Kam se hrabe Tutanchamon. Na dně Karibiku leží pohřbený poklad za stovky miliard
V hloubce šesti set metrů pod hladinou Karibského moře odpočívá vrak, který v sobě ukrývá nepředstavitelné bohatství. Třístěžňová loď se stala hrobem pro stovky mužů a zároveň schránkou na tuny zlata, stříbra a drahokamů. O obří poklad se strhla největší právní a archeologická bitva moderních dějin.
Ohnivé peklo u břehů Cartageny
Psal se 8. červen roku 1708 a Karibikem otřásla apokalyptická exploze. Vlajková loď španělského námořnictva, majestátní galeona San José, se pod palbou britské eskadry komodora Charlesa Wagera proměnila v ohnivou kouli.
Britská dělová koule nešťastnou náhodou zasáhla prachovou komoru plnou střelného prachu. Během několika okamžiků se chlouba španělského krále Filipa V. potopila do temných hlubin.
Spolu s ní kleslo na dno moře téměř 600 lidí – vojáků, námořníků i bezbranných cestujících. Katastrofu přežilo pouhých 11 členů posádky. Zkáza na staletí zmizela z map.
Pohádkové bohatství pro financování války
San José nebyla obyčejnou válečnou lodí. Na své palubě nesla náklad, který měl zásadním způsobem ovlivnit vývoj války o španělské dědictví.
V jejích útrobách bylo uloženo přibližně 344 tun zlatých a stříbrných mincí, 116 beden plných peruánských smaragdů, drahokamy, perly a vzácný čínský porcelán.
Tento gigantický náklad měl financovat válečné úsilí Španělska proti Velké Británii. Místo toho však skončil v hloubce 600 metrů. Dnes se odhadovaná finanční hodnota tohoto nákladu pohybuje v astronomickém rozmezí od 3 do 20 miliard amerických dolarů, což v přepočtu představuje neuvěřitelných 70 až 466 miliard korun.
Válečný hrob, nebo jen truhla plná zlata?
Pro veřejnost a hledače pokladů představuje San José svatý grál podmořské archeologie. Mnozí lidé však na celou věc nahlížejí s hlubokým respektem k lidské tragédii.
Měli by ten vrak nechat na pokoji a vůbec na něj nesahat. Je to hrob pro téměř 600 námořníků, kteří tam uhořeli a utopili se. Tahat odtud zlato a smaragdy jen proto, aby se na tom napásli politici nebo soukromé firmy, mi přijde jako naprostý hyenismus a neúcta k mrtvým, píše jeden z diskutujících na internetu.
Vědecká obec se proto snaží změnit způsob, jakého o vraku přemýšlíme.
Dlouho přetrvával názor, že tato galeona je pouze truhla s pokladem. My chceme v tomto ohledu obrátit list. Nepřemýšlíme o tom jako o pokladu. Přemýšlíme o tom, jak se bezpečně dostat k historickým a archeologickým informacím, které tento vrak uchovává, říká Alhena Caicedová, ředitelka Kolumbijského institutu antropologie a historie (ICANH).
Bitva o miliardy: Kdo si nárokuje vlastnictví?
Kolem vraku se strhla ostrá mezinárodní bitva, která nemá v historii obdoby. Bulvární média často prezentují poklad jako jednoznačný majetek Kolumbie, realita je však mnohem složitější.
Španělsko si nárokuje vrak na základě státní suverenity nad svými historickými válečnými loděmi. Do sporu navíc vstupují domorodé kmeny z Bolívie, konkrétně kmen Qhara Qhara. Ti požadují repatriaci zlata a stříbra, které bylo prokazatelně vytěženo jejich předky za krutých, otrockých podmínek.
Aby toho nebylo málo, americká hledačská společnost Sea Search Armada žaluje Kolumbii u arbitrážního soudu v Haagu o astronomických 10 miliard dolarů. Tvrdí totiž, že vrak lokalizovala jako první, a to již v letech 1981 až 1982.
Tajemství ukryté v hloubce 600 metrů
V roce 2015 kolumbijská vláda pod vedením tehdejšího prezidenta Juana Manuela Santose oznámila, že vrak znovu objevila na jiných, přísně utajovaných souřadnicích pomocí moderní autonomní ponorky REMUS 6000.
Tento krok vyvolal další vlnu napětí, neboť americká společnost Sea Search Armada prokazatelně operovala v oblasti již o desítky let dříve.
V letech 2024 až 2026 se situace posouvá do nové fáze. Kolumbie oficiálně prohlásila vrak za chráněnou archeologickou oblast. Zahájila vědecký, čistě nekomerční průzkum bez účasti jakýchkoliv soukromých firem.
Skutečná hodnota galeony San José však nespočívá v tunách drahých kovů. Pro historiky a archeology představuje vrak nedotčenou časovou kapsli, která může přinést neocenitelné svědectví o životě na moři na počátku osmnáctého století.
Zda se někdy podaří tento spor vyřešit a poklad bezpečně vyzvednout, zůstává jednou z největších záhad naší doby.