Atentát, který mohl změnit dějiny: Valkýra sází na přesnost i mrazivou logistiku převratu

Film o atentátu na Hitlera z roku 2008 dodnes vyvolává vášnivé debaty. Obsazení americké hvězdy do role plukovníka von Stauffenberga přineslo globální úspěch i ostrou kritiku.

Pojďme se na tenhle snímek podívat bez zbytečných emocí, ale s respektem k faktům, která jsou v tomto případě zajímavější než jakákoli scenáristická licence.

Příběh, jehož konec všichni známe

To je asi největší výzva, které tvůrci čelili. Jak natočit napínavý thriller o události, o které každý průměrně vzdělaný divák ví, že dopadla neúspěchem? Scénář, pod kterým je podepsán Christopher McQuarrie (později dvorní režisér série Mission: Impossible), na to šel přes precizní technologii převratu.

Hlavní osou filmu je postava plukovníka Clause von Stauffenberga. Ten po těžkém zranění v Africe, kde přišel o oko, pravou ruku a dva prsty na levé ruce, dospěl k názoru, že jediný způsob, jak zachránit Německo před totální zkázou, je odstranit vůdce. Film se nezaměřuje pouze na samotný výbuch v Vlčím doupěti, ale především na to, co mělo následovat – na Operaci Valkýra.

Co byla skutečná Operace Valkýra?

Většina lidí si myslí, že Valkýra byl jen název pro ten konkrétní atentát. Ve skutečnosti šlo o oficiální krizový plán německého Wehrmachtu. Měl sloužit k udržení pořádku v případě vnitřních nepokojů nebo vzpoury zahraničních dělníků. Genialita spiklenců spočívala v tom, že tento plán přepsali.

Využili mechanismy nacistického státu proti němu samotnému. Plánovali zatknout špičky SS a NSDAP pomocí jejich vlastních vojáků s argumentem, že se strana pokusila o převrat a zavraždila Hitlera. Právě tato logistická bitva o telefony, dálnopisy a kasárna tvoří jádro filmu a dodává mu onen specifický, chladně napínavý rytmus.

Obsazení a německé kontroverze

Casting byl v době vzniku filmu velkým tématem. Tom Cruise jako aristokratický německý důstojník? V Německu to vyvolalo značnou nevoli. Hlavním důvodem nebyl ani tak Cruisův herecký rejstřík, jako spíše jeho spojitost se Scientologií, kterou německé úřady vnímají velmi kriticky. Dokonce se původně nesmělo natáčet v historicky klíčovém Bendlerblocku (místo, kde byl Stauffenberg popraven).

Nakonec se však ledy prolomily. Tvůrci získali povolení a Cruise svým výkonem mnohé kritiky umlčel. Fyzická podoba mezi ním a skutečným Stauffenbergem byla až zarážející. Vedle něj se objevila elita britského herectví: Kenneth Branagh jako generál Henning von Tresckow, Bill Nighy jako generál Friedrich Olbricht nebo Tom Wilkinson v roli váhavého generála Friedricha Fromma. Právě postava Fromma je ve filmu klíčová – představuje onen alibismus a snahu stát na vítězné straně, ať už jí bude kdokoliv.

Historická přesnost vs. filmová dramaturgie

Bryan Singer si dal záležet na detailech. Ve filmu uvidíte autentické letouny Junkers Ju 52, dobové uniformy i precizně zrekonstruované interiéry Hitlerova bunkru. Přesto se film nevyhnul drobným úpravám. Například postava, kterou hraje Eddie Izzard (Erich Fellgiebel), je v realitě mnohem komplexnější – Fellgiebel byl klíčovým mužem spojů, jehož zaváhání po výbuchu bylo jedním z důvodů, proč se puč začal hroutit.

Samotný moment atentátu, ke kterému došlo 20. července 1944, je zobrazen velmi věrně. Stauffenberg skutečně aktivoval pouze jednu ze dvou náloží, protože byl vyrušen. Kdyby v aktovce vybuchly obě, Hitler by s největší pravděpodobností nepřežil, i přes masivní dubovou nohu stolu, která ho v osudný moment ochránila.

Proč na Valkýře záleží i dnes?

Film Valkýra není jen válečným dramatem. Je to studie morálního dilematu. Sleduje lidi, kteří přísahali věrnost, ale uvědomili si, že jejich vyšší povinností je tuto přísahu porušit. Snímek skvěle ukazuje, že německý odpor nebyl monolitický. Byli tam idealisté, politici i vojáci, kteří se prostě jen báli prohrané války.

Technicky vzato je film špičkově zvládnuté řemeslo. Kamera Newtona Thomase Sigela využívá chladné barvy, které podtrhují atmosféru strachu a paranoie. Hudba Johna Ottmana zase graduje v momentech, kdy se dálnopisy snaží předběhnout realitu.

Závěrečné ohlédnutí

Když Valkýra v roce 2008 vstoupila do kin, vydělala celosvětově přes 200 milionů dolarů. To je na historické konverzační drama o neúspěšném atentátu skvělý výsledek. Film dokázal široké veřejnosti představit příběh, který byl do té doby vnímán spíše jako okrajová kapitola učebnic dějepisu.

Ukázal, že i v nejtemnějších časech existovali lidé, kteří se pokusili o odpor, i když věděli, že jejich šance jsou mizivé. Stauffenbergovy poslední vteřiny na dvoře Bendlerblocku, kde zvolal „Ať žije posvátné Německo!“, tvoří mrazivou tečku za filmem, který sice nepoučuje, ale nutí k zamyšlení nad tím, co by člověk dělal na jejich místě.

Valkýra tak zůstává jedním z nejzdařilejších historických thrillerů nového milénia. Je to film, který se obejde bez patosu a zbytečných milostných linek, a místo toho sází na čistou sílu faktů a neúprosný tikot hodin, které v červenci 1944 odpočítávaly konec naděje na dřívější mír.

Film Valkýra (2008) můžete vidět 26. 4. ve 20:00 na Nova Cinema.