Muži kolem sebe nemusejí házet tisíce, aby zapůsobili na ženy, zjistila nová studie
Foto: fast-stock / Shutterstock
4 min
Večeře, sklenička, kino, květiny nebo třeba víkendový výlet. Muži někdy utrácejí za ženu podstatně víc, než původně plánovali. Dělají to z galantnosti, nebo chtějí nenápadně ukázat, že na to mají? Nový výzkum přinesl zajímavé vysvětlení.
Reklama
Když peněženka začne mluvit za svého majitele
První schůzka má vlastní pravidla, i když o nich nikdo nesepsal žádnou příručku. Kdo vybere restauraci? Kdo zaplatí účet? Má muž automaticky vytáhnout kartu, nebo je přirozenější účet rozdělit? A co když žena sáhne po peněžence jako první?
Peníze totiž v seznamování nikdy nebyly pouze penězi. Platit za druhého může být projev zdvořilosti, snaha udělat příjemný večer, ale také způsob, jak dát najevo zájem. Právě poslední možnost zajímala psychology, kteří se podívali na poněkud nenápadnou oblast partnerského chování. Kdo platí v přátelství mezi mužem a ženou.
Výzkum publikovaný v časopise Evolution and Human Behavior sledoval stovky lidí. Výzkumníci získali údaje od 147 mužů a 441 žen a zkoumali, jak si mezi přáteli opačného pohlaví rozdělují výdaje. Výsledek byl poměrně výrazný: muži uváděli, že ze společných účtů platí větší část, což potvrzovaly i odpovědi žen. Jenže ještě zajímavější bylo, proč muži platili.
Nejde jen o slušnost
Výzkumníci zjistili, že u mužů souvisela míra placení s jejich zájmem o partnerský nebo intimní vztah. Muži, kteří ve svých kamarádkách viděli větší romantický potenciál, měli tendenci přispívat větší částkou na společné výdaje. U žen se stejný vzorec neobjevil.
To ovšem neznamená, že každý muž, který zaplatí večeři, tajně plánuje svatbu. Studie ukázala především statistickou souvislost. Navíc šlo o rozdíly mezi lidmi, nikoliv o jednoduché pravidlo typu „čím více se mu žena líbí, tím více za ni zaplatí“. Autoři výslovně zjistili, že někteří muži mají obecně větší sklon platit za své přítelkyně, zatímco jiní nikoli. Nešlo tedy o to, že by stejný muž automaticky platil více právě té ženě, která se mu konkrétně líbí více.
Ještě zajímavější je pohled z druhé strany. Ženy častěji vnímaly placení ze strany mužského kamaráda jako signál romantického zájmu. Jinými slovy, muž může mít pocit, že pouze dělá gentlemanské gesto, zatímco žena v něm může vidět zprávu „líbíš se mi“.
Která částka udělá dojem? Nemusí to být ta nejvyšší
Přílišná štědrost ale někdy může být na škodu.
Výzkumníci z Oxfordské univerzity nechali přibližně tisíc žen hodnotit fiktivního muže jménem Adrian. Popsali jim ho jako pohledného, společensky žádaného muže s ročním příjmem téměř 100 tisíc liber. Jediná věc, která se v jednotlivých scénářích měnila, byla částka, kterou Adrian věnoval na charitu.
Jednou nedal nic, jindy věnoval až 75 liber. Ženy pak hodnotily, jak přitažlivý by pro ně byl jako partner pro krátkodobý vztah a jak jako partner pro dlouhodobý vztah. A právě tady se ukázal zajímavý rozdíl.
U žen, které hledaly dlouhodobého partnera, vycházela jako nejpřitažlivější střední míra štědrosti. Nejlépe si vedl muž ochotný věnovat přibližně 40 liber, tedy v přepočtu zhruba 1 200 korun. Když daroval výrazně víc, jeho hodnocení klesalo.
Výzkumníci se domnívají, že umírněná štědrost může signalizovat vlastnosti důležité pro dlouhodobý vztah. Muž působí ochotně pomáhat druhým a není lhostejný k jejich potřebám, zároveň ale nevypadá, že by s penězi zacházel nerozumně.
U krátkodobého vztahu byl výsledek jiný. V tomto případě ženy hodnotily příznivěji i vyšší částky a nejlépe vycházelo darování kolem 75 liber, tedy přibližně 2 300 korun.
Štědrost versus nepraktičnost
Autoři studie to vysvětlují rozdílnými signály, které může štědrost vysílat. Zatímco při hledání dlouhodobého partnera může být důležitější kombinace laskavosti a rozumného hospodaření, výrazně nákladné gesto může v krátkodobém vztahu působit jako známka jiných vlastností.
Výzkumníci zároveň upozorňují na jev známý jako „do-gooder derogation“. Lidé, kteří se snaží působit až příliš ctnostně nebo štědře, mohou u ostatních vyvolat podezření, že jejich chování není úplně spontánní. Přehnaná dobročinnost tak nemusí automaticky znamenat lepší dojem.
Ukazuje se tedy, že muž kolem sebe nemusí rozhazovat tisíce, aby ženu zaujal. Zaplacení drinku nebo běžné večeře v restauraci je vhodným gestem. Ale přílišná rozhazovačnost může paradoxně působit dojmem, že neumí zacházet s penězi a pro trvalé partnerství by mohl být nepraktický.
