Meteorologové právě přepsali mapy. Do Česka vtrhne extrém, na který nebudeme v únoru vůbec…
Meteorologové pozorně sledují atmosféru vysoko nad našimi hlavami, nejde o běžné počasí. Únor by...
Malý výběr zboží, podpultovky pro známé, fronty na banány a šarvátky o dovezená játra. Nemožnost cestování, v ulicích policajti kontrolující občanky a komandující kvůli malichernostem a potřeba „kádrové čistoty“ k získání dobrého místa nebo jistoty dostat se na vytoužená studia.
Fakta o lidském těle se nám zdají nejzajímavější. Je to tím, že ve svém vlastním těle žijeme celý život – a stále ho neznáme dobře. Vědci, co týden přicházejí s novými poznatky. Přečtěte si, co možná nevíte.
„Je zajímavé, že se mezi lidmi většinou traduje, že to, co bylo postaveno za první republiky, je vynikající, kdežto za socialismu se stavěla jenom ošklivá šedivá sídliště neboli krabice či králíkárny,“ nadhazuje idealistickou představu o době mezi lety 1918 a 1938 autor knihy Praha neznámá Petr Ryska.
České pivo se dnes řadí k nejstarším kulturním dědictvím, díky nimž je náš národ známý po celém světě. Jak však příběh piva začal a kolik úsilí stálo české sládky vyvinout oblíbený plzeňský ležák?
„Do ústavu vstupovaly a odcházely odtud tajným vchodem a zahaleny maskou. Nikdo se jich nesměl dotazovati na jméno nebo kdo je otcem dítěte. Při nastupování odevzdávaly toliko zapečetěnou obálku s lístkem, na němž bylo napsáno jejich příjmení a křestní jméno. Ta byla v ředitelství ústavu otevřena jedině v případě úmrtí ošetřovanky,“ popsal v roce 1929 Josef Veselý.
Podle všeobecné představy nebyli Vikingové nic jiného než banda brutálních divochů. Byli však sofistikovanější, než většina lidí věří. Jejich bohatý a silný jazyk - stará norština - poskytuje jasný důkaz. Navíc ten důkaz můžeme slýchat i v dnešní době a v našem jazyce. Tedy spíš v jazyce našich dětí a vnoučat.
Třebaže by se mohlo zdát, že je čtení v době chytrých zařízení a nejmodernějších technologií pouhým přežitkem, není tomu tak. Stále ještě se najdou miliony vášnivých čtenářů, kteří na dobrou knihu nedají dopustit.
Tetování je známé již po tisíciletí. Lidé si je pořizovali nejméně před pěti tisíci lety. Dnes je běžné všude, od maorských komunit na Novém Zélandu až po kancelářské budovy v americkém Ohiu. Na starověkém Blízkém východě však autoři hebrejské Bible tetování zakazovali.
Obři jsou častými hosty v pohádkách a fantasy, kde zpravidla hrají zápornou roli. Ve skutečném životě to tak nefunguje. Lidé obdaření gigantickou výškou mají osudy, které se svou poutavostí vyrovnají románům.
V první polovině 20. století zasáhla Čínu jedna z největších přírodních katastrof v historii tamějšího regionu. Tato událost dramaticky ovlivnila miliony životů a ve svém důsledku změnila i politický a sociální vývoj země. Velká povodeň z roku 1931 nejenže způsobila obrovské škody na majetku a infrastruktuře, ale také vyvolala řadu následných událostí, které ovlivnily budoucí směřování Číny.