Tyrannosaurus rex nebyl tak hloupý, jak se předpokládalo. Nejnovější objev přirovnává jeho mozek k primátům
Foto: ScottRobertAnselmo / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Nová studie tvrdí, že dinosauři jako slavný a obávaný Tyrannosaurus Rex možná disponovali mozky se stejným počtem neuronů, jaký dnes najdeme například u paviánů. Možná tak byli schopni řešit hlavolamy, používat nástroje či formovat vlastní kulturu.
Reklama
Studie publikovaná v časopise Journal of Comparative Neurology vyzývá odborníky i veřejnost, aby změnili svůj pohled na poměrně nízkou inteligenci dinosaurů jakožto obludných predátorů bezhlavě trhajících svou kořist na chytré tvory schopné manipulovat s nástroji či vzájemně sociálně interagovat. Mohou být tyto závěry skutečně pravdivé?
K závěrům byl použit ptačí mozek zvětšený do dinosauřích rozměrů
Fosilie dinosaurů nám poskytují alespoň rámcové informace o tělesné konstituci či rozměrech těchto pravěkých veleještěrů, o vnitřní stavbě orgánů však toho víme poměrně málo. Pro studium mozku tedy autorka výše zmíněné studie, doktorka Suzana Herculano-Houzel použila mozek jejich nejbližších příbuzných – ptáků. Právě u těchto živočichů byla mnohdy pozorována až překvapivě vysoká inteligence. Je tedy možné, že podobného intelektu dosahovali i dinosauři?
Lidé obydlí Antarktidu stejně jako v minulosti dinosauři a obří tučňáci. Místní klima se blíží tomu…
Podobný počet neuronů jako u paviánů
Doktorka Herculano-Houzel ve své studii analyzovala především zkamenělé lebky teropodů, tedy skupiny dvounohých dinosaurů, do níž patří právě i Tyrannosaurus rex. Pomocí počítačové tomografie a porovnáním vztahů mezi odhadovanou velikostí mozku a těla zjistila, že teropodi mají stejné měřítko jako moderní pštrosi, emu a kuřata.
Na základě přepočtu pak dospěla k číslům odpovídajícím těm, které bychom dnes hledali právě u primátů. Hmotnost mozku tak mohla činit 343 gramů a 3 289 000 000 telencefalických neuronů, což není daleko od 2 875 000 000 nalezených u paviánů.
Mohli být dinosauři skutečně stejně inteligentní jako primáti?
Pokud by se závěry studie z Journal of Comparative Neurology podařilo prokázat jiným nezávislým a pokud možno průkaznějším experimentem, mohlo by to skutečně znamenat, že dinosauři nebyli jen nemyslícími monstry z lidové představivosti. V souvislosti s její dřívější studií, která spojovala počet neuronů s délkou života teplokrevných zvířat, se Herculano-Houzel domnívá, že Tyrannosaurs rex se mohl dožít 42 až 49 let. To je v rozporu se skutečností, že nejstarší známý exemplář se podle odhadů dožil pouze 28 let.
Kombinace poměrně značně vyvinutého mozku a delšího života tak mohla dinosaurům skutečně dát schopnost logicky uvažovat, řešit nejrůznější problémy, vymýšlet a používat nástroje, a dokonce budovat vlastní sociální skupiny. Vzhledem k tomu, že jsou založeny spíše na odhadech než na skutečné analýze mozků teropodů a pozorování jejich chování, nejsou její závěry vědeckou komunitou zcela nezpochybnitelné.
Navzdory kontroverzním ohlasům, které výše zmíněná studie představila veřejnosti, však zůstává pravda ohledně inteligence dinosaurů stále záhadou. Možná se tak jednoho dne ukáže, že tito prehistoričtí ještěři kdysi skutečně oplývali intelektem, který by jim mohl závidět nejeden humanoid.
