Česká princezna Dobroslava a uznávaná španělská mučednice Orosie jsou nejspíš jedna osoba. Život mladé světice skončil tragicky daleko od domova
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
V roce 864, asi rok po příchodu na Velkou Moravu se Cyril a Metoděj dozvěděli, že se v Čechách narodilo pozoruhodné děvče, které se mělo stát svatou. „Svatá Dobroslava, známá a uctívaná v Jace pod jménem svatá Orosia…“ Tak praví legenda.
Patronka nábožensky významného města
Španělské město Jaca, označované za “perlu Pyrenejí”, je důležitou zastávkou při náboženské pouti do Santiaga de Compostela. Jednou z turisticky nejvyhledávanějších staveb je románská katedrála z 11. století, jejíž jedna kaple je zasvěcená patronce města, svaté Orosii. Město proslavila po celé Evropě také pouť Santa Orosia, která probíhá v Jace 25. června. Kdo byla svatá Orosie a proč je její kult oslavován až dodnes?
Legenda o svaté Orosii, která se měla stát královnou
Osiřelou princeznu vychovala svatá Ludmila
Dobroslava (cca 864 - 880) v dětství osiřela, jako první jí nejspíš zemřela matka, jejíž jméno neznáme. Otec, kníže Mojslav, zemřel pravděpodobně v roce 872 v bitvě u Vltavy, kterou zmiňují fuldské letopisy. Asi osmiletého sirotka se ujal kníže Bořivoj a jeho mladičká manželka Ludmila. Dobroslava s nimi žila jako schovanka na jejich sídle v Levém Hradci. Historická zpráva uvádí, že si byly s Ludmilou velmi blízké: „Byla jí velkou přítelkyní… předstihovala ji jen v málo letech“. Ludmilu pokřtil, spolu s Dobroslavou, žák sv. Metoděje nejspíše v roce 877. Třináctiletá Dobroslava přijala jméno Eurosia, řecký ekvivalent původního jména.
Později byla provdána za syna španělského krále
Na konci roku 879 byl sv. Metoděj znovu povolán do Říma. Úmyslně dorazil až v červnu 880, kdy tam mělo přijet také aragonské poselství. Důvodem návštěvy poselstva v Římě bylo zrušení církevních slibů druhorozeného syna prince Fortúna a umožnění jeho nástupnictví místo prvorozeného, který padl ve válce s muslimskými Maury. Zároveň aragonský král požádal papeže Jana VII., aby sám vybral jeho synovi vhodnou manželku. Ušlechtilou křesťanskou manželku, která by posílila princův vliv v boji proti pohanům. Papež výběrem pověřil svého starého známého Metoděje. Ten se dlouho nerozmýšlel a vybral šestnáctiletou Orosii. Dívka nebyla proti a sňatek byl uzavřen v zastoupení.
Cestu zkomplikovali Saracéni, kteří zabili posla
Orosie byla vyslána do Španělska v září 880. Cesta to byla úmorná a zdlouhavá. Početná výprava putovala přes Pasov, Basilej a o měsíc později zdolali vrcholky Pyrenejí a přiblížili se k aragonskému území. Setkání manželského páru bylo plánováno v Jace. V tu dobu však bylo město po nájezdu Saracénů vylidněno. Posel, který měl doručit oznámení o změně místa setkání, byl zabit maurskou tlupou vedenou Abenem Lupou. Lupa nyní věděl, o příjezdu královské manželky. Výprava čekala do noci na návrat posla, který se stále nevracel. Ze strachu před pohany raději opustili hostinec a utekli se schovat do jeskyní v horách.
Mučednická smrt údajně způsobila silnou bouři
Legenda uvádí: „Tehdy se bandita [Aben Lupo] přiblížil k výpravě a sliby se snažil získat přízeň Orosiinu. Arab chtěl, aby se Orosie zřekla víry v Ježíše Krista, aby odmítla ruku dona Fortúna Garcése, a aby se stala jeho ženou (…) Ale když viděl, že jeho sliby ani úskoky nic nezmůžou, dal příkaz k útoku“. Dívka a její ochránci kladli Saracénům hrdinský odpor, což Abena popudilo. Proto rozkázal jednomu ze svých mužů, aby dívce usekli končetiny a hlavu, čímž si zasloužila titul mučednice. Některé zdroje zde zmiňují obrovskou bouři, která smetla dívčiny vrahy. Princ Fortúna dorazil na místo masakru bohužel pozdě. Nechal zde pohřbít tělo své vyvolené a do konce života, který zasvětil boji s Maury, se znovu neoženil.
Zjevení poukázalo na místo, kde ležely Orosiiny zázračné relikvie
V 11. století objevil hrob mučednice, díky zjevení Panny Marie, prostý pastýř. Její lebku přenesl do Ybry a zbylé ostatky do Jacy. Zázračné léčitelské schopnosti Orosiiných relikvií daly vzniknout jejímu kultu, který je uctíván dodnes. Její českomoravský původ dokládá nejstarší dokument jacké katedrály z roku 928, který se ale odkazuje na starší tradiční legendu napsanou v roce 882. Orosie byla svatořečena v roce 1902.