Některé věty zůstávají v hlavě déle: Poznámky o vzhledu, nevyžádaná zpětná vazba nebo náhodný komentář cizího člověka
Některá slova, vyřčená ve stresu a spěchu nebo bez rozmyslu, se nám mohou zarýt do hlavy, ačkoli se navenek snažíme tvářit, že jsme v pohodě a že na nás nějaké hloupé řeči nemají vliv. Mají. Ať už jde o poznámky o vzhledu, nevyžádanou zpětnou vazbu nebo náhodný komentář cizího člověka.
Nevinné poznámky o vzhledu
I když jsou míněny v dobrém a neznějí vlastně nijak špatně, mohou v nás zanechat stopu, zvlášť pokud se často opakují. „Vypadáš unaveně. To tričko ti nesedí…“ Tyto a podobné věci způsobují, že pak celý den přemýšlíme o tom, zda skutečně vypadáme hrozně nebo děláme něco špatně.
Pasivně-agresivní poznámky
Já bych to udělal jinak, ale dobře, dělej, jak myslíš,
řekne nám někdo s pokrčením ramen, ještě přitom kroutí hlavou nebo protáčí oči v sloup. „Myslela jsi to dobře, to je hlavní,“ utrousí někdo, aby nám dal najevo, že jsme se sice snažili, ale zkazili jsme to. Takové komentáře snášíme v tichosti, přijímáme je se zdánlivým úsměvem, ale uvnitř je analyzujeme až do večera, abychom si ujasnili, zda to měla být kritika.
Rady, o které jsme se neprosili
Známe to všichni. Od svých příbuzných, přátel i kolegů v práci často dostáváme rady pronesené s dobrým úmyslem, ale vyznívající jako otravné poučování. Hezky rychle nám to začne lézt krkem, třebaže to na první pohled mohou být úplné maličkosti, jako doporučení „Měla bys víc odpočívat.“ Nebo otázka „Víš, co by ti prospělo?“ Vím, zazní potom v naší mysli. Utéct někam hodně daleko odsud…
Poznámky týkající se našeho chování
To je podobné jako s narážkami na zevnějšek. Někteří lidé mají pocit, že nás mohou posuzovat a hodnotit, aniž by mysleli na to, že jim samotným by se takový přístup k jejich osobě určitě nezamlouval. „Ty jsi vždycky taková citlivka,“ řekne vám někdo, třeba když odmítnete vylézt na rozhlednu kvůli strachu z výšek nebo proto, že se bojíte jehel u lékaře. Nebo dokonce proto, že odmítnete večer popíjet s přáteli, jelikož víte, že alkohol vám nedělá dobře a že mu snadno podléháte. „Moc to řešíš,“ je další nemilá podpásovka, která útočí na vaše pocity a způsobuje, že se pak zpochybňujete a bezdůvodně stydíte. Netrapte se tím, co o vás říkají ostatní. Je to koneckonců váš život.
Náhodné komentáře cizích lidí
Často se bohužel dostáváme do situací, kdy nás mohou zasáhnout i poznámky zcela náhodných kolemjdoucích, např. v hromadné dopravě. Při cestě autobusem nebo tramvají se můžeme setkat s rýpavými řečmi, které bývají krátké, úsporné a přesné jako šíp do srdce. „To jste ty dveře nemohla podržet? Netlačte se na mě tak! Tady si sednout nemůžete, to místo je obsazené.“
Jsou to zkrátka a dobře momenty, kdy někdo, kdo nás nezná a neví nic o našem náročném dni, způsobí, že se ten den stane ještě horším. Určitě jste něco podobného zažili v supermarketu, kdy někdo komentoval, že zdržujete ve frontě. Nebo možná na parkovišti, u lékaře a na úřadě, dokonce při procházce se psem. Vždy a všude se najdou tací, kteří rádi okomentují to, co zrovna děláte, byť je to naprosto nevinné.