Dřevěné košíky a balonky pro děti: Před 110 lety byla otevřena první samoobsluha
Foto: By Billy Hathorn - Own work, CC BY-SA 3.0, Creative Commons
4 min
V roce 1916 otevřel Clarence Saunders v Memphisu prodejnu s bizarním názvem Piggly Wiggly. Co bylo ale ještě podivnější, na zákazníky v ní nečekal prodavač za pultem s otázkou, co si budou přát. Místo toho dostali do rukou dřevěné košíky a měli si posloužit sami.
Reklama
Pro zákazníky to bylo něco naprosto neznámého. Museli sami procházet mezi regály, sami vybírat potřebné zboží a teprve potom se vším zamířit k pokladně. Samoobslužný obchod Piggly Wiggly, který 6. září 1916 otevřel v americkém Memphisu podnikatel Clarence Saunders, byl obchodním experimentem. Nikdo netušil, že právě tento den navždy změní způsob, jakým lidstvo nakupuje potraviny.
Saunders věděl, že zákazníci budou mít k jeho novince určitou nedůvěru. Proto slíbil velkolepou soutěž krásy, kterou inzeroval v novinách po celém městě. Když davy dorazily na adresu 79 Jefferson Avenue, čekalo je překvapení. U dveří Saunders osobně potřásal všem rukama a dětem rozdával květiny a balónky. Novináři v roli porotců rozdávali každé ženě zlaté mince v hodnotě pěti a deseti dolarů, dokud zásoby stačily. Návštěvníkům vyhrávala dechová hudba.
Revoluce proti armádě prodavačů
Saundersův trik měl ekonomický důvod. Tradiční obchody fungovaly tak, že zákazník přišel s lístkem, na kterém měl napsaný seznam potřeb. Prodavač pak běhal po skladě, vážil suché zboží ze sudů, balil, počítal. Každý větší obchod potřeboval celou armádu takových zaměstnanců – a jejich mzdy se promítaly do cen potravin.
Řetězce sice dokázaly díky větším objemům snížit nákupní ceny, ale personální náklady zůstávaly obrovské. Část této zátěže nesli zákazníci ve formě vyšších cen. Saunders přišel s radikálním řešením: co když prodavače prostě zrušíme?
V jeho novém obchodě personál jen doplňoval zboží do regálů. Když se ho návštěvníci snažili požádat o pomoc s výběrem, zdvořile odmítl. Každý si musel projít prodejnou sám, s dřevěným košíkem v ruce, a vybrat si přesně to, co chtěl. Teprve na konci čekala pokladna – další Saundersův vynález, který dnes považujeme za samozřejmost.
Prasátka, která dobyla Ameriku
Během prvního roku vyrostlo kolem Memphisu devět dalších poboček. Saunders věřil, že jeho myšlenka změní svět.
"Jednoho dne bude Memphis na Piggly Wiggly hrdý," prohlásil několik měsíců po otevření.
Jenže proč zrovna Piggly Wiggly? Tento absurdní název je dodnes záhadou. Sám Saunders se jeho původ zdráhal vysvětlit. Jeden příběh říká, že při jízdě vlakem se podíval z okna a uviděl několik malých prasátek, jak se snaží podlézt plot, což ho přimělo vymyslet tento rým.
Vizionář, který ztratil vlastní říši
V roce 1917 si Saunders nechal svůj koncept chránit sérií patentů. Zavedl také další dnes běžné prvky: cenovky přímo na produktech nebo oddělené pokladní boxy. Rychle začal franchising – prodával licenci na provoz Piggly Wiggly dalším podnikatelům. Pak ale udělal osudovou chybu: pustil firmu na burzu.
Začátkem dvacátých let nad vlastním impériem ztratil kontrolu. Ale nevzdal se. Pokoušel se prosadit ještě radikálnější vize – plně automatizované prodejny Keedoozle a Foodelectric, kde by zákazníci objednávali zboží pomocí strojů. Tyto projekty ale nikdy nevzlétly. Možná to opravdu bylo těmi jmény.
Dnes má řetězec Piggly Wiggly přes 530 poboček v sedmnácti amerických státech. V muzeu Pink Palace v Memphisu, které sídlí v bývalém Saundersově sídle, stojí funkční replika té úplně první samoobsluhy. Návštěvníci si mohou vyzkoušet, jaké to bylo – vzít si dřevěný košík a projít se mezi regály, kde není jediný prodavač ochotný vám pomoct. Před sto deseti lety to byla šokující novinka. Dnes je to každodenní rutina miliard lidí po celém světě.
