Santorini zavedlo pravidla pro jízdu na oslech: Maximálně 100 kg kvůli ochraně zvířat

Santorini zavedlo pravidla pro jízdu na oslech: Maximálně 100 kg kvůli ochraně zvířat

Foto: Unsplash

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Představa Santorini je jasná: azurové moře, bílé domky na útesech a západ slunce v Oia se sklenkou vína. Realita ale přidá stovky schodů, spalující slunce a otázku, jak se z přístavu dostat nahoru bez vyčerpání. Tradiční odpověď? Oslíci.

Reklama
Obsah článku
  1. Oslíci vs. Instagram: Kde se stala chyba?
  2. Pravidlo 100 kilogramů (nebo 1/5 váhy)
  3. Je to ochrana životního prostředí, nebo zvířat?
  4. Diskriminace, nebo zdravý rozum?
  5. Lanovka jako hrdina dne
  6. Širší kontext: Řecko v boji proti overtourismu
  7. Jak si užít Santorini v klidu?

Jenže právě kolem těchto „čtyřnohých taxíků“ se v posledních letech strhla mela, která vyústila v nařízení, o kterém se teď mluví po celém světě. Titulky křičí, že Řecko zakazuje vstup turistům nad 100 kg, ale než začnete schovávat váhu pod postel, pojďme si na rovinu říct, co se na tomhle magickém ostrově skutečně děje. Není to totiž útok na milovníky gyrosu, ale docela logický krok v ochraně zvířat.

Oslíci vs. Instagram: Kde se stala chyba?

Santorini je v podstatě jedna velká sopečná kaldera. Cesta z přístavu Fira nahoru čítá přes 600 strmých schodů. Po staletí tuhle trasu zdolávali oslíci a mulové, kteří nosili náklad i lidi. Byla to tradice, součást koloritu. Jenže s nástupem masového turismu a éry sociálních sítí se z tradice stal byznys na hraně týrání.

Záběry vyčerpaných zvířat s krvácejícími ránami pod sedly, která se pod náporem turistů (často značně urostlejších než průměrný Řek v roce 1950) potácejí na rozpáleném slunci, obletěly svět. Zvířecí aktivisté bili na poplach a řecká vláda musela jednat. Výsledkem jsou pravidla, která jasně definují, kdo smí na oslí hřbet vyskočit a kdo už by měl raději zvolit modernější dopravu.

Pravidlo 100 kilogramů (nebo 1/5 váhy)

Nové nařízení řeckého Ministerstva pro venkovský rozvoj a potraviny je v podstatě „zdravotní řád“ pro pracovní zvířata. Hlavní body jsou jasné:

  1. Váhový limit: Zvíře nesmí nést náklad těžší než 100 kg.
  2. Proporčnost: Náklad by neměl překročit 20 % (jednu pětinu) tělesné hmotnosti samotného zvířete.
  3. Podmínky: Zvířata musí mít dostatek pitné vody, stínu a nesmí pracovat s otevřenými ranami nebo infekcemi.

Takže – nejde o to, že by vás nepustili na ostrov nebo do hotelu, pokud máte přes metrák. Jde o to, že pokud vážíte 105 kg, oslík už pro vás prostě není legální dopravní prostředek. Tečka.

Je to ochrana životního prostředí, nebo zvířat?

V dotazu padla zmínka o životním prostředí. V širším kontextu moderního cestování se ochrana zvířat a „udržitelnost“ slévají do jednoho velkého tématu. Řecko se snaží zbavit nálepky země, která kvůli zisku přehlíží utrpení zvířat. Etické zacházení se živými tvory je dnes vnímáno jako součást udržitelného cestovního ruchu.

Pokud se zvířata přetěžují, dochází k jejich rychlejšímu úhynu a genetickému oslabení populace, což narušuje tradiční hospodaření na ostrovech. Navíc, upřímně řečeno, pohled na zmučená zvířata není zrovna to „prostředí“, které by chtěl ekologicky smýšlející turista v roce 2026 podporovat.

Diskriminace, nebo zdravý rozum?

Samozřejmě se zvedla vlna diskusí o tom, jestli je to diskriminace lidí s nadváhou. Tady je ale potřeba nasadit trochu té upřímné candor (otevřenosti). Práva zvířete na život bez fyzické bolesti v tomto případě prostě přebíjejí právo turisty na „pohodlný zážitek“.

Představte si to jako výtah s nosností. Pokud má výtah nosnost 300 kg a nastoupí do něj pět lidí, nikdo to nebere jako diskriminaci, když se výtah nerozjede – je to bezpečnostní prvek. U oslíků je to stejné, jen s tím rozdílem, že „bezpečnostní prvek“ je živý tvor, který cítí bolest.

Zajímavé je, že majitelé oslů na Santorini se zpočátku bránili, ale dnes už sami chápou, že pokud si nebudou zvířata šetřit, přijdou o živnost úplně. Tlak ze strany mezinárodních organizací (jako PETA) je obrovský.

Lanovka jako hrdina dne

Pokud vážíte nad 100 kg, nebo prostě jen nechcete trápit zvířata (což je v roce 2026 v podstatě už společenský standard), Santorini nabízí elegantní řešení: lanovku.

Cesta trvá pár minut, výhled je naprosto dechberoucí a nemusíte řešit, jestli jste si k obědu dali o jeden pita chléb navíc. Lanovka dokáže přepravit stovky lidí za hodinu a je to zdaleka nejcivilizovanější způsob, jak kalderu zdolat.

Širší kontext: Řecko v boji proti overtourismu

Omezení na oslíky je jen špičkou ledovce. Řecká vláda v roce 2026 zavádí mnohem víc pravidel, která mají chránit unikátní prostředí ostrovů:

  • Denní kvóty pro výletní lodě: Na Santorini už nemůže vystoupit 20 000 lidí naráz. Existují tvrdé limity, aby se ostrov pod náporem „selfie-lovců“ nepropadl zpět do moře.
  • Omezení lehátek: Na mnoha plážích teď musí být volná zóna pro lidi s ručníky, aby byznys s luxusními lehátky nepohltil celé pobřeží.
  • Nové poplatky: Turistická daň se zvýšila, aby bylo z čeho financovat úklid a obnovu infrastruktury.

Jak si užít Santorini v klidu?

Pokud se chystáte na Santorini a nejste zrovna v kategorii „muší váha“, vůbec se nestresujte. Ostrov vás přivítá s otevřenou náručí. Stačí jen respektovat, že oslíci nejsou stroje, ale živí partneři místních obyvatel.

Nová pravidla jsou tu proto, aby Santorini zůstalo krásné a etické i pro další generace. Je to o vzájemném respektu – my respektujeme limity zvířat, Řekové nám za to nabídnou své pověstné pohostinství a lanovka nás spolehlivě vytáhne nad mraky.

Reklama
Zdroje článku:

Možná jste zmeškali

Mnoho hlav padlo na gilotině. Rozhodně nebyla určena na popravy

Mnoho hlav padlo na gilotině. Rozhodně nebyla určena na popravy

Krvavý nástroj nechvalně známý především jako stroj na stínání hlav. To je gilotina, která dokázala vzít život nejednomu člověku. Aby také ne, když její historie sahá daleko před 18. století.

Králové měli levobočky docela běžně. Ale královna s nemanželským dítětem, to byla rarita

Králové měli levobočky docela běžně. Ale královna s nemanželským…

Krásná a vášnivá Kunhuta, manželka Přemysla Otakara II. a matka krále Václava II., byla jednou z nejvýznamnějších českých středověkých královen. Zároveň nechvalně proslula svým společensky nepřijatelným mileneckým poměrem se Závišem z Falkenštejna.

Z Čecha pivaře se stal Čech vinař. Vína vypijeme za 400 Kč měsíčně!

Z Čecha pivaře se stal Čech vinař. Vína vypijeme za 400 Kč měsíčně!

Česká republika je známá po celém světě pro svoji „pivní kulturu“ a lásku k pivu. Nové studie ukazují, že víno je ve skutečnosti nejoblíbenějším nápojem ve středoevropském „ráji piva“.

Americký Východ, dětská práce: Obrovské nože jim amputovaly prsty

Americký Východ, dětská práce: Obrovské nože jim amputovaly prsty

V roce 1908 prezentoval fotograf Lewis Hine své záběry před Americkou radou pro ochranu dětí. Ukázal jejím členům, v jakých podmínkách pracují vykořisťované děti či „small-time dělníci“, (jak se jim tehdy říkalo) napříč USA.

Vynalézavost předků, jak zabránit početí, neznala mezí

Vynalézavost předků, jak zabránit početí, neznala mezí

Moderní antikoncepce je sice výdobytkem 20. století, ale metody, jak zabránit nechtěnému početí, existovaly mnohem, mnohem dříve. Starověké a středověké prameny poskytují různé metody a návody pro kontroly porodnosti.

Úraz ve středověku byl jen polovinou bolesti, tou druhou byla „operace“: Poznal na vlastní kůži truchlící český král

Úraz ve středověku byl jen polovinou bolesti, tou druhou byla…

Středověcí evropští panovníci poznávali křehkost své tělesné schránky zdaleka nejenom v soubojích. Vážné úrazy se nevyhýbaly ani nositelům české koruny. Zranění králů mohla mít důsledky pro celou zemi.

Peklo v arktickém ledu: Lodě Franklinovy výpravy po 170 letech vydávají mrazivé svědectví

Peklo v arktickém ledu: Lodě Franklinovy výpravy po 170 letech…

Výprava sira Johna Franklina oblastí severní Kanady je dodnes velkou záhadou. I dnes se však usilovně pracuje na tom, aby vraky lodí, které se plavby účastnily, odhalily svá tajemství.

Byl Kryštof Kolumbus opravdu modrooký blonďák?

Byl Kryštof Kolumbus opravdu modrooký blonďák?

Zatím nikdo nenašel autentický dobový portrét Kryštofa Kolumba. V průběhu let vzniklo mnoho podobizen, které rekonstruují jeho vzhled podle písemných popisů. Zobrazují ho různě, s dlouhými či krátkými vlasy, silného, hubeného, vousatého, hladce oholeného, přísného i klidného.

Irský polyglot, který se naučí cizí jazyk za 3 měsíce, radí, jak rychle zvládnout i češtinu. Je velmi logická!

Irský polyglot, který se naučí cizí jazyk za 3 měsíce, radí, jak…

Hovoří španělsky, francouzsky, německy, italsky, portugalsky, esperantem, mandarínskou čínštinou, americkým znakovým jazykem, holandštinou, irštinou a nyní už i češtinou. Jak se k tomu dopracoval? Hlavně bez bázně.

Nejstarší bitva na území Evropy: Jak se válčilo v době bronzové

Nejstarší bitva na území Evropy: Jak se válčilo v době bronzové

Evropa je kontinent poznamenaný válkami. Až donedávna přitom zůstávala tajemstvím bitva, která je dnes považována za nejstarší evropský konflikt. Odehrála se navíc prakticky za našimi humny – v údolí Tollense na území dnešního Německa.

Doporučené články

Ladislav Ondřej: Ordinace v růžové zahradě, podnikání na Bali i hlavní role v novém filmu

Ladislav Ondřej: Ordinace v růžové zahradě, podnikání na Bali i hlavní role v novém filmu

Přeslazené a přihlouplé: Běžný divák nového Stevena Spielberga neocení tak jako odborník

Přeslazené a přihlouplé: Běžný divák nového Stevena Spielberga neocení tak jako odborník

Ladislav Chudík: Muž, který rozdával naději druhým, když sám bojoval o vlastní život

Ladislav Chudík: Muž, který rozdával naději druhým, když sám bojoval o vlastní život

Ulice se loučí, ale TV Nova ne. Své oblíbené herce můžete potkat i během léta

Ulice se loučí, ale TV Nova ne. Své oblíbené herce můžete potkat i během léta

Rudá záře nad Kladnem: Když film nevyniká uměním, ale ideologií

Rudá záře nad Kladnem: Když film nevyniká uměním, ale ideologií

Reklama