Ze svatby naslepo láskyplný a plodný vztah panovníků: Svatá Ludmila a kníže Bořivoj se poprvé uviděli až u oltáře
Foto: ludmilavinohrady.cz / Public domain, Wikimedia commons
Ludmila byla Bořivojovi věrnou manželkou i zkušenou rádkyní. Později se stala první – nejen - českou, ale vůbec slovanskou světicí, jejíž kult byl slaven již v 11. století.
Podle legend se Ludmila narodila v roce 860 jako dcera Slavibora, knížete kmene srbského z Pšova. Pšov bylo staré označení pro Mělník. Někteří historikové umísťují sice Pšov až do Milska v Horní Lužici; to však není příliš pravděpodobné. Přemyslovci byli totiž v polovině 9. století pouze jedním z českých kmenů a postup sjednocování Čech pod jejich vládou nebyl v dané době ještě zdaleka ukončen. Staré legendy nám zachovaly svědectví, že Slaviborova země ležela v sousedství přemyslovského území. Případný sňatek tedy nelze považovat za projev případné zahraniční expanze či určité politické orientace, uvádí se v rozsáhlé publikaci Královská trilogie.
Ludmilin otec domluvil sňatek s přemyslovským knížetem Bořivojem a tak „Ludmila opouští domov a přijíždí na Levý Hradec, centrum moci Přemyslovců ve středních Čechách. I když se oba mladí lidé poznali až ve svůj svatební den, můžeme předpokládat, že k sobě začali pociťovat náklonnost, která časem přerostla v pevný a láskyplný vztah“. Ludmila byla provdána roku 874, teprve čtrnáctiletá. Bořivoj (narozený roku 852 nebo 853), první historicky doložený kníže, byl podle pověsti potomkem mýtické kněžny Libuše.
„Je to jistě útlý věk, avšak docela dobře možný, časné sňatky byly v raném středověku spíše pravidlem než výjimkou. Ke sňatku samému ovšem sotva došlo delší dobu před rokem 875, hranice pohlavní dospělosti se pohybovala okolo 12 let, nejzazší rozmezí pro sňatek by tedy byly roky 872–875. Nejsprávnější jistě bude klást sňatek do roku 874 nebo 875,“ uvádí Dušam Třeštík v publikaci Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin.
V prvním roce manželství se mladým manželům narodil nejstarší syn Spytihněv (875–915), pozdější kníže. Poté měla Ludmila ještě nejméně tři syny a tři dcery. Známý je syn Vratislav (888–921), který také vládl české zemi.
Skutečnost, že se Ludmila stala v tak mladém věku nejen kněžnou, ale dokonce i matkou, nebyla v těchto dobách žádnou výjimkou. Ludmila porodila Bořivojovi (v době sňatku mu mohlo být mezi 17– 23 lety) během čtrnácti let manželství celkem šest dětí, tři syny a tři dcery. Jménem známe pouze dva nejstarší syny; vedle Spytihněva se roku 888 manželům narodil Vratislav. Oba dosedli na knížecí stolec, oba Ludmila přežila. Spytihněv zemřel roku 915 ve věku 40–45 let, Vratislav o šest let později ve věku 36 let.
Manželé chtěli vybudovat nové centrum vlády na příhodnějším místě, než byl Levý Hradec. „Zaujal je vrch nad levým břehem řeky Vltavy v místech dnešní Malé Strany, kde již v té době stála osada obehnaná valem a příkopem. Na vrcholku kopce bylo kultovní místo, kde se ke svým obřadům scházeli pohané“. Vládnoucí manželský pár právě zde postavil kostel Panny Marie a založil nové hradiště. Oba tak předurčili vznik pražských měst na obou březích řeky a stáli u zrodu dnešního hlavního města Prahy.
Ludmila byla Bořivojovi věrnou manželkou, ale i zkušenou rádkyní. Ovdověla brzy, knížeti Bořivojovi nebylo ani 40 let, přesněji asi 36, když zanechal svou ženu na světě samotnou, i se šesti dětmi. V komplikované situaci končícího 9. století se Ludmile podařilo udržet rodovou moc do doby, kdy její nejstarší syn Spytihněv mohl převzít vládu.
V současnosti je Sv. Ludmila patronkou Čech, babiček, matek a křesťanských vychovatelů. Podobně jako její vnuk sv. Václav, který rovněž zemřel mučednickou smrtí, se stala symbolem počátků české státnosti a častým námětem sochařů, malířů apod. Zejména v dobách národního obrození.