Kvíz: Vyzkoušejte si, jak dobře znáte českou hymnu
Foto: sezerozger / Depositphotos
3 min
Dne 21. prosince 1834 měla ve Stavovském divadle premiéru Fidlovačka, divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Zazněla v ní i píseň složená Františkem Škroupem, jejíž název byl Kde domov můj.
Reklama
Češi si tuto píseň rychle oblíbili a stala se jim oporou a inspirací v době, kdy české země zůstávaly součástí Rakouska-Uherska, i ve chvíli, kdy znovu vznikl samostatný český stát. Jemu se stala dokonce státní hymnou. A přes všechny společenské změny a proměny je jí stále.
Cesta do českých srdcí
František Škroup a Josef Kajetán Tyl stvořili píseň, která vlastně na první pohled není coby národní hymna příliš vhodná. Na rozdíl od hymen většiny jiných národů není bojovná, neopěvují se v ní hrdinské skutky ani konkrétní historické události. Jemným a romantickým způsobem se v písni „pouze“ opěvuje krása a kouzlo naší země.
Zmíněné údernější motivy se objevují, byť velmi nenápadně, až ve druhé sloce písně, která však trochu paradoxně součástí naší hymny není. Píseň se nicméně stala hned po svém uvedení velmi populární, a Češi ji přijali za jednu ze svých národních písní. Mnoho slavných osobností však píseň v přílišné oblibě nemělo. Patřil k nim třeba Jan Neruda, prezident Masaryk nebo skladatelé Leoš Janáček či Bedřich Smetana.
Právě ten ale velmi dobře vystihl význam písně pro národ jako celek, Když byl Smetana vyzván, aby složil skladbu, která by „Kde domov můj“ nahradila, namítl, že bez ohledu na svůj osobní názor nemůže soupeřit s písní, kterou si za svou vybral sám lid.
Další zajímavosti o písni Kde domov můj
V průběhu 19. století vznikla celá řada variant této písně. Slovenská verze z roku 1862 nesla např. jméno „Domov Slováka“. Objevily se také sloky opěvující Moravu i Slezsko, svůj text dostala všeslovanská verze apod. V době první republiky, kdy podstatnou část obyvatel Československa tvořili občané německé národnosti, zase existovala oficiální verze hymny v němčině a také v maďarštině.
Kde domov můj dnes
Píseň Kde domov můj převzala po rozpadu federace nově vzniklá Česká republika. Jakožto státní hymna je dnes jedním z oficiálních symbolů. Ty ostatní tvoří státní vlajka, velký a malý státní znak, státní barvy, prezidentská standarta a státní pečeť.
Právní ukotvení státní hymny se měnilo v roce 1998. V tomto roce přestala z hlediska zákona vycházet oficiální podoba hymny z původního notového zápisu. Nahrazena byla dvě archaická slova „stkví“ a „jesť“. Místo nich se používají slova „skví“ a „je“. V roce 2008 byly potom představeny čtyři oficiální verze české hymny: jednou v mužském, jednou v ženském a jednou ve sborovém podání. Poslední oficiální verzi potom tvoří verze instrumentální.
Zákon říká, že hymnu lze stejně jako ostatní státní symboly interpretovat pouze vhodným a důstojným způsobem v odpovídajících situacích. Statní hymnu proto slýcháme při státních svátcích, významných společenských událostech nebo při sportovních utkáních, při návštěvách našich politických představitelů v zahraničí apod. Zajímavostí se s ní pojí ale mnohem více, připomeňte si některé formou našeho kvízu.
