Průhonický park je nejkrásnější v Evropě. Právě v něm rozkvétá 8 000 rododendronů

Průhonický park je nejkrásnější v Evropě. Právě v něm rozkvétá 8 000 rododendronů

Foto: Unsplash

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Průhonický park ukrývá jednu z největších sbírek rododendronů v Evropě - přes osm tisíc exemplářů, které každé jaro promění park v živé plátno barev. Za touto krásou stojí více než století práce, vědecké preciznosti a dnes i boje s klimatickou změnou.

Reklama
Obsah článku
  1. Muž, který přivezl svět do Průhonic
  2. Věda v zahradnických rukavicích
  3. Klimatická změna klepe na dveře
  4. Davy a jejich stinná stránka

Když člověk projde branou Průhonického parku poprvé v životě během květnového víkendu, obvykle zůstane stát. Ne proto, že by nevěděl, kam jít. Spíš proto, že ho zastaví pohled, na který ho žádná fotografie nepřipraví. Osm tisíc rododendronů – to není číslo, které si dokážete představit, dokud nestojíte uprostřed té laviny fialové, růžové, bílé a oranžové.

Nejde přitom o náhodný shluk keřů. Sbírka zahrnuje stovky planých druhů a tisíce šlechtěných kultivarů. Od mohutných exemplářů Rhododendron catawbiense se sytě fialovými květy, přes kompaktní hybridy Rhododendron yakushimanum s hustým olistěním, až po opadavé azalky, které na jaře doslova explodují barvami. Každý druh má svůj příběh, svůj původ, své nároky.

Muž, který přivezl svět do Průhonic

Za vším stojí hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Na přelomu 19. a 20. století cestoval po Asii, Severní Americe i Evropě a vracel se s kufry plnými semen a sazenic. Jeho vizí nebylo vytvořit zahradu, ale krajinu. Park měl splynout s okolím a přitom nabídnout exotickou krásu, jakou střední Evropa neznala.

Dnes, po více než sto letech, je výsledek jeho práce zapsán na seznamu UNESCO. A není to jen kvůli rododendronům. Park hostí přes 1 600 druhů dřevin, využívá přirozený tok potoka Botiče, který napájí kaskádu rybníků, a nabízí systém průhledů a terénních úprav, které z procházky dělají zážitek. Kritéria pro zápis byla přísná – botanická rozmanitost, krajinářská architektura, historická hodnota i vědecký význam. Průhonice splnily všechna.

Photo by Anita Austvika
Photo by Anita Austvika | Zdroj:

Věda v zahradnických rukavicích

Udržet osm tisíc rododendronů při životě není romantická záležitost. Je to logistická operace, kterou řídí Botanický ústav Akademie věd ČR. Tým zahradníků a botaniků provádí precizní sezónní řez – žádné náhodné stříhání, ale promyšlené prosvětlování, které zajišťuje bohaté kvetení. Ochrana proti škůdcům spoléhá na integrované metody s minimem chemie.

Klíčem je půda a voda. Rododendrony vyžadují kyselou půdní reakci kolem pH 4,5-5,5. Průhonické půdy jsou přirozeně kyselejší, ale ani to nestačí. Neustále se přidává rašelina, borové jehličí a kůra. Mulčování borovou kůrou není estetika – je to nutnost pro udržení vlhkosti a správné chemie půdy. Pravidelné půdní testy jsou standardem.

Vodní hospodářství využívá potok Botič a soustavu rybníků. Důmyslný systém jímek a kanálů rozvádí vodu do suchomilnějších částí. Během stále častějších období sucha se aktivuje doplňková závlaha, protože mělce kořenící rododendrony bez konzistentní vlhkosti nepřežijí.

Klimatická změna klepe na dveře

A tady se dostáváme k tématu, které v Průhonicích řeší každý den intenzivněji. Rostoucí teploty, extrémní sucha a neočekávané pozdní mrazy – to jsou démoni, se kterými se sbírka potýká. Park se stal živou laboratoří, kde se hledají strategie přežití.

Vysazují se kultivary prokazatelně odolnější vůči suchu a vyšším teplotám, jako hybridy Rhododendron decorum nebo Rhododendron fortunei. Experimentuje se s kapkovou závlahou, která šetří vodu a dodává ji přímo ke kořenům. Proti pozdním jarním mrazům se používají ochranné postřiky a speciální závoje pro nejvzácnější exempláře.

Je to fascinující a zároveň znepokojující pohled. Zahrada, která vznikala s představou věčnosti, se musí učit přizpůsobovat světu, který se mění rychleji, než kdokoli čekal.

Davy a jejich stinná stránka

Mezinárodní ocenění přinesla i nečekaný problém – příliš mnoho návštěvníků. Park proto zavádí chytré řízení toku lidí. Online rezervační systém pro období špičky, jasně vymezené trasy, edukační programy zdůrazňující respekt k rostlinám. Cílem je, aby krása přežila i ty, kteří ji přicházejí obdivovat.

Průhonice tak dnes nejsou jen skanzenem hraběcí vize. Jsou vzorem toho, jak lze pečovat o přírodní a kulturní dědictví v době, kdy se pravidla hry neustále mění. A možná právě proto stojí za to je vidět – ne jako turistickou atrakci, ale jako místo, kde se minulost, přítomnost a budoucnost zahradnictví potkávají na jednom místě.

Možná jste zmeškali

Rekonstrukce statku či chalupy se může vyplatit

Rekonstrukce statku či chalupy se může vyplatit

Staré statky jsou krásnou vzpomínkou na dobu, kdy se ještě zemědělství muselo obejít bez těžkých strojů. Velká část z nich je již zbourána a nahrazena moderními budovami, dnes si ale ukážeme jednu nádhernou rekonstrukci.

Legenda hradu Zvíkov: Unikátní český hrad s tajemnou minulostí

Legenda hradu Zvíkov: Unikátní český hrad s tajemnou minulostí

Česká republika je kraj hradů a zámku. Tento fakt se bezpochyby odvíjí od historie, vždyť ve středověku jsme byli velmocí. Aby naši středověcí panovníci uchránili české země, budovali právě hrady. O jednom z nich si dnes povíme vice – děje se tu totiž zvláštní věc.

Jen hrstka lidí zvládne najít dva identické klíče do 15 vteřin

Jen hrstka lidí zvládne najít dva identické klíče do 15 vteřin

Vizuální výzvy mají za úkol prověřovat naše schopnosti rozlišování a detailního vnímání. V dnešním článku vám přinášíme jednu z mnoha oblíbených výzev – hledání roz... tedy klíčů.

Nastartujte své ostré oči a najděte na obrázku všech osm rozdílů

Nastartujte své ostré oči a najděte na obrázku všech osm rozdílů

Vítejte ve světe logických hádanek a tajemných úkolů. Dnes vás čeká aktivita, která je oblíbená u dětí, dospělých i seniorů. A ano, je to hledání rozdílů. Procvičte své oči a mozek s dnešní výzvou.

Plácání mravenců křídly i repelent z výkalů: Japonské včely dobře vědí, jak ochránit svůj úl proti hmyzím nepřátelům

Plácání mravenců křídly i repelent z výkalů: Japonské včely dobře…

Ačkoli mohou být chyceny a usmrceny, přesto riskují. Japonské včely medonosné odrazují své mravenčí nepřátele plácáním křídly, některé úly si budují i hráz z výkalů proti vosám. Funguje to? Očividně ano. Podívejme se blíže na tyto netradiční techniky obrany japonských včel.

U Českých Budějovic se nachází stavba velmi připomínající anglický Stonehenge

U Českých Budějovic se nachází stavba velmi připomínající anglický…

Stonehenge – jedna z nejznámějších památek ve Velké Británii. Kdo by jej neznal? Věděli jste, že se i my v Česku můžeme chlubit tím naším? Nachází se v jižních Čechách ve vesnici, která se pyšní titulem UNESCO.

Většina indiánských kmenů na jihozápadě USA žije na místě, kde pobývala po objevení Ameriky

Většina indiánských kmenů na jihozápadě USA žije na místě, kde…

Původní obyvatelé Severní Ameriky, nesprávně Kryštofem Kolumbem nazváni indiány, zde žili již od pravěku – tedy před deseti až dvaceti tisíci lety, možná i déle. V této oblasti našli svůj domov, přizpůsobili se přírodním podmínkám a vytvořili bohaté a rozmanité civilizace. Zakládali kmeny, z nichž každý měl vlastní způsob života, jazyk, náboženství a zvyky, a tím přispívali k rozmanitosti zdejší kultury.

Výzkum zubů varana komodského ukázal, že jsou pokryty železem: Nyní vědci zkoumají, zda tomu tak nebylo i u dinosaurů

Výzkum zubů varana komodského ukázal, že jsou pokryty železem: Nyní…

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč varan dokáže rychle odtrhnout maso i z té největší kořisti, jako například z jelena? Jeho zuby jsou jistě velmi ostré, dlouho však skrývaly velké tajemství. Jsou pokryty železem, které je chrání před ulomením během útoku.

Fyzici přišli na ideální velikost nádoby na skořápky pistácií

Fyzici přišli na ideální velikost nádoby na skořápky pistácií

Pistácie patří mezi oblíbenou pochoutku již tisíce let. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, do čeho vyhazujete jejich skořápky? Vědci se v nedávné studii rozhodli přijít s odborným názorem.

Zdají se vám černobílé sny? Možná jste dětství příliš sledovali černobílou televizi

Zdají se vám černobílé sny? Možná jste dětství příliš sledovali…

Dalo by se říct, že se sny koketujeme již od početí. Vědci tvrdí, že dokonce už i plodu během vývoje v děloze se zdají sny. Asi se nedozvíme, jakou barvu mají sny v prenatálním období, ale vědcům se podařilo zjistit, že v dětství bylo podstatné, jakou televizi a fotografie jsme vídali. Zdá se vám to jako nesmysl? Vůbec ne, čtěte dál.

Doporučené články

Starostka Veronika Lišková ze seriálu Kamarádi má velké rodinné novinky

Starostka Veronika Lišková ze seriálu Kamarádi má velké rodinné novinky

Polabí: Hrozba Lucii i zatajené svědectví

Polabí: Hrozba Lucii i zatajené svědectví

Dnes českým divákům spadne brada: Prima ve 21:40 odpálí nejemotivnější epizodu Ano, šéfe!

Dnes českým divákům spadne brada: Prima ve 21:40 odpálí nejemotivnější epizodu Ano, šéfe!

Hejty na sociálních sítích jsou v Ulici velkým tématem. Herečka je neřeší, sama sítě nemá

Hejty na sociálních sítích jsou v Ulici velkým tématem. Herečka je neřeší, sama sítě nemá

Velkolepý sci-fi triumf míří na obrazovky: Strhující vesmírné drama, které před lety rozdělilo fanoušky, vás připoutá k sedačkám

Velkolepý sci-fi triumf míří na obrazovky: Strhující vesmírné drama, které před lety rozdělilo fanoušky, vás připoutá k sedačkám

Reklama