Bylo rozhodnuto o celosvětové změně času: Od roku 2027 platí tzv. Koordinovaný světový čas
Foto: Pexels
4 min
Pro člověka je jedna sekunda zanedbatelná. Než si uvědomí, že uplynula, je pryč. Ovšem počítačové sítě, satelitní navigace nebo elektrické rozvodné sítě potřebují čas měřit velmi přesně. A právě jedna sekunda navíc jim dokázala pořádně zamotat hlavu.
Reklama
Problém spočívá v tom, že existují dva způsoby, jak měřit čas. První vychází z atomových hodin, které odměřují sekundy s mimořádnou přesností. Druhý sleduje otáčení Země, podle něhož určujeme například délku dne. Jenže naše planeta se netočí naprosto pravidelně. Někdy se otáčí nepatrně rychleji, jindy pomaleji.
A tak se oba časy trošičku rozcházejí.
Proč se do času přidávala sekunda
Aby čas na atomových hodinách příliš neutekl od skutečného otáčení Země, začala se v roce 1972 používat takzvaná přestupná sekunda. Když bylo potřeba rozdíl vyrovnat, přidala se do světového času jedna sekunda navíc. Stalo se to celkem 27krát, naposledy na Silvestra roku 2016.
Pro běžného člověka to neznamenalo prakticky nic. Počítače a další technická zařízení ale musí vědět, co přesně se v daném okamžiku děje. Když se do běžného počítání času náhle vloží další sekunda, některé systémy si s ní poradí, jiné mohou zaznamenat chybu. Potíže se v minulosti objevily například u počítačových služeb a internetových systémů.
V posledních letech se navíc ukázalo, že by jednou mohlo být potřeba udělat pravý opak. Země se totiž v některých obdobích otáčela o něco rychleji. Pokud by se rozdíl mezi oběma časy příliš zmenšil opačným směrem, bylo by teoreticky nutné jednu sekundu odebrat. Záporná přestupná sekunda se však nikdy nepoužila a nikdo neměl jistotu, jak by na ni všechny systémy reagovaly.
Svět se rozhodl přestat sekundy přidávat
Mezinárodní organizace pro měření času a dalších fyzikálních veličin proto rozhodla, že přestupné sekundy skončí. Od 20. května 2027 se má světový koordinovaný čas, označovaný zkratkou UTC, obejít bez těchto dodatečných zásahů.
Rozdíl mezi časem atomových hodin a časem odvozeným od otáčení Země tak bude moci postupně narůstat. Dosavadní hranice 0,9 sekundy přestane platit a nově bude možné, aby se rozdíl zvětšil až na jednu hodinu. Podle odborných odhadů potrvá staletí, než by se k této hranici mohl přiblížit.
Znamená to, že se jednou poledne na hodinkách přestane shodovat s okamžikem, kdy je Slunce nejvýše na obloze? V určitém smyslu ano. Rozdíl se bude hromadit velmi pomalu a v běžném životě si ho lidé dlouho nevšimnou.
Co to znamená pro běžné hodiny
Majitelé rádiem řízených hodin se obávat nemusejí. Například v Německu přijímají některé z nich časový signál z vysílače DCF77, který řídí německý metrologický ústav PTB. Vysílaný signál dosud obsahoval informaci, že se blíží přestupná sekunda. Pokud se už žádné přidávat nebudou, příslušná část signálu zůstane neaktivní.
Větší změnu budou muset řešit zařízení, která potřebují znát nejen přesný čas, ale také přesnou polohu Země v prostoru. Patří sem například astronomické dalekohledy. Aby mohly správně zaměřit určitou hvězdu nebo jiný objekt, musí astronomové vědět, jak se Země právě otáčí. Samotné atomové hodiny jim k tomu nestačí.
Závod o ještě přesnější hodiny
Německý metrologický ústav PTB sídlí v Braunschweigu a patří mezi významná světová pracoviště pro měření času. Mezinárodní atomový čas se totiž počítá z údajů atomových hodin v laboratořích po celém světě. Čím přesnější a stabilnější hodiny jsou, tím lépe mohou přispívat k výslednému času.
Vědci už mezitím pracují na další generaci přístrojů, takzvaných jaderných hodin. Ty by měly měřit čas ještě přesněji než dnešní nejlepší atomové hodiny. Výzkum se rychle rozvíjí a soutěží v něm laboratoře v několika zemích, včetně Číny a Spojených států.
Než se jaderné hodiny dostanou do běžného používání, čeká vědce ještě několik let práce. Jedna věc je ale jasná už teď: pro počítače a moderní techniku je důležité, aby čas plynul předvídatelně. To, jak přesně se přitom shoduje s otáčením naší planety, je další, samostatná otázka.
