Náhrdelník ze zubů a dvě uťaté hlavy. Obsah pravěkého hrobu šokoval i otrlé archeology
Foto: Pexels
3 min
Archeologové u Vratislavi odkryli hrob starý 5 000 let. Ležel v něm muž pohřbený se dvěma uťatými hlavami, náhrdelníkem ze 42 zvířecích zubů a válečnou sekerou. Objev uprostřed římského pohřebiště vědce zaskočil.
Reklama
Archeologický tým v jihozápadním Polsku narazil na mimořádný hrob z doby kamenné, který je o tři tisíciletí starší než okolní římské pohřebiště. Muž byl uložen se dvěma oddělenými lidskými hlavami, náhrdelníkem z desítek zvířecích zubů a kamennou válečnou sekerou. Nález se podařil zcela náhodně při závěrečných pracích u obce Żórawina nedaleko Vratislavi.
Objev v poslední chvíli před koncem výzkumu
Biologický antropolog Paweł Dąbrowski z Vratislavské lékařské univerzity popsal nečekaný okamžik, kdy se tým chystal ukončit průzkum římského pohřebiště. Náhodný objev kruhovitého útvaru v půdě však změnil celý směr výzkumu.
„Prakticky už jsme se začínali balit, když vtom jsme v zemi objevili kruhový tvar a začali kopat. Našli jsme poměrně dobře zachovalé zvířecí zuby uspořádané do náhrdelníku,"
uvedl Dąbrowski k nálezu, který odhalil neobvyklou hrobovou výbavu. Náhrdelník obsahoval 42 provrtaných zubů velkých savců, pravděpodobně vlků, psů nebo medvědů. Zuby byly provrtané skrz kořeny, což umožňovalo jejich navléknutí na šňůru.
Válečná sekera prozradila skutečné stáří hrobu
Klíčovým vodítkem pro datování se stala kamenná válečná sekera z nazelenalého serpentinitu, která muže zařadila do kultury se šňůrovou keramikou. Hrob je starý přibližně 5 000 let a pochází zhruba z roku 2900 před naším letopočtem. Tím je o celá tři tisíciletí starší než římské pohřebiště, ve kterém byl objeven.
Kromě náhrdelníku a sekery archeologové v hrobě našli jantarové a kostěné korálky a pazourkovou čepel. Nejzáhadnější částí výbavy však zůstávají dvě useknuté lidské hlavy uložené vedle těla muže. Jejich původ a vztah k pohřbenému zatím vědci nedokázali objasnit.
Co znamenají oddělené hlavy v pravěkém hrobě
Výzkumný tým nyní analyzuje DNA a izotopy, aby určil původ hlav a jejich vztah k hlavnímu pohřbenému. Dekapitace v pravěkých kulturách mohla mít rituální význam spojený s válečnickým statusem nebo náboženskou obětí. Bohatá hrobová výbava včetně vzácných předmětů naznačuje, že muž zastával ve své komunitě významné postavení.
Lokalita u Żórawiny přináší jedinečný pohled na pohřební praktiky kultury se šňůrovou keramikou, která se rozšířila napříč střední a severní Evropou během pozdní doby kamenné. Další analýzy mají odhalit, zda oddělené hlavy patřily nepřátelům, obětem rituálu nebo členům rodiny.
