Správně česky: Platíte poplatek za psa, nebo ze psa?

Správně česky: Platíte poplatek za psa, nebo ze psa?

Foto: De Jongh Photography / Shutterstock

Publikováno:
4 min

Pokud máte doma psovitého mazlíčka, jste povinni platit. Proč vlastně? Účelem poplatků je snižovat či vyrovnávat negativní důsledky spojené s chovem psů v obci. Poplatky mají pokrývat náklady na udržování čistoty obce – např. úklid psích exkrementů z veřejných prostranství, doplňování sáčků pro pejskaře, opravu košů určených na psí exkrementy a tak dále, popisují právníci.

To je všem pejskařům zřejmě jasné. O platbu nám ale tentokrát nejde, jde nám o správné použití českého jazyka v případě spojení „poplatek za psa“, či „poplatek ze psa“. Přečtete si vysvětlení jazykovědkyně Evy Macháčkové, které podala pro časopis Naše řeč Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, kterému ostatně zasvětila celou svoji jazykovědnou aktivitu.  

Neznalce právního jazyka může podle Evy Macháčkové překvapit, když dostane k úhradě „poplatek ze psa“; očekával by (a mnoho dalších rodilých mluvčí českého jazyka) tady předložku zaV běžně mluveném (nikoli odborném) vyjadřování užíváme ve spojení se slovem poplatek jen předložky za: poplatek za psa. 

ZA = významový vztah směny v širokém smyslu

V právnickém vyjadřování se však podle jazykovědkyně užívá předložky za hlavně v těch případech, kdy jde o významový vztah směny v širokém smyslu slova; občan platí organizaci, úřadu apod. za to, že organizace v jeho prospěch něco vykonala (uschovala, potvrdila, odvezla): poplatek za užívání veřejného zařízení, za úschovu, vypůjčení, odvoz nějakých předmětů apod.

Z/ZE = dávka

Když občan naproti tomu platí úřadu (a jeho prostřednictvím obci, státu apod.) příspěvek, který je motivován nějakou výhodou, ziskem, např. získáním dědictví (organizace to povoluje, ale sama neposkytuje), platí poplatek z dědictví, darování, z převodu nemovitostí, ale také poplatky z míst, z bytů, ze psů. Zní to poněkud nezvykle, ale nahradíme-li si v těchto případech slovo poplatek výrazem dávka (tj. peněžitá částka odváděná podle předpisů), předložka už nezvyklá nebude: dávka ze zábav, z nadměrných zisků, dávka ze psů. 

Reklama

Z = daň

Předložkový pád s předložkou je obvyklý i ve spojení s podstatným jménem daň: daň z příjmů obyvatelstva, ze mzdy, z obratu, z literární a umělecké činnosti, ale také daň z domu neboli domovní, daň z pozemku neboli pozemková. Pro nás nezvyklé spojení poplatek ze psa musíme tedy vidět na pozadí přívlastkových určení s podstatnými jmény daň a dávka, vysvětlila srozumitelně jazykovědkyně Eva Macháčková pro časopis Naše řeč.

Použití v praxi

Zdůvodnění použití předložky ze jsme si tedy výše uvedli, a v praxi to uvedeme na příkladu rovnou z nejvyšších míst: Ministerstvo vnitra vydalo zákon č. 565/1990 Sb., (Platné znění zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, k 1. lednu 2021) o místních poplatcích, kde se pro představu uvádí – a opravdu gramaticky správně – poplatek ze psů:

ČÁST DRUHÁ - POPLATKY - HLAVA I - POPLATEK ZE PSŮ - § 2

(1) Poplatek ze psů platí držitel psa. Tím může být pro účely tohoto poplatku osoba, která je přihlášená nebo má sídlo na území České republiky.

(2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, (…).

(3) Sazba poplatku ze psů činí až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psů za psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může sazba poplatku ze psů činit až o 50 % více, než činí horní hranice poplatku podle věty první nebo druhé. (…)

(4) Poplatek ze psů platí držitel obci příslušné podle svého místa přihlášení nebo sídla. (…)

Po přečtení článku a při pohledu na svého čtyřnohého člena rodiny si příště jistě vzpomenete, jak správně použít předložku ve spojení s poplatkem nebo se alespoň nebudete divit „zvláštní“ předložce, která vám dosud příliš nešla do ucha.

Reklama
Reklama