Panenky s porcelánovou hlavou: Z dětské hračky k muzejnímu klenotu
Porcelánové panenky s jemně malovanými tvářemi patří k ikonám 19. století. Začaly jako módní...
Hitler nebyl jediný führer, kterého nacistické Německo za války mělo. Po jeho smrti se totiž moci ujal Karl Dönitz, válečný vojevůdce a velitel ponorkové divize.
Grónlanďané mají neobyčejně rádi své děti a dělají všechno možné, aby jim vyhověli, zejména chlapcům. Tito malí tyrani často vládnou celým domem, a slova moudrého Šalamouna, že kdo miluje svého syna, brzy ho trestá, nejsou zde uznávána.
Anna Ivanovna, ruská carevna z let 1730-1740, se do historie zapsala jako krutá a šílená žena. Období její vlády bývá označováno za temnou éru Ruska, kdy tvrdá a všeobecně neoblíbená vláda, diktovaná jejími osobnostními vadami, vedla k pochybným činům vůči poddaným. Příkladem toho byla její stavba honosného ledového paláce v letech 1739-40, ve kterém se údajně její krutá povaha projevila naplno.
Starověké Řecko bylo doménou mužů. Ačkoliv ženy měly v jistých ohledech lepší pozici než v křesťanském středověku, jen málo z nich se prosadilo po literární stránce a jejich jména znají i dnešní lidé. Básnířka Sapfó představuje výjimku.
Julius Payer, v roce 1876 povýšen na von Peyer, byl horolezec, polárník, kartograf, objevitel a malíř. Za své polární výpravy získal řadu ocenění a na jeho počest je po něm pojmenován ostrov. Své zážitky ze zemí ledu působivě zvěčnil na plátně.
Jeho příběh není tak známý jako putování jiných dobrodruhů. Navzdory tomu je Knud Rasmussen jedním z největších průzkumníků 19. a 20. století. Vydal se do mrazivého prostředí Inuitů a poskytl o nich cenné informace.
Stejně jako dnes, tak i ve středověku se k dětské výchově přistupovalo různě. Hodně přitom záleželo na tom, z jaké vrstvy dítě pocházelo. Asi je jasné, že zatímco děti u dvora měly více příležitostí dospět v někoho, komu se bude v životě dařit, chudé děti měly smůlu. Nejenže byly v domácnosti zatíženy těžkými pracemi, ale často je rodiny dávaly do otroctví, neboť si je nemohli dovolit.
Ojedinělý nález podle výzkumníků ukazuje, jak daleko lidé v minulosti došli ve snaze zabránit domnělým upírům a čarodějnicím opustit hroby. Ostatky upíří ženy navíc ukazují, že mohla být velmi bohatá.
Kuriozní příběh obra Josefa Drásala je plný bizarností, avšak také nahlédnutím do duše člověka, který celý svůj život zasvětil touze najít v něm štěstí a lásku nejen ke svému okolí, ale hlavně k sobě samému.
Snad v každé kultuře bylo jídlo velice důležité... O to víc pak ve starém Římě, kde si bohatí lidé na hostiny a žranice doslova potrpěli. Neváhali za to utratit nemalé peníze a na stole se mezi exotickými pochoutkami objevovalo také zlato a diamanty. Jo, staří Římané, ti byli nejen velcí gurmáni, ale také marnotratníci.