Posádka námořníků snědla vlastního kapitána – příběh Franklinovy výpravy na Arktidu

Posádka námořníků snědla vlastního kapitána – příběh Franklinovy výpravy na Arktidu

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Více než sto let ležely kosti námořníků z arktické výpravy Johna Franklina roztroušené na skalnatém pobřeží arktického ostrova. To, co však účastníky čekalo na konci této výpravy, vyděsí i ty nejotrlejší.

Reklama
Obsah článku
  1. Postupné odhalování tajemství ztracené výpravy
  2. Vědci se rozhodli porovnat DNA ostatků se současnými příbuznými
  3. Výsledky experimentů poukazují na kanibalismus mezi členy posádky

V roce 1845 se 130 mužů v čele Johnem Franklinem vydalo hledat splavný severozápadní průjezd Arktidou. Výprava však nebyla úspěšná a jejich dvě lodě – HMS Erebus a HMS Terror – uvízly v ledové pasti. Sir John Franklin během cesty zemřel, zatímco kapitán lodi Erebus James Fitzjames se pokusil loď opustit a dostat celou posádku do bezpečí. Nástrahy Arktidy však byly nemilosrdné a nikdo z nich nepřežil.

Postupné odhalování tajemství ztracené výpravy

Tajemství výpravy zůstalo ukryto až do 60. let 19. století, kdy se badatelé rozhodli využít ústní historie Inuitů žijících v oblasti. Jejich svědectví spojili se zápisky ze samotné výpravy. Nakonec se jim podařilo najít místo, kde Fitzjames a nejméně tucet dalších lidí zahynulo. Byl to právě kapitán lodi Erebus, kdo se podílel na vytvoření poslední známé zprávy z výpravy, nalezené na ostrově krále Williama.

Sir John Franklin zemřel 11. června 1847 a celkové ztráty na životech v expedici k dnešnímu dni činí devět důstojníků a patnáct mužů... Vyrážíme zítra 26. června k řece Backs Fish.

Vědci se rozhodli porovnat DNA ostatků se současnými příbuznými

S citací z deníku se svěřil Douglas Stenton, antropolog a hlavní autor výzkumu. Místní obyvatelé se kromě místa úhynu také svěřili s historkami, že se námořníci uchýlili ke kanibalismu. V roce 2013 pak Stenton a jeho tým získali povolení získat objevené ostatky pro svůj výzkum. V roce 2017 pak po přezkumu a po velké výstavě Franklinovy expedice v Greenwichi vědci požádali případné příbuzné členů výpravy o darování DNA pro svůj bioarcheologický projekt. Prakticky okamžitě byli zavaleni nabídkami se vzorky.

Na výsledky výzkumu se čekalo až do nedávna, kdy se konečně podařilo provést izolaci DNA z jedné ze stoliček člena posádky. Ten byl identifikován právě jako James Fitzjames, a jeho příběh tak pomohl více pochopit průběh posledních dní celé posádky. Fitzjames je teprve druhým z celkového počtu 105 osob, které byly pozitivně identifikovány – Johna Gregoryho, inženýra na palubě lodi Erebus, identifikoval stejný tým v roce 2021 poté, co získal DNA z jeho lebky.

Výsledky experimentů poukazují na kanibalismus mezi členy posádky

Příčina konce výpravy však vzbuzuje hrůzu. Nedávné objevy totiž naznačují, že posádku zabila kombinace kurdějí, podchlazení a možná i kanibalismu poté, co opustila dvě uvízlá plavidla. Teorii o kanibalismu podpořila i antropoložka Anne Keenleysideová, která na téměř čtvrtině kostí našla stopy odpovídající řezům způsobeným člověkem. Podle těchto analýz byli tak nejméně čtyři z osmi mužů, kteří na místě zemřeli, obětmi konzumace jejich masa Fitzjamesovy kosti se k tomuto seznamu bohužel připojují také.

K dnešnímu dni se týmu Douglase Stentona podařilo získat genetické profily přibližně od 25 potomků. Možná se tedy postupem času dozvíme další mrazivé detaily o podmínkách, kterým posádka Franklinovy výpravy čelila. I dosavadní závěry jsou však natolik zdrcující, že podnítily sepsání několika knih, a dokonce i natočení filmové minisérie pojednávající o osudu této posádky.

Reklama

Možná jste zmeškali

Kvíz ANO – NE: Ověřte si, jak dobře se vyznáte ve světě potravin

Kvíz ANO – NE: Ověřte si, jak dobře se vyznáte ve světě potravin

Nákup potravin v obchodě je pro většinu z nás rutina. Věříme etiketám a obalům, ale víme vůbec, co opravdu kupujeme a jíme? Otestujte si své znalosti v našem kvízu.

Amatérští hledači pokladů našli vzácné mince z 11. století. Dnes jsou z nich milionáři

Amatérští hledači pokladů našli vzácné mince z 11. století. Dnes jsou…

Skupina amatérských detektoristů objevila v Anglii mimořádný poklad – tisíce stříbrných mincí z období po bitvě u Hastingsu. Nález v hodnotě milionů liber patří k největším svého druhu ve Velké Británii a poskytuje důležité poznatky o anglosaské a normanské éře.

Františka Plamínková: Tato česká žena změnila svět, většina lidí o ní ale nikdy neslyšela

Františka Plamínková: Tato česká žena změnila svět, většina lidí o ní…

Bojovnice za ženská práva, zosobnění vzdoru proti nacismu. Je škoda, že tuto ženu zná tak málo lidí. Františka Plamínková totiž byla významnou československou postavou.

Vzpomeňte si na školní léta a zjistěte, co si ještě pamatujete

Vzpomeňte si na školní léta a zjistěte, co si ještě pamatujete

Vzpomeňte na svá školní léta. Tedy, konkrétně na učivo, které jsme se biflovali, často i zpaměti. Zatímco násobilka a vyjmenovaná slova se nám hodí, v paměti nám často zůstalo i to, co jsme dosud nevyužili. Nebo už si nevzpomínáte?

Kvíz: Což takhle dát si… vejce v aspiku. Vzpomeňte si na klasické pochoutky, kterými jste se cpali za socialismu

Kvíz: Což takhle dát si… vejce v aspiku. Vzpomeňte si na klasické…

Mléko v sáčku, Kreolky, okurková omáčka. Pamatujete? Některé z těchto dobrot ještě sem tam ochutnáme, na jiné jsme s vděčností zapomněli a na některé už jen nostalgicky vzpomínáme.

Proč zažíváme „déja vu“? Objev vědců vás překvapí

Proč zažíváme „déja vu“? Objev vědců vás překvapí

Všichni jsme to zažili – pocit, že jsme daný okamžik už prožili. Co ale způsobuje tento podivný fenomén? Vědci přicházejí s nečekaným objevem, který odhaluje, proč se tento zážitek vyskytuje.

Jak dobře znáte Českou republiku? Otestujete se a zjistěte, zda opravdu patříte mezi znalce

Jak dobře znáte Českou republiku? Otestujete se a zjistěte, zda…

Česká republika oplývá krásami. Naleznete v ní mnoho nádherných přírodních úkazů, jako jsou hory, lesy, rybníky, řeky i údolí, stejně jako historické památky jako jsou hrady, zámky a katedrály.

Starý walkman nebo kazeťák: Může to být poklad, který jen čeká na to, aby ho někdo našel

Starý walkman nebo kazeťák: Může to být poklad, který jen čeká na to,…

Co kdybych vám řekla, že zapomenutý doplněk, který jste měli možná doma v šuplíku, se dnes prodává za statisíce? Věřili byste mi? A co víc, tenhle trend rostl ještě rychleji, než byste čekali.

Vědci našli způsob, jak zachránit korály před vedry: Selektivní šlechtění jim dodá mírně zvýšenou odolnost vůči teplu

Vědci našli způsob, jak zachránit korály před vedry: Selektivní…

Planeta Země se otepluje, což znamená nebezpečí pro mnohé organismy, které jsou, zejména pod vodou, zvyklé na určitý chlad. Korály jsou jedním z těchto organismů. Vědci hledali způsob, jak je ochránit před teplem. A povedlo se jim to.

Spojené státy americké ukončí od příštího roku výrobu jednocentových mincí

Spojené státy americké ukončí od příštího roku výrobu jednocentových…

Spojené státy americké ukončí od příštího roku výrobu jednocentových mincí, takzvaných penny. Důvodem je především ztrátová výroba, kdy ražba mince s nominální hodnotou jednoho centu stojí několikanásobek.

Doporučené články

Princem být mohl, osud mu to nedopřál. Smutný příběh herce, který uměl zahrát úplně všechno

Princem být mohl, osud mu to nedopřál. Smutný příběh herce, který uměl zahrát úplně všechno

Kvíz: Kvízová dáma a její vzácné zaváhání v pořadu Na lovu

Kvíz: Kvízová dáma a její vzácné zaváhání v pořadu Na lovu

Velkofilmový večer vám otevře historii horkého starého Říma

Velkofilmový večer vám otevře historii horkého starého Říma

Švehlíkovi role Krakonoše sedla jako ulitá. Pokračování už je ve výrobě

Švehlíkovi role Krakonoše sedla jako ulitá. Pokračování už je ve výrobě

Lucie Černá natáčela s Bradem Pittem. Její sestra dvojče také

Lucie Černá natáčela s Bradem Pittem. Její sestra dvojče také

Reklama