Spláchly celá města, ale hlavně životy. Povodně nás provází od počátků světa

Povodeň svaté Lucie (1287)

• odhadovaný počet obětí: až 80 000
• datace: 13. – 14. 12. 1287
• lokalita: pobřeží Severního moře – Nizozemsko a severní Německo

Evropské státy v okolí Severního moře v historii postihlo mnoho velkých povodní. Prudký zvrat počasí označovaný jako „Velká bouře” způsobil 13. – 14. prosince 1287 v Nizozemsku a severním Německu obrovskou přílivovou vlnu, která protrhla hráze a zabila až 80 000 lidí. Událost vstoupila do dějin jako jedna z největších evropských povodní a byla pojmenovaná podle svaté Lucie, která má v osudný den svátek.

Přečtěte si také

Přehled nejničivějších hladomorů v historii, které zásadně ovlivnily běh světových dějin

26. 4. 2023

Velké pobřežní povodně roku 1099

• odhadovaný počet obětí: 100 000
• datace: 1099
• lokalita: pobřeží Severního moře – Nizozemsko a Anglie

V roce 1099 stoupla hladina Severního moře vlivem bouře natolik, že došlo k pobřežním záplavám v Nizozemsku a Anglii. Sice se z té doby nedochovalo příliš podrobností, ale odhaduje se, že povodeň zabila okolo 100 000 lidí. Jedná se o druhou největší evropskou záplavu v dějinách. 

Povodeň svatého Felixe (1530)

• odhadovaný počet obětí: 100 000+
• datace: 5. 11. 1530
• lokalita: Belgie, Nizozemsko

Největší povodeň v Evropě zasáhla Belgii a Nizozemsko v sobotu 5. listopadu 1530 na den svatého Felixe. Povodeň celkově zabila nejméně 100 000 lidí, jenom v Nizozemsku zaplavila desítky vesnic a zcela zničila nizozemské město Reimerswaal. Nový Reimerswaal byl postaven jižně od bývalého města. Potopené město je nyní lovištěm měkkýšů a poskytuje bohaté hnízdiště pro slávky, které se zde sklízejí. Událost později dostala přezdívku „špatná sobota“.

Třetí velká povodeň na Žluté řece (1938–1947)

• odhadovaný počet obětí: 800 000
• datace: 1938–1947
• lokalita: Žlutá řeka, Čína

Lidé žijící v okolí čínských veletoků jsou po staletí zvyklí na větší či menší záplavy způsobené silnými dešti. Třikrát v historii však došlo k enormním záplavám, které si vyžádaly téměř 4 miliony životů.

Třetí z těchto velkých povodní zasáhla Čínu v letech 1938–1947 a je výjimečná tím, že ji zapříčinil výhradně člověk. Zoufalá čínská armáda pod velením Čankajška se snažila zastavit japonský vojenský postup prolomením hráze Žluté řeky. Výsledkem bylo asi 800 000 mrtvých. Zpráva o průzkumu nových protipovodňových hrází Žluté řeky z roku 1940 popisuje tamní situaci: „Oblast záplavové oblasti sahá do více než deseti okresů… Mezi obyvateli postiženými katastrofou je více než 600 000 lidí, kteří bez pomoci zemřou. Vysídlené masy obyvatel odcházely a vracely se, aby se vrátily, a zase odešly. Už jsou v dilematu a jejich živobytí je odříznuto [vodou]… Obyvatelé, kteří nezemřeli při povodních, hynou v nouzi. Ti, kteří naštěstí zůstali naživu, už naléhavě lapají po dechu a sténají v agónii.“

Přečtěte si také

Jak na Zemi vznikla voda a odkud pochází?

19. 12. 2020

První velká povodeň na Žluté řece (1887)

• odhadovaný počet obětí: 900 000
• datace: září 1887
• lokalita: Žlutá řeka, Čína

 V září 1887 se Žlutá řeka vylila z vybudovaných protizáplavových hrází a zničila 11 velkých měst a stovky vesnic. Zabila 900 000 lidí a 2 000 000 jich zůstalo bez domova. Jedná se o druhou největší povodeň v lidských dějinách.

Druhá velká povodeň na Žluté řece (1931)

• odhadovaný počet obětí: 2 000 000
• datace: červenec 1931
• lokalita: Žlutá řeka, Čína

Nejničivější povodeň a současně největší přírodní katastrofa v historii lidstva postihla Čínu v červenci 1931. Žlutá řeka, Perlová řeka a Velký kanál se následkem nadměrných srážek a přeměny krajiny člověkem vylily ze svých břehů. Voda zaplavila území o velikosti Anglie a poloviny Skotska. Postiženo bylo 8 čínských provincií. Povodní bylo zasaženo okolo 52 milionů lidí a až 2 miliony lidí přišly o život.