Jedlá soda, bílý ocet nebo peroxid vodíku: Za pár korun vyčistí spáry mezi dlaždičkami, funguje to…
Spárovací hmota je porézní materiál mezi dlaždicemi. Drží je pohromadě a zabraňuje vlhkosti...
Nenápadná skleněná krabička s víčkem, která léta odpočívá v kredenci nebo na poličce, může být skutečným pokladem. Lisované malachitové sklo z období Art Deco dosahuje na současném sběratelském trhu hodnot v řádu tisíců korun. Přitom majitelé často netuší, jaký cenný kousek vlastní.
Antické orientální koberce zažívají renesanci. Exempláře z perské oblasti Heriz, vyrobené v prvních desetiletích 20. století, dnes dosahují hodnot v řádu desítek tisíc korun. Co dělá tyto textilní artefakty tak ceněnými a jak poznáte skutečnou kvalitu?
Visel tam celá desetiletí. Mosazný, s geometrickými tvary, trochu zaprášený. Nikdo mu nevěnoval pozornost – až do chvíle, kdy se ukázalo, že jde o autentický kus z dvacátých let. Dnes takové lustry dosahují hodnot v desítkách tisíc korun a sběratelé po nich pátrají jako po ztracených pokladech.
Možná ho máte v krabici po dědečkovi i vy. Staré plechové autíčko značky Schuco nebo TippCo, které na první pohled vypadá jako obyčejný kus rezavého šrotu. Internetem kolují legendy o tom, že tyto hračky mají hodnotu desítek tisíc korun. Realita sběratelského světa je ale neúprosná a jedna drobná chyba vás může připravit o celé jmění.
Proces mumifikace patřil mezi nejdůležitější rituály starověkého Egypta. Díky dokonalému zvládnutí technik odstraňování vlhkosti z těla a použití přírodních konzervačních látek dokázali Egypťané vytvořit mumie, které přetrvaly několik tisíc let. Co stálo za touto mimořádnou schopností zachovat lidské tělo pro věčnost a proč bylo uchování fyzické podoby pro starověké Egypťany tak zásadní?
Velká sfinga v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Málokdo však ví, že v jejím nitru i pod jejím tělem se nachází několik šachet a dutin, které archeologové zkoumají už více než sto let. Některé mají přirozený původ, jiné vytvořil člověk. K čemu ale sloužily, zůstává v některých případech dodnes předmětem odborných debat.
Kdysi byly všude. Na nádražích, v čekárnách, kulturních domech, školách i úřadech. Mnozí si na ně dodnes vzpomenou jako na nepohodlné plastové židle, které působily chladně a obyčejně. Kdo měl možnost, ten si domů pořídil něco jiného. Dlouhá léta byly symbolem normalizačního veřejného prostoru a málokdo by si dokázal představit, že se jednou stanou vyhledávaným sběratelským kouskem.
Staré bowdenové modely značek Kaden a Igra se z dětských pokojů přesouvají do vitrín sběratelů. Ceny rostou závratným tempem, ale ne každý kousek má stejnou hodnotu. Záleží na detailech, které málokdo zná.
Staré kapesní hodinky dnes lidé často nacházejí při vyklízení domů po prarodičích nebo ve starých dřevěných krabičkách, které desítky let nikdo neotevřel. Mnohé skončí na bleším trhu za pár stovek korun. Některé přitom představují opravdové poklady, jejichž hodnota se může vyšplhat do statisíců.
Možná ještě stojí na chalupě, leží ve sklepě nebo ji máte schovanou v krabici po prarodičích. Kovová lampička, která za socialismu osvětlovala psací stoly, obývací pokoje i kanceláře, byla kdysi úplně obyčejnou součástí domácností. Dnes se ale některé modely prodávají za částky, které by jejich původní majitele nejspíš pořádně překvapily.