Denárový poklad století: Stříbrné mince za 23 milionů korun našel náhodný nálezce
Foto: pexels
4 min
Na první pohled to bylo obyčejné pole na Pardubicku. Když ale náhodný nálezce na podzim roku 2015 narazil na první stříbrné mince, bylo jasné, že se tu skrývá něco mimořádného. Pod zemí téměř tisíc let ležel poklad obsahující 1669 stříbrných denárů a jejich zlomků z konce 10. století.
Reklama
Náhodný objev odstartoval velký archeologický výzkum
Odborníci mu brzy začali říkat denárový poklad století. Nejen kvůli jeho rozsahu, ale především proto, že nabízí jedinečný pohled na období, kdy se teprve formoval český stát. Nálezce na něj náhodou narazil na poli nedaleko obce Chýšť na Pardubicku. Poctivě svůj nález oznámil a odevzdal do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích.
První část obsahovala 780 mincí a jejich zlomků. Archeologové se proto na místo vrátili s detektory kovů a během následných dohledávek v létě 2016 objevili další stovky mincí. Celkový počet se nakonec zastavil na úctyhodných 1669 kusech, přičemž část z nich byla stále uložena ve zbytcích původní keramické nádoby.
Mince pocházejí z doby Boleslava II.
Nález tvoří především stříbrné denáry ražené v 90. letech 10. století za vlády přemyslovského knížete Boleslava II. Představují mimořádně ucelený soubor mincí z období počátků českého mincovnictví.
Právě díky tomu mohou historici sledovat, jak tehdy fungovala výroba mincí, jaké motivy se na nich objevovaly i jak se vyvíjela měnová politika mladého přemyslovského státu. Některé nalezené denáry jsou navíc natolik vzácné, že jsou známé pouze v jediném exempláři na světě. Další představují dosud neznámé varianty, které odborníci dříve vůbec neznali.
Poklad vypovídá o bohatství tehdejší elity
Podle numismatiků představoval soubor obrovskou hodnotu už v době svého uložení. Denáry totiž nesloužily jako běžné drobné platidlo. Jediná mince měla tak vysokou kupní sílu, že za ni mohl člověk tehdejší doby vyžít přibližně dva měsíce. Celý poklad tak představoval majetek, za který bylo možné například vyzbrojit vojenskou družinu.
Kdo byl jeho vlastníkem a proč mince zakopal, však zůstává záhadou. Jisté je pouze to, že byly ukryty nedlouho po svém vyražení poblíž významné obchodní stezky. Jejich majitel se pro ně už nikdy nevrátil.
Mimořádně zachovalé mince překvapily i odborníky
Jedním z důvodů, proč je chýšťský poklad tak výjimečný, je stav jeho zachování. Mince byly do země uloženy prakticky nové a díky vysokému obsahu kvalitního stříbra přečkaly téměř tisíc let v překvapivě dobrém stavu. Na mnoha z nich se dodnes zachoval původní ražební lesk.
Právě díky tomu mohou badatelé podrobně studovat nejen samotné mince, ale také technologii jejich výroby, ikonografii i vazby českého knížectví na okolní evropské země. Rozbor motivů podle odborníků ukazuje intenzivní kontakty tehdejších elit s prostředím Svaté říše římské.
Nálezce dostal mimořádnou odměnu
Poctivý nálezce za odevzdání první části pokladu získal od Pardubického kraje mimořádnou odměnu ve výši dva miliony korun. Znalecký posudek totiž ocenil odevzdanou část nálezu na přibližně 23,5 milionu korun, historická hodnota celého souboru je však podle odborníků prakticky nevyčíslitelná.
Dnes je poklad kulturní památkou
Význam nálezu potvrdilo také Ministerstvo kultury, které denárový poklad z Chýště prohlásilo kulturní památkou. Podle rozhodnutí představuje mimořádně cenný doklad historického vývoje společnosti na konci 10. století a jeho význam dalece přesahuje hranice České republiky.
Ve Východočeském muzeu v Pardubicích se poklad stal jedním z největších lákadel stálé numismatické expozice. Zároveň mu byla věnována rozsáhlá odborná publikace, která shrnuje výsledky několikaletého výzkumu a detailně popisuje každou nalezenou minci.
