Pražáci rezignovali. Čeština zmizela z ulic i kaváren
Foto: Ondrej_Bucek / Depositphotos
3 min
Jezdíte do Prahy za prací, nebo jen na krátký výlet? Připadáte si tam ještě jako doma, nebo už neslýcháte náš rodný jazyk? Čím si myslíte, že to je? A bude ještě hůř?
Reklama
Nárůst cizinců v hlavním městě
Podle dostupné analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, počet cizinců v Praze dlouhodobě roste. Zatímco v roce 2001 žilo v Praze přibližně 61 000 cizinců v roce 2022 jich bylo již 345 000. V současnosti tvoří zhruba čtvrtinu pražské populace. Bez tohoto růstu by počet obyvatel hlavního města v posledních 20 letech dokonce mírně klesal. Cizinci tak představují významný faktor v demografickém i ekonomickém vývoji města.
V Praze neslyšíte češtinu
Většina z nich je v produktivním věku a zapojuje se do pracovního trhu a často nahrazují chybějící pracovní sílu. Z celkového počtu obyvatel České republiky tvoří cizinci asi 8 %. Nejvíce žije právě v Praze. Nejpočetnější skupinou jsou občané Ukrajiny, kteří představují přes polovinu všech cizinců v zemi. V případě přechodného pobytu je u cizinců tento podíl ještě vyšší, dokonce 66 %.
Většina cizinců v Česku má právě přechodný pobyt, zatímco trvalý pobyt má menší část. V Praze je přibližně 350 000 cizinců, přičemž největší koncentrace je v městské části Praha 4, necelých 68 000. V některých částech města jsou výrazně zastoupené konkrétní národnosti, což souvisí především s jejich ekonomickými aktivitami a historickým vývojem.
SAPA a další cizinci
Například velmi známá tržnice SAPA v Libuši je nejen obchodním centrem, ale i místem, kde se koncentruje vietnamská komunita. Změna složení obyvatelstva má vliv i na každodenní atmosféru města. Mnozí obyvatelé mají pocit, že v některých částech města prakticky neslyší češtinu. Zvýšený ruch, odlišný životní styl nebo jazyková bariéra mohou působit jako rušivé prvky, zvláště pro starší generaci nebo pro ty, kteří znají dané prostředí.
Bezpečnost klesá
Objevují se také obavy o bezpečnost zejména ve večerních hodinách. Tyto pocity ale nelze vztahovat plošně na všechny cizince, mezi nimi je i řada lidí, kteří jsou ohleduplní, pracovití a snaží se do společnosti integrovat. Závěrem lze říci, že bez přítomnosti cizinců by Praha byla prakticky prázdná.
V posledních deseti letech by Praha neprošla takovým populačním růstem a nemohla by se spolehnout na tolik potřebnou pracovní sílu. Zároveň ale vyvstává potřeba, aby město reagovalo na nové výzvy, například podporu integrace, s rozvojem komunitní spolupráce nebo zajištění bezpečnosti pro všechny obyvatele bez rozdílu.
