Polsko se potýká s nedostatkem učitelů, Zákaz domácích úkolů krizi neřeší
Foto: Pexels
3 min
Ještě před několika lety bylo polské školství považováno za jedno z nejúspěšnějších ve střední Evropě. Dnes se ale potýká s problémem, který dobře znají i čeští ředitelé škol – chybějí učitelé. A zatímco vláda zkouší systém měnit například zákazem povinných domácích úkolů, odborníci upozorňují, že skutečná příčina krize je mnohem hlubší.
Reklama
Učitelů ubývá, školy hledají náhrady
Nedostatek pedagogů v Polsku není novinkou. Už v roce 2023 hlásily školy desítky tisíc neobsazených míst a problém se týkal prakticky všech předmětů – od matematiky přes cizí jazyky až po mateřské školy. V některých regionech zůstávaly pracovní nabídky bez jediné odpovědi celé měsíce. Hlavními důvody byly nízké platy, rostoucí administrativa, ztráta společenské prestiže a stárnutí učitelského sboru.
Nová polská vláda sice po nástupu zvýšila platy pedagogů, přesto sama přiznala, že školám stále chybí přibližně 15 tisíc učitelů. Vyšší mzdy podle ministerstva mohou pomoci situaci zlepšit, ale nedostatek nových zájemců o profesi zatím nezmizel.
Zákaz domácích úkolů rozdělil rodiče i učitele
Velkou pozornost vzbudila reforma z dubna 2024, která na základních školách zakázala povinné domácí úkoly. Cílem bylo snížit stres dětí a dopřát jim více času na odpočinek, sport nebo zájmové aktivity.
Po více než roce a půl ale zůstává reforma velmi kontroverzní. Průzkumy ukazují, že většina učitelů byla proti už před jejím zavedením a výhrady mají i mnozí rodiče. Kritici upozorňují, že problémem nikdy nebyly samotné domácí úkoly, ale jejich množství a způsob zadávání. Naopak zastánci změny tvrdí, že děti nepotřebují po několika hodinách výuky další hodiny práce doma a že dobře vedená výuka může učivo upevnit už ve škole.
Ministerstvo školství proto nyní vyhodnocuje zkušenosti škol a nevylučuje další úpravy pravidel.
Reforma sama učitele nepřivede
Odborníci se shodují, že zákaz domácích úkolů může změnit způsob výuky, ale neřeší hlavní problém. Školy potřebují především dostatek kvalifikovaných pedagogů.
Nízké mzdy jsou jen částí příběhu. Učitelé často upozorňují také na stále větší administrativní zátěž, náročnější komunikaci s rodiči, rostoucí počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami i vyšší psychickou náročnost profese. Právě kombinace těchto faktorů vede k tomu, že mladí lidé o učitelství ztrácejí zájem a zkušení pedagogové odcházejí do důchodu nebo mění zaměstnání.
Česká republika řeší velmi podobné potíže
Přestože české školství není v tak složité situaci jako některé regiony Polska, trendy jsou velmi podobné. Řada škol, zejména mimo velká města, obtížně shání učitele matematiky, fyziky, informatiky nebo cizích jazyků. Pedagogické fakulty zároveň dlouhodobě upozorňují, že značná část absolventů do škol vůbec nenastoupí.
Významnou roli hraje i věková struktura učitelského sboru. Velká část zkušených pedagogů se během příštích let přiblíží důchodovému věku a školy budou muset hledat náhradu. Pokud nebude učitelství pro mladé lidi dostatečně atraktivní, může se nedostatek učitelů postupně prohlubovat i v Česku.
Nestačí měnit pravidla, pokud chybějí lidé
Polská zkušenost ukazuje, že reformy školství mohou přinést zajímavé změny a otevřít důležitou společenskou debatu. Samy o sobě ale nestačí. Pokud se nepodaří získat do škol více mladých učitelů a udržet ty zkušené, budou se s nedostatkem pedagogů potýkat nejen polské, ale i české školy. Domácí úkoly se u nás rušit asi nebudou, ale jak vidíme, toto téma není zase až tak důležité.
