Kolik teorií o vzniku našeho Měsíce znáte?

Kolik teorií o vzniku našeho Měsíce znáte?

Foto: Dhoiku / Shutterstock

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Měsíc po staletí a tisíciletí inspiroval básníky i výtvarné umělce, stejně jako dotvářel atmosféru pro schůzky milenců. V moderní době podnítil také zájem přírodovědců a techniků a na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se po něm tucet lidí dokonce prošlo. Jak ale náš Měsíc vlastně vznikl?

Reklama
Obsah článku
  1. Jak jsme si vznik Měsíce představovali v minulosti?
  2. Tři základní teorie
  3. Teorie gravitačního záchytu
  4. Teorie akrečního disku
  5. Teorie kolize vesmírných těles

Jak jsme si vznik Měsíce představovali v minulosti?

V dřívějších dobách hledali lidé vysvětlení existence Měsíce tam, kam řadili i další přírodní fenomény: do říše bohů, bůžků a nadpřirozených bytostí. Mnoho národů a civilizací dokonce Měsíc s některými z nich přímo ztotožňovalo. Jindy zase poskytoval Měsíc božstvům útočiště nebo byl jejich dopravním prostředkem (příkladem může být třeba severský bůh Mani, jemuž Měsíc sloužil jako povoz).

Moderní věda ale Měsíc vnímá jinak. A my díky ní máme možnost skutečně objektivně uvažovat o tom, jak souputník naší domovské planety vlastně vznikl.

Zdroj: cobalt88/ Shutterstock

Tři základní teorie

V době před programem Apollo a přenosem vzorků měsíčních hornin na Zemi vědci pracovali se třemi hlavními teoriemi vzniku Měsíce. Teorií gravitačního záchytu, teorií akrečního disku a teorií kolize dvou vesmírných těles.

Teorie gravitačního záchytu

Podle této teorie vznikl Měsíc v jiné části sluneční soustavy než Země, ke které se následně během svého putování vesmírem přiblížil natolik, že si jej Země přitáhla svým gravitačním polem a už jej „nepustila“.

Teorie akrečního disku

Tzv. akreční teorie předpokládala, že Měsíc vznikl spolu se Zemí ve stejnou dobu. Podle tohoto scénáře se právě vznikající Země otáčela tak rychle, že se část jejího materiálu oddělila a začala obíhat kolem většího zbytku, který je dnes planetou Zemí tak, jak jí známe. Proces si lze představit jako „bouli“, která se postupně díky odstředivé síle oddělila od Země a stala se Měsícem.

Teorie kolize vesmírných těles

Teorie kolize vesmírných těles (někdy též teorie velkého impaktu) počítá s tím, že se Země v dávných dobách srazila s dalším planetárním tělesem. Právě tato teorie je dnes přijímána jako nejpravděpodobnější, byť i ona samozřejmě podléhá průběžnému vylepšování, to je koneckonců podstata vědy.

V době vzniku naší Sluneční soustavy se vytvořila celá řada různých vesmírných objektů, kromě dnes známých planet to byla další podobná tělesa, která však do dnešní doby nevydržela, neboť zkřížily dráhu nějaké větší planetě. To se podle všeho stalo i planetě Theia, zhruba o velikosti Marsu, která se srazila s mladou Zemí někdy v době před 4,5 miliardami let.

Takto extrémní srážka logicky způsobila vyvržení ohromného množství hmoty do vesmíru. Právě z této hmoty mohl Měsíc vzniknout. Teorii velkého impaktu silně podpořilo zkoumání hornin získaných v rámci projektu Apollo. To ukázalo, že prvkové složení Měsíce je velmi podobné tomu, které známe ze Země. Jisté odchylky zde ale byly a teorie je stále předmětem zkoumání.

Nejnovější vědecké práce popisují vznik Měsíce tak, že po srážce s planetou Theia nedošlo k vyvržení hmoty, ale spíše k vytvoření ohromného oblaku odpařeného materiálu, ze kterého se teprve postupně vytvořil Měsíc.

Vědecké zkoumání nikdy nekončí a budoucnost dost možná přinese v rámci studia vzniku Měsíce nové objevy a další zpřesnění našich teorií.

Reklama
Zdroje článku:

Možná jste zmeškali

Kontroverzní královský pár nařizoval poddaným, do čeho mají smrkat. Další panovníci zašli ještě dál

Kontroverzní královský pár nařizoval poddaným, do čeho mají smrkat.…

V našich zeměpisných šířkách se ještě nedávno smrkalo do látkových kapesníků. Někdo tak činí dodnes. Až do konce 18. století však končil obsah nosu převážně na prstech, na oděvu nebo v ubrusu – látkové kapesníky byly pro převážnou většinu populace cenově nedostupné.

Komunistické Velikonoce aneb Práce všeho druhu

Komunistické Velikonoce aneb Práce všeho druhu

„Zrušíme Velikonoce, slavit se bude jen svátek jara!“ Takhle nějak zněly návrhy na mimořádných komunistických schůzích, které se zaměřovaly především na to, zda by se Velikonoce opravdu neměly zrušit. Jak tedy trávili Velikonoce naše babičky a dědečkové v dobách socialismu? Byly tradice živější, nebo byly naopak komunistickým režimem potlačovány? Vydejte se s námi po stopách socialistických Velikonoc.

Jak se vlci vyvinuli v psy? Starověké fosilie poskytují zajímavá vodítka

Jak se vlci vyvinuli v psy? Starověké fosilie poskytují zajímavá…

Psi jsou jak se říká nejlepším přítelem člověka. Byli s našimi předky po desetiticíce let a pomáhali sobě navzájem přežít. Jak se ale z vlka, pána lesů a planin stal pes, kterého potkáváme denně?

Odpadní vody jako záchrana lidstva: Když se z nich vyjme amoniak, můžeme ho použít jako palivo či hnojivo

Odpadní vody jako záchrana lidstva: Když se z nich vyjme amoniak,…

Vědci přišli se zajímavou myšlenkou. Z odpadních vod, které nám již k ničemu nejsou dobré, lze odebrat amoniak a použít ho k výrobě paliva i hnojiva. Můžeme tak šetřit neobnovitelné zdroje. Je to ale v praxi skutečně reálné?

Lidé na sebe byli za socialismu milejší. Více se scházeli a vždy si měli o čem povídat

Lidé na sebe byli za socialismu milejší. Více se scházeli a vždy si…

Od sametové revoluce uběhlo více než 30 let a část občanů si stále myslí, že před rokem 89 to stejně bylo mnohem lepší, dokonce i lidé na sebe byli víc milí. Může za to skutečně fakt, že jsme žili v socialismu?

Přísloví „třpytí se jak Pardubice“ nevzniklo náhodou. Souvisí s tehdejším nejbohatším mužem v Čechách

Přísloví „třpytí se jak Pardubice“ nevzniklo náhodou. Souvisí s…

Jistě nebylo náhodou, že moudrý Vilém z Pernštejna udělal z Pardubic správní i kulturní centrum svého panství, druhého největšího v Království českém. Ve zdejším kraji vybudoval rybníky a kanály a využil pracovitosti svých poddaných k obrazu hodného, mocného a vzdělaného feudála, středověkého šlechtického vlastníka půdy.

Víte, jaké velehoře se říká Mont Cervin? Patří mezi nejdramatičtější v Evropě. Kvůli prvenství na vrcholu na sebe horolezci házeli kamení

Víte, jaké velehoře se říká Mont Cervin? Patří mezi nejdramatičtější…

V Alpách je mnoho slavných hor, z nichž naše hádanková patří mezi nejznámější. Mont Cervin není v Alpách horou nejvyšší, ale zcela určitě nejdramatičtější. Měří 4478 metrů a je to tvrdá krystalická hornina, která má klasický vrchol pyramidálního tvaru, jenž vznikl činností ledovců v dobách ledových před více než dvěma miliony lety.

Americké hlavní město želé sídlí v centru zbožných Mormonů. Snědí ho neskutečné množství

Americké hlavní město želé sídlí v centru zbožných Mormonů. Snědí ho…

Mormonskému koridoru v Severní Americe se přezdívá „želatinový pás" kvůli oblibě želé v tomto regionu. Jedním z oficiálních odznaků zimních olympijských her v Salt Lake City v roce 2002 byl zelený želatinový bonbon ve tvaru státu Utah, jehož je pořádající město zároveň tím hlavním, nebo miska plná zelených želatinových kostek.

Prací k apokalypse: Evropská populace si myslí, že je díky výkonům něco víc. Jinak ale fungovat neumí

Prací k apokalypse: Evropská populace si myslí, že je díky výkonům…

V minulosti nebyla práce zdaleka tak důležitá a mít zaměstnání bylo kdysi považováno za zotročení. Proč tedy stále tak vášnivě pracujeme, přestože jsme dosáhli pohodlného života? Proč je práce tak hluboce zakořeněná v našem světě?

Nikdo to nepřizná, ale švédská princezna Estelle způsobuje na prestižní škole pochybné chování

Nikdo to nepřizná, ale švédská princezna Estelle způsobuje na…

Když se setkáte s nějakou celebritou nebo dokonce s královskou rodinou jako „běžný“ smrtelník, pravděpodobně znervózníte. To je zřejmě případ mnoha lidí v okolí prestižní státní školy, kterou navštěvuje švédská princezna Estelle (12) a princ Oscar (8). Od té doby, co tam mladí členové královské rodiny začali chodit, se lidé v jejich okolí chovají poněkud „divně“.

Doporučené články

Léto bez tíže: Česká televize vsází na kultovní seriály, filmové legendy i velké sportovní události

Léto bez tíže: Česká televize vsází na kultovní seriály, filmové legendy i velké sportovní události

Víme, co přinese 22. sezóna Ulice: Oblíbenou postavu čekají velké překážky

Víme, co přinese 22. sezóna Ulice: Oblíbenou postavu čekají velké překážky

Nákaza: Katastrofa se řítí na celý svět. Kate Winslet jako bezmocná zachránkyně

Nákaza: Katastrofa se řítí na celý svět. Kate Winslet jako bezmocná zachránkyně

Zítra v Ulici: V pátek se Kolda ztrapní, ale bude to stát za to, a Vladimír odmítá prémie

Zítra v Ulici: V pátek se Kolda ztrapní, ale bude to stát za to, a Vladimír odmítá prémie

Kvíz: Filmové a seriálové hlášky, které zlidověly

Kvíz: Filmové a seriálové hlášky, které zlidověly

Reklama