Stejná výplata, ale jiná životní úroveň: Srovnání platů prodavaček odhaluje nečekaný paradox
Foto: Shutterstock
4 min
Dvě ženy, stejný řetězec, identická práce. Obě tráví na nohou stejný počet hodin, obě dostávají na konci měsíce navlas stejnou částku. Přesto si jedna z nich může dovolit slušný život, zatímco druhá v tichosti bojuje o přežití. Jak je možné, že zdánlivě spravedlivý systém jednotných mezd vytváří v Česku tak propastné rozdíly?
Reklama
Mýtus o pohádkových pražských platech se hroutí
Mezi lidmi dlouhodobě přežívá představa, že práce v hlavním městě automaticky znamená mnohem více peněz na pásce. Realita roku 2026 je však pro tisíce zaměstnanců v maloobchodě úplně jiná.
Celorepublikový medián hrubé měsíční mzdy prodavaček se podle oficiálních dat ISPV pohybuje v rozmezí 30 185 Kč až 31 802 Kč v závislosti na konkrétní specializaci. Největší zaměstnavatelé v maloobchodě totiž uplatňují jednotnou mzdovou politiku.
To znamená, že prodavačka v Praze dostane stejný základ jako její kolegyně v regionu s výrazně nižšími životními náklady. Rozdíly se projevují pouze u menších soukromých prodejen nebo u specifických řetězců, kde pražský příplatek činí maximálně 1 000 až 3 000 Kč.
Který řetězec platí nejvíc?
Pohled na mzdové tabulky jednotlivých řetězců ukazuje jasné rozdíly v jejich strategii. Na špici se drží Lidl, který při plném úvazku 40 hodin týdně nabízí nástupní mzdu 35 300 Kč, přičemž po třech letech se tato částka vyšplhá na 38 600 Kč.
Při kratším úvazku 35 hodin týdně činí nástupní plat 31 938 Kč a po dvou letech dosahuje 35 350 Kč. Pozadu nezůstává ani Penny Market, který nabízí jednotnou nástupní mzdu 33 800 Kč hrubého měsíčně při plném úvazku.
Německý Kaufland volí mírně odlišnou cestu. Jeho základní nástupní mzda je 33 000 Kč (po roce stoupá na 35 000 Kč), avšak v Praze a oblastech s vysokými životními náklady nabízí víc. Například v Praze-Michli se nástupní plat pohybuje mezi 34 000 Kč a 36 000 Kč a po roce roste na 38 000 Kč.
Na dalších příčkách se nachází Tesco s nástupní mzdou kolem 30 800 Kč hrubého. Řetězec Albert se pohybuje v rozmezí 25 000 Kč až 30 000 Kč hrubého měsíčně, přičemž průměrné mzdy plošně nezveřejňuje. Na konci tohoto srovnání stojí Billa, kde se nástupní plat pohybuje od 24 000 Kč do 28 000 Kč hrubého.
Drsná realita v číslech: Praha versus Most
Jak se tyto nominální hodnoty promítají do reálného života? Ukazuje to modelový příklad bezdětné prodavačky pracující v řetězci Lidl na plný úvazek s nástupní mzdou 35 300 Kč hrubého. Po odečtení daní, sociálního a zdravotního pojištění činí její čistá mzda přibližně 28 400 Kč.
Pokud tato prodavačka žije v Praze v nájemním bytě 1+kk, zaplatí za nájem a poplatky v průměru 18 000 Kč. Po odečtení 300 Kč za roční kupón na MHD jí na jídlo, služby a jakékoliv úspory zbude pouhých 10 100 Kč. Její situace je tak nesmírně napjatá.
Naprosto stejná žena v Mostě má však zcela jiné možnosti. Za pronájem garsonky či bytu 1+kk včetně poplatků zaplatí 9 000 Kč a za dopravu utratí 500 Kč.
Na konci měsíce jí tak na jídlo, volný čas a spoření zbývá 18 900 Kč. Reálná kupní síla prodavačky v regionu je díky nižším nákladům na bydlení téměř dvojnásobná.
V pohraničí luxus, v hlavním městě boj o přežití
Zavedením plošných mzdových tabulek vytvořily v regionech silný tlak na růst mezd i u lokálních malých firem, které jim jinak nedokážou konkurovat. Naopak v Praze musí tyto řetězce svádět extrémní boj s nedostatkem lidí.
Tamní vysoké životní náklady totiž dělají z pozice prodavače neatraktivní zaměstnání. Zatímco v menších městech a na venkově se mzdy v nezávislých prodejnách pohybují jen mezi 22 000 Kč a 27 000 Kč, nadnárodní řetězce představují pro regiony finanční jistotu, která však v metropoli ztrácí svůj lesk.
