hodnotu jinak ztraceného exempláře a dokonce ji navýšit. Klíčové slovo je reverzibilní – jakýkoli zásah musí být teoreticky odstranitelný, nesmí měnit původní charakter knihy.
Naopak nepůvodní převazba – ať už jde o snahu vylepšit rozpadající se desky nebo zakrýt poškození – má fatální dopad na cenu. Ta pak může klesnout o 80 až 90 procent. Sběratelé jsou v této otázce neúprosní: originál, byť poškozený, je vždy cennější než vylepšená náhražka.
Nostalgie, nebo trvalá hodnota?
Zůstává otázka, která trápí každého, kdo uvažuje o investici do tohoto segmentu: je současný boom udržitelný?
Skeptici tvrdí, že jde především o generační záležitost – silnou vlnu nostalgie padesátníků a šedesátníků, kteří vyrůstali na Ferdovi a Dášence a nyní si plní dětské sny. Až tato generace odejde, poptávka klesne.
Optimisté oponují: hodnota těchto děl spočívá v jejich nesporné umělecké, historické a kulturní hodnotě. Díla Josefa Lady, Josefa Čapka nebo Ondřeje Sekory jsou prostě ikonická – a jejich počet je konečný. Nedávné aukce potvrdily rekordní ceny a zvýšený zájem i mladších investorů, což naznačuje robustnost trhu.
Pravda bude nejspíš někde uprostřed. Absolutní špičky – první vydání v perfektním stavu s původními přebaly, autorsky signované exempláře, limitované edice – si svou hodnotu pravděpodobně udrží. Běžnější kousky mohou zažít korekci.
Jak uchovat poklad pro další generace
Pokud máte doma něco, co by mohlo mít hodnotu, základem je správné uložení. Knihy by měly být v archivních krabicích z bezkyselého papíru, ideální teplota je 18-20°C, relativní vlhkost 45-55 procent. Žádné přímé sluneční světlo, žádné vlhké sklepy ani rozpálené půdy.
A hlavně – než cokoli uděláte, nechte knihu posoudit odborníkem. V tomto světě platí víc než kde jinde, že ďábel se skrývá v detailech. A právě ty detaily mohou rozhodnout o tom, jestli držíte v rukou hezkou vzpomínku na dětství, nebo skutečný poklad.
