Jak vypadaly hostiny egyptských faraonů: Pečení voli, exotické koláče a přemíra alkoholu
Foto: Pexels
4 min
Stará egyptská říše se rozvíjela tři tisíciletí a jídlo hrálo klíčovou roli nejen v každodenním životě, ale i při velkých oslavách. Faraoni organizovali velkolepé hostiny, kterými si získávali přízeň vzácných hostů. Podávalo se pečené maso, speciální koláče slazené datlemi a alkohol, který někdy vedl k nečekaným situacím.
Reklama
Tři tisíce let trvající egyptská civilizace zanechala fascinující svědectví o tom, jak vypadaly královské hostiny. Malby na stěnách hrobek odhalují detaily velkolepých slavností, které faraoni pořádali nejen pro potěšení, ale především jako nástroj politické moci. Tyto události sloužily k upevnění vztahů s poddanými a demonstraci bohatství panovníka.
Protokol a hierarchie u hostinného stolu
Hrobové malby zachycují okamžik příchodu vzácných hostů v bohatých oděvech. Hostitel je vítá s patřičnými poctami a následně je usazuje podle jejich společenského postavení. Služebnictvo nejprve nabízí voňavou vodu k očištění rukou, poté přichází na řadu voňavky a malé kousky parfémovaného tuku. Tyto vonné předměty se nosily na hlavě – kromě příjemné vůně měly praktický účel odpuzovat obtížný hmyz.
Uspořádání míst k sezení přesně odpovídalo společenské hierarchii. Nejvýznamnější osobnosti zaujímaly místa na židlích s vlastními stoly plnými rozmanitých pokrmů. Panovník a jeho nejbližší příbuzní seděli u menších stolů, zatímco s klesajícím společenským statutem se měnilo vše – od typu sedadla přes velikost porcí až po rozmanitost nabízených jídel. Ti nejméně významní se spokojili s rohožemi na zemi.
Co se podávalo na královském stole
Množství a rozmanitost pokrmů byla ohromující. Pekli se celí voli, připravovala se kachní, husí a holubí pečeně spolu s další drůbeží. Kuřecí maso se ale ve starém Egyptě nekonzumovalo. Ryby a vepřové se na slavnostních hostinách objevovaly jen výjimečně – ryby byly vnímány jako příliš obyčejné každodenní jídlo, zatímco vepřové patřilo k masu nižší kategorie.
Přílohy tvořily různé druhy chleba, tepelně upravená i čerstvá zelenina, ovoce a luštěniny. Bohatší vrstvy si chléb vylepšovaly máslem nebo vejci. Pekárny vyráběly speciální pečivo různých tvarů – trojúhelníky, kruhy, lichoběžníky, ale také sušenky ve tvaru zvířat či lidských postav.
Sladkosti a dezerty královského dvora
Koláče a cukrovinky se sladily datlemi a medem. Recept na speciální koláč z mouky a tygřích ořechů (u nás známých jako šáchor jedlý nebo mandle podzemní) je dodnes zachován na zdi hrobky vezíra Rekhmira v Luxoru. Pro náboženské svátky se připravovaly zvláštní druhy pečiva s rituálním významem.
Palmové ořechy se zpracovávaly na nápoj – rozdrtily se, povařily a osladily medem.
Alkohol a jeho důsledky
Červené a bílé víno, pivo nebo shedeh (kvašený nápoj z granátových jablek) se nalévaly do keramických nádob zdobených lotosovými květy. Přestože společenské normy odrazovaly od nadměrného pití, realita byla často jiná.
Hrobové malby živě zachycují scény, kdy hostům po nadměrné konzumaci alkoholu přestává být dobře. Některé výjevy ukazují omdlévající muže i ženy vynášené z hostiny. Osvěta týkající se umírněnosti ve vztahu k alkoholu tedy existovala, ale v praxi se příliš nedodržovala – situace pozoruhodně připomínající moderní dobu.
Politický význam královských hostin
Velkolepé oslavy s bohatým občerstvením pro širokou veřejnost sloužily faraonům jako účinný nástroj k získání přízně obyvatel. Demonstrace bohatství a štědrosti panovníka posilovala jeho autoritu a legitimitu vlády. Jídlo tak nebylo jen otázkou výživy, ale důležitým prvkem politické strategie.
