O řemeslo kameníka mladí lidé nemají zájem. Přitom je ho stále potřeba
Foto: Frank Middendorf / Shutterstock
více než 5 min
Kámen může vypadat jako obyčejný kus materiálu, dokud se ho nedotkne člověk, který přesně ví, co s ním dělat. Právě takové lidi ale Česko pomalu ztrácí. Kameník přitom není jen člověk, který vyrábí náhrobky. Je to řemeslník, který stojí za krásou staveb, památek, interiérů i uměleckých děl.
Reklama
Řemeslo, které má budoucnost
Při zmíňce o kameníkovi se většině lidí vybaví hřbitov, náhrobní deska a nápis vytesaný do žuly. Jenže tím se představa o tomto řemesle poněkud nespravedlivě uzavírá. Kameník může pracovat na historickém kostele, opracovávat pískovec, vyrábět kamenné schodiště, obklady nebo dlažbu, restaurovat poškozenou sochu, vytvářet dekorativní prvky pro architekty, a dokonce se podílet na vzniku uměleckých děl. Oficiální charakteristika tříletého oboru počítá s ručním i strojním opracováním kamene, výrobou a opravami kamenických výrobků, osazováním obkladů a dlažeb nebo sekáním písma.
O řemeslo není mezi mladými lidmi velký zájem, ale člověk, který ho skutečně ovládá, rozhodně není bez práce. Aktuální pracovní nabídky ukazují například místa pro kameníky s nabízenou mzdou 40 až 50 tisíc korun měsíčně, v Praze se objevují i vyšší nabídky mezd.
Kámen není plast, který lze vylisovat
Moderní technologie kamenictví pochopitelně změnily. Dnes existují CNC stroje, vodní paprsky, diamantové nástroje, počítačové návrhy nebo přesné měřicí technologie. To všechno může práci výrazně urychlit. Nenahradí ale zkušenost člověka, který pozná kámen nejen očima, ale také podle jeho struktury a chování při opracování.
Každý kus přírodního kamene je trochu jiný. Může mít žíly, skryté praskliny, odlišnou tvrdost nebo místa, která se při nesprávném zásahu odštípnou. Kameník proto nepracuje pouze podle předem připraveného programu. Musí se rozhodovat podle konkrétního materiálu a průběžně přizpůsobovat postup.
Technologie pomáhá, zatímco zkušený řemeslník rozhoduje tam, kde je potřeba cit, přesnost a improvizace. A právě proto je představa, že by kamenické řemeslo jednoduše převzala umělá inteligence, poněkud zavádějící.
Nejde jen o hřbitovy. Kameník může pracovat i na nádherných věcech
Kdo se pro toto povolání rozhodne, nemusí strávit celý profesní život u náhrobních kamenů. Kamenické řemeslo má překvapivě široké uplatnění. Patří sem stavební kamenictví, zpracování kamenných bloků, obklady, dlažby, schody, parapety, zahradní architektura, památková péče, umělecké kamenosochařství i práce na historických objektech.
U některých zakázek se navíc stírá hranice mezi řemeslem a uměním. Z obyčejného kamenného bloku může vzniknout reliéf, ornament, socha nebo přesná kopie historického prvku. U památek je situace ještě zajímavější. Kameník musí respektovat původní materiál, způsob opracování i charakter stavby. Nestačí tedy kámen pouze „nějak opravit“. Výsledek musí působit přirozeně a zároveň nesmí poškodit to, co přežilo desítky či stovky let.
Právě tady se ukazuje, proč je zkušenost tak důležitá. Když opravujete plastovou součástku, můžete ji vyrobit znovu. Když opravujete historický kamenný prvek, máte před sebou jediný originál.
Kameníků ubývá, možnosti jsou větší
Ještě před několika desetiletími bylo kamenické řemeslo mnohem běžnější. Dnes je situace jiná. Samostatná učiliště zaměřená výhradně na kameníky prakticky mizí a obor se udržuje jen na několika školách. Oficiální databáze Infoabsolvent v současnosti uvádí u tříletého oboru Kameník jen několik škol.
To ale neznamená, že by se zájemce neměl kde učit. V Praze nabízí obor Kameník Akademie řemesel Praha – Střední škola technická v Krči. Také Akademie Světlá nad Sázavou je zajímavým příkladem školy, která se snaží řemeslo udržet při životě.
Student se přitom neučí pouze máchat kladivem. Osvojí si řezání, broušení, frézování, leštění a štípání kamene, práci s technickými výkresy i ruční výrobu. Škola uvádí také výrobu kopií uměleckých děl, sekání písma a dekorativních prvků. Absolventi mohou najít uplatnění v kamenictví, zpracování kamene nebo přímo v lomech.
A je tu ještě jedna zajímavá cesta. Akademie Světlá nabízí také čtyřletý maturitní obor zaměřený na uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky, při kterém lze získat maturitu i výuční list.
Výstižný je případ brněnské Střední školy tradičních řemesel. Ta ve své historii připomíná, že mezi obory, o které už dnes není zájem, patři právě Kameník. Nejde o to, že by kamenická práce přestala být potřebná. Zmizel především dostatečný počet lidí, kteří ji chtějí dělat.
To může být do budoucna docela zásadní problém. Česko má obrovské množství historických staveb, kostelů, zámků, měšťanských domů, soch a dalších kamenných prvků. Ty přitom nebudou čekat, až se o ně začne starat umělá inteligence. Potřebovat budou člověka, který vezme do ruky nástroj a bude přesně vědět, kam udeřit.
Kdo vydrží, ten má o práci postaráno
Na trhu práce se přitom dá najít poměrně konkrétní důkaz, že kamenictví není mrtvým oborem. Aktuální nabídky zahrnují pozice kameníků například v Praze, Karlových Varech nebo na Moravě. U některých nabídek se mzda pohybuje při nástupu kolem 55 tisíc korun měsíčně, podle zkušeností a konkrétní práce. Pro zkušené kameníky není výjimkou i příjem 70 tisíc měsíčně.
U specializovaných zakázek navíc nejde pouze o klasický pracovní poměr. Zkušený řemeslník může pracovat na sebe a postupně si vybudovat vlastní klientelu. A právě tam se může hodnota jeho práce výrazně lišit od běžné hodinové mzdy zaměstnance. U kamenictví totiž zákazník neplatí jen za hodiny strávené u kamene. Platí za zkušenost, přesnost, odpovědnost a za výsledek, který může zůstat na místě desítky či stovky let.
Škola ve Světlé nad Sázavou ostatně přímo upozorňuje, že šikovných kameníků je málo a firmy je potřebují. Studentům navíc nabízí možnost podílet se už během studia na veřejných zakázkách, za které mohou dostat finanční ohodnocení.
AI může navrhnout, stroj může řezat. Ale kámen stále potřebuje člověka
Je trochu příznačné, že právě v době, kdy se tolik mluví o umělé inteligenci a zániku některých profesí, se ukazuje hodnota řemesel, která jsou založena na skutečném materiálu. Kameník může používat počítač, CNC frézu i moderní měřicí techniku. Bez rukou, očí, zkušenosti a schopnosti reagovat na konkrétní kámen se ale neobejde.
Kámen je totiž zvláštní materiál. Může přežít člověka i celé generace lidí. Jenže aby opravdu přežil v podobě krásného díla, musí se najít někdo, kdo ho umí proměnit.
