Spláchly celá města, ale hlavně životy. Povodně nás provází od počátků světa
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Voda, jedna ze základních podmínek života, dokáže také masově zabíjet. Co se týče ztrát na životech a majetkových škodách jsou povodně hned za bouřemi největší přírodní katastrofou. Na svědomí mají jen v Číně miliony obětí.
Reklama
Povodeň svaté Lucie (1287)
- odhadovaný počet obětí: až 80 000
- datace: 13. – 14. 12. 1287
- lokalita: pobřeží Severního moře – Nizozemsko a severní Německo
Evropské státy v okolí Severního moře v historii postihlo mnoho velkých povodní. Prudký zvrat počasí označovaný jako „Velká bouře” způsobil 13. – 14. prosince 1287 v Nizozemsku a severním Německu obrovskou přílivovou vlnu, která protrhla hráze a zabila až 80 000 lidí. Událost vstoupila do dějin jako jedna z největších evropských povodní a byla pojmenovaná podle svaté Lucie, která má v osudný den svátek.
Velké pobřežní povodně roku 1099
- odhadovaný počet obětí: 100 000
- datace: 1099
- lokalita: pobřeží Severního moře – Nizozemsko a Anglie
V roce 1099 stoupla hladina Severního moře vlivem bouře natolik, že došlo k pobřežním záplavám v Nizozemsku a Anglii. Sice se z té doby nedochovalo příliš podrobností, ale odhaduje se, že povodeň zabila okolo 100 000 lidí. Jedná se o druhou největší evropskou záplavu v dějinách.
Povodeň svatého Felixe (1530)
- odhadovaný počet obětí: 100 000+
- datace: 5. 11. 1530
- lokalita: Belgie, Nizozemsko
Největší povodeň v Evropě zasáhla Belgii a Nizozemsko v sobotu 5. listopadu 1530 na den svatého Felixe. Povodeň celkově zabila nejméně 100 000 lidí, jenom v Nizozemsku zaplavila desítky vesnic a zcela zničila nizozemské město Reimerswaal. Nový Reimerswaal byl postaven jižně od bývalého města. Potopené město je nyní lovištěm měkkýšů a poskytuje bohaté hnízdiště pro slávky, které se zde sklízejí. Událost později dostala přezdívku „špatná sobota“.
Třetí velká povodeň na Žluté řece (1938–1947)
- odhadovaný počet obětí: 800 000
- datace: 1938–1947
- lokalita: Žlutá řeka, Čína
Lidé žijící v okolí čínských veletoků jsou po staletí zvyklí na větší či menší záplavy způsobené silnými dešti. Třikrát v historii však došlo k enormním záplavám, které si vyžádaly téměř 4 miliony životů.
Třetí z těchto velkých povodní zasáhla Čínu v letech 1938–1947 a je výjimečná tím, že ji zapříčinil výhradně člověk. Zoufalá čínská armáda pod velením Čankajška se snažila zastavit japonský vojenský postup prolomením hráze Žluté řeky. Výsledkem bylo asi 800 000 mrtvých. Zpráva o průzkumu nových protipovodňových hrází Žluté řeky z roku 1940 popisuje tamní situaci: „Oblast záplavové oblasti sahá do více než deseti okresů… Mezi obyvateli postiženými katastrofou je více než 600 000 lidí, kteří bez pomoci zemřou. Vysídlené masy obyvatel odcházely a vracely se, aby se vrátily, a zase odešly. Už jsou v dilematu a jejich živobytí je odříznuto [vodou]… Obyvatelé, kteří nezemřeli při povodních, hynou v nouzi. Ti, kteří naštěstí zůstali naživu, už naléhavě lapají po dechu a sténají v agónii.“
První velká povodeň na Žluté řece (1887)
- odhadovaný počet obětí: 900 000
- datace: září 1887
- lokalita: Žlutá řeka, Čína
V září 1887 se Žlutá řeka vylila z vybudovaných protizáplavových hrází a zničila 11 velkých měst a stovky vesnic. Zabila 900 000 lidí a 2 000 000 jich zůstalo bez domova. Jedná se o druhou největší povodeň v lidských dějinách.
Druhá velká povodeň na Žluté řece (1931)
- odhadovaný počet obětí: 2 000 000
- datace: červenec 1931
- lokalita: Žlutá řeka, Čína
Nejničivější povodeň a současně největší přírodní katastrofa v historii lidstva postihla Čínu v červenci 1931. Žlutá řeka, Perlová řeka a Velký kanál se následkem nadměrných srážek a přeměny krajiny člověkem vylily ze svých břehů. Voda zaplavila území o velikosti Anglie a poloviny Skotska. Postiženo bylo 8 čínských provincií. Povodní bylo zasaženo okolo 52 milionů lidí a až 2 miliony lidí přišly o život.
