Tuhle chybu dělá každý majitel zahrady: Zničíte tím půdu na několik let
Představte si, že celé jaro a léto pečujete o svou zahrádku jako o miminko. S láskou, pravidelně, podle všech zaručených rad z internetu nebo od souseda Franty, který má rajčata velká jako grapefruit. A pak najednou – žluté listy, seschlé květy, půda tvrdá jak beton. Co se to proboha stalo?
Dělá to většina z nás
Odpověď je překvapivě jednoduchá a přitom záludná. A co hůř – tuhle chybu dělá skoro každý majitel zahrady. A většina z nás ji dělá pravidelně. Ne z lenosti. Ne z neznalosti. Ale právě z dobrého úmyslu. A jak to tak bývá, cesta do pekla je i v zahradničení dlážděna dobrými úmysly.
Slunce pálí, hadice zpívá a půda pláče
Typický obrázek českého léta: je poledne, slunce peče jak kamna na chalupě a vy, svědomitý zahradník, popadáte hadici a jdete zachraňovat své rostlinky před žízní. Zaslouží si přece trochu vláhy, no ne?
No… vlastně spíš ne. Právě jste se totiž dopustili jednoho z největších zahradnických hříchů.
Zalévání ve špičce horka není pomoc, ale vodní sebevražda. Voda se v těchto hodinách odpaří dřív, než vůbec stihne dopadnout ke kořenům. A aby toho nebylo málo, kapky, které ulpí na listech, se pod slunečními paprsky promění v malé lupy. Co to znamená? Rostlina se spálí. Doslova.
Více vody = více lásky? Omyl!
Další oblíbený zahradnický mýtus říká, že čím častěji zaléváme, tím lépe. Každodenní zálivka jako ranní rituál – trochu jako káva pro vaše petúnie. Ale kdepak. Právě tímhle rozmazlováním své rostliny tajně sabotujete.
Půda se promění v mělké mokřiny. Kořeny rostou jen kousek pod povrch (proč by se taky snažily hloubit, když mají vodu pořád po ruce?). A pak – bum! Jedno horké odpoledne bez zálivky a zahrada omdlívá jak šlechtična napěchovaná do těsného korzetu. I ona říkala, že to vydrží…
Voda mizí, půda tvrdne a slimáci slaví
Teď přichází ta méně poetická část. Špatným zaléváním si totiž nejen vyčerpáte studnu, ale taky zničíte samotnou půdu. Pokud zaléváte často a jen povrchově, vzniká na půdě krusta – tvrdá, nepropustná vrstva, která působí jako betonová víka.
Voda stéká po povrchu, živiny mizí do neznáma a kořeny trpí. Tím to ale nekončí: trvale vlhký povrch je totiž pozvánkou pro slimáky, plísně a další nezvané hosty, kteří z vaší zahrady rádi udělají all-inclusive resort.
Z dlouhodobého hlediska tak tahle nevinná chyba způsobí, že se půda znehodnotí – ztratí vzdušnost, živiny i schopnost zadržovat vodu. A to všechno kvůli hadici v nesprávnou dobu.
Jak to dělat lépe?
A teď ta dobrá zpráva - napravit tuhle chybu není nijak složité. Chce to jen změnit pár návyků:
- Zalévejte ráno. Ideálně mezi 5. a 8. hodinou, kdy je půda chladná a voda má šanci skutečně prosáknout ke kořenům.
- Zalévejte méně často, ale důkladně. Hluboká zálivka (klidně obden nebo jednou za tři dny) motivuje kořeny, aby rostly do hloubky. Rostlina pak zvládne víc sucha i horka.
- Mulčujte! Vrstva mulče (třeba ze slámy, listí nebo kompostu) zamezí odparu vody, ochrání půdu před vysycháním a zpomalí růst plevele.
- Zvažte kapkovou závlahu nebo sud s dešťovkou. Efektivní, ekologické a o dost stylovější než běhat s hadicí po poledni.