Slovensku klepe strašák na dveře. Česko je další na řadě

Slovensko se už několik let potýká s nedostatkem lékařů a zdravotních sester. Mladí zdravotníci odcházejí za lepšími platy a pracovními podmínkami do zahraničí, nemocnice se snaží zaplnit volná místa a vláda hledá způsoby, jak exodus zastavit. Podle odborníků přitom nejde jen o slovenský problém. Podobné výzvy řeší i Česká republika a další evropské země.

Česko je zatím ve výrazně lepší situaci, přesto i zde zaznívají varování. Populace stárne, zdravotní péče je stále náročnější a velká část lékařů se blíží důchodovému věku. Pokud se nepodaří udržet mladé zdravotníky doma, může se současný nedostatek personálu v příštích letech výrazně prohloubit.

Slovensko přichází o zdravotníky

Podle nejnovější zprávy OECD patří mezi největší problémy slovenského zdravotnictví právě nedostatek personálu. Země sice v posledních letech několikrát zvýšila platy lékařů i zdravotních sester, přesto personální krize pokračuje.

Důvodů je hned několik. Lékaři upozorňují na dlouhé přesčasy, vysokou administrativní zátěž, nedostatek kolegů i náročné pracovní podmínky. Mnozí proto odcházejí do České republiky, Rakouska nebo Německa, kde mohou získat vyšší mzdu i lepší pracovní podmínky. OECD uvádí, že právě kombinace nízkých platů, přetížení a atraktivnějších nabídek ze zahraničí dlouhodobě podporuje emigraci slovenských zdravotníků.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: V tomto všeobecném přehledu se ukáže, zda vám může někdo konkurovat

16. 7. 2026

Čísla ukazují, kde je největší problém

Na první pohled se může zdát, že Slovensko nemá lékařů výrazně méně než ostatní evropské země. Podle OECD připadá na tisíc obyvatel 3,8 praktických lékařů, zatímco průměr OECD činí 3,9.

Mnohem horší situace je ale u zdravotních sester. Na Slovensku připadá pouze 5,7 sester na tisíc obyvatel, zatímco průměr zemí OECD dosahuje 9,2. Právě nedostatek sester podle odborníků představuje jednu z největších hrozeb pro fungování nemocnic.

Česko je na tom lépe, ale bez problémů není

Ve srovnání se Slovenskem vychází Česká republika zatím příznivěji. Podle OECD připadá na tisíc obyvatel 4,2 lékařů, což odpovídá evropskému průměru, a 9 zdravotních sester.

To ale neznamená, že české zdravotnictví nemá potíže. OECD upozorňuje, že poptávka po zdravotní péči roste rychleji než počet zdravotníků. V některých regionech už dnes chybějí praktičtí lékaři, specialisté i zdravotní sestry a některé nemocnice musely kvůli personálnímu nedostatku omezit provoz oddělení.

Řetězový odliv mozků

Odborníci často mluví o takzvaném řetězovém odlivu mozků. Funguje poměrně jednoduše.

Slovensko investuje miliony korun do vzdělání budoucích lékařů. Část absolventů však odejde pracovat do České republiky, kde mají zpravidla lepší platové podmínky. Z České republiky pak někteří lékaři pokračují dál do Německa nebo Rakouska, kde jsou mzdy ještě vyšší.

Výsledkem je, že země s nižšími příjmy financují vzdělávání odborníků, kteří nakonec pomáhají zdravotnictví v bohatších státech. Tento jev není typický jen pro střední Evropu, ale objevuje se napříč celou Evropskou unií.

Přečtěte si také

Zeptali jsme se umělé inteligence na nejlepší evropskou letní dovolenou pro rok 2026. Odpověď byla…

16. 7. 2026

Stárnou lékaři i pacienti

Dalším problémem je demografie. Obyvatelstvo stárne a lidé potřebují stále více zdravotní péče. Současně se zvyšuje věkový průměr samotných lékařů.

Proto Česká republika v posledních letech navyšuje počty studentů lékařských fakult. Podle OECD však samotné zvýšení počtu absolventů nestačí. Stejně důležité je vytvořit podmínky, aby mladí lékaři a sestry ve zdravotnictví zůstali a nemuseli hledat lepší pracovní podmínky v zahraničí nebo mimo obor.

Hrozí stejný scénář i u nás?

Odborníci se shodují, že Česká republika zatím není ve stejné situaci jako Slovensko. Má více zdravotních sester i lékařů a zdravotnictví si stále vede nadprůměrně dobře.

Současně ale upozorňují, že podobné příčiny – stárnutí zdravotníků, rostoucí nároky na péči, regionální nedostatek lékařů nebo odchody části absolventů do zahraničí – existují i u nás. Pokud se je nepodaří řešit, může se současný náskok postupně zmenšovat.

Zkušenost Slovenska tak může být pro Českou republiku důležitým varováním. Personální krize totiž nevzniká ze dne na den. Rozvíjí se postupně a její důsledky začnou pacienti pociťovat až ve chvíli, kdy už je velmi obtížné situaci rychle napravit.