Vědci z Amsterdamu si celé hodiny házeli mincemi: Nenudili se, tato činnost přispěla k důležitým zjištěním
Foto: AntonMatyukha / Depositphotos
3 min
Padá při hodu mincí spíše panna, orel nebo je to padesát na padesát? Přesně to se snažili zjistit vědci z hlavního města Nizozemí. Nyní se s námi podělili o své poznatky. Přečtěte si, co si máte tipnout, abyste měli větší šanci vyhrát.
Reklama
Výsledek není tak náhodný, jak si myslíme
Kdykoli se o něčem s někým hádáme, většinou jeden z nás vytáhne minci a sázíme se, zda padne panna či orel. Ovšem vědci již dříve vyjádřili jisté pochybnosti o tom, jak velké šance na pannu či orla máme. Nyní se rozhodli tyto dohady ukončit vědci z Amsterdamu.
Na výzkumu se celkem podílelo 48 vědců. Celé hodiny po několik dní házeli mincí a pečlivě zaznamenávali výsledky své, pro mnoho z nás úsměvné, práce. A ony výsledky vás možná překvapí.
Nicméně zpět na začátek. Poprvé tento výzkum odstartovali tři matematici, kteří vynalezli stroj na házení mincí. Stalo se tak začátkem roku 2000. Došli k závěru, že výsledky jsou předvídatelné. Nicméně mnohým tehdy vadilo, že k tomuto závěru došli za pomocí stroje. Každý z nás přece hodí mincí jiným švihem.
Tito vědci přišli s teorií, že většina lidí, kteří házejí, si tipnou stranu, kterou vidí. Je-li orel nahoře, zvolí si jako svůj tip orla. A s přesností 51 % mince s orlem nahoře skutečně spadla orlem na horní straně.
Avšak zpátky do Amsterdamu. 48 vědců si skutečně házelo s mincemi. Pro tyto účely každý dostal 46 mincí. Zastavili se až ve chvíli, kdy dohromady provedli 350 757 hodů. Došli k závěru, že o něco vyšší je pravděpodobnost, že výsledek hodu je horní strana mince před hodem.
František Bartoš, jeden z vedoucích výzkumníků, dodal:
Pokud máte pannu nahoře před hodem, je o něco pravděpodobnější, že skutečně padne panna, a to s průměrnou pravděpodobností 50,8 %.
Mozek házejícího má tendenci vygenerovat nejpravděpodobnější výsledek
Pokud vám nevadí podvádět, máte předem jasno. Ovšem váš mozek, pokud se budete na možný výsledek plně soustředit, po několika hodech sám pozná, na kterou stranu mince dopadne. Vypočítá to pomocí vašeho švihu a informace, na kterou stranu je mince otočená nahoru. Není to ale stoprocentní, váš švih se může kdykoli změnit. Mozek je však schopen určit správnou stranu v šedesáti procentech případů.
Podle některých vědců, kteří se na výzkumu nepodíleli, jsou značně skeptičtí k výsledkům.
Výsledky jsou téměř neznatelné. A i kdyby na těch desetinách procent záleželo, ve skutečném světě to nic nemění. Nedáváme minci záměrně na tu kterou stranu, když se rozhodneme házet,
vysvětluje vědec Woodcock.
Skeptický vědec poukazoval na studii z roku 2009
Na výzkumu z roku 2009 se podílelo 13 subjektů, které měli za úkol zajistit, aby výsledek byl co nejvíce panna. Na konci výzkumu subjektům téměř vždy padala panna. Co tím tedy tento vědec chtěl dokázat? Snad jen to, že výsledky mohou být zmanipulovány, lze se je naučit. Není tudíž šance, že by vědcům padala jedna nebo druhá strana, aniž by si podvědomě nepřáli, aby padl orel nebo panna. Můžeme se naučit házet tak, aby nám padla ta která strana.
Někteří lidé tuto studii zkoumali doslova spíše z hlediska vzorců. Zda vám to přijde úsměvné či poučné, se můžete rozhodnout například v tomto videu.
