Odznáčky a pionýrské placky – symboly dětství, které dnes mají cenu
Vzpomínáte si na své dětství? Tato organizace formovala volný čas dětí ve školách a její aktivity měly často silný ideologický podtext. Mnoho dětí si z ní přineslo spoustu nových a nevšedních zážitků.
Vzpomínka na dětství
Tato organizace byla součástí každodenního života téměř všech školou povinných dětí. Skrze organizovaný volný čas se do dětského světa otiskoval politický a ideologický rámec. Tehdejší zážitky se velmi lišily, záleželo na konkrétní škole, vedoucím, ale také i celkové atmosféře. Někdo to bral jako povinnost, pro jiného to byl zdroj zábavy a přátelství. Pro děti se tak stala běžnou součástí vyrůstání, aniž by plně vnímaly její ideologické pozadí. S odstupem času na ni někteří velmi rádi vzpomínají.
Pionýr
Pionýři jsou pro jedny důvěrně známou kapitolou života, pro druhé těžko uchopitelným fenoménem minulého režimu. Historik Jiřík Knapík z Opavské Slezské Univerzity ve své knize Pionýři malované děti? Zmapoval vývoj této organizace od poválečných let až do roku 1968. Podle něj členství v Pionýru režim připravoval děti na pozdější vstup do svazu mládeže a ideálně do komunistické strany.
Pionýři byli neodmyslitelnou součástí podnikových oslav, kde recitovali budovatelské básně a zpívali písně o socialismu. Děti z pěveckých kroužků zajišťovaly kulturní program pro pracovní kolektivy, zatímco televize vysílala pořady. Cesta do Pionýra začínala obdobím Jisker, pionýrů- čekatelů. Plněním úkolů a slavnostním slibem si děti připravovaly cestu ke vstupu do samotné organizace, obvykle ve třetí třídě.
Tábor
Následné Pionýrské tábory byly směsicí běžných letních aktivit a silné ideologické výchovy. Ranní nástupy, zpívání budovatelských písní nebo stezky odvahy se často nesly v duchu marxismu – leninismu. Zvlášť Husákovy děti, tedy generace ze 70. a 80. let, vzpomínají na celodenní výlety za každého počasí, vojenskou kázeň nebo hry jako hledání zemljanky s partyzány.
Všudypřítomný byl také známý nápis Vždy připraven! Ti nejlepší se dostali až na mezinárodní tábory, nejvýznamnější z nich byl Artek na Krymu, kde se od roku 1925 setkávaly děti z celého socialistického bloku. Přestože dnes většina lidí vnímá Pionýra s odstupem a někdy s ironií, pro mnoho dětí tehdejší doby zůstává spojený s organizací a nostalgií.
Kdo by tedy doma neměl pionýrský kovový odznak s klasickým červeným šátkem a hvězdou ve tvaru kruhu nebo štítu? Děti ho dostávaly při vstupu do této organizace. Dnes se tyto odznaky prodávají na aukcích, a kdo si pospíší může ulovit nějaký pěkný a cenný.