Albánie: Nová země zaslíbená pro české turisty hledající úspory
Foto: pixabay
4 min
Ceny v Chorvatsku rostou, kupní síla koruny klesá. Stále více českých rodin proto hledá alternativy – a nachází je na albánském pobřeží, kde za podobný zážitek zaplatí výrazně méně.
Reklama
Když se řekne letní dovolená u moře, většina Čechů si automaticky vybaví Chorvatsko. Istrie, Dalmácie, ostrovy Krk nebo Hvar – to jsou místa, kam generace českých rodin jezdí už od dob Jugoslávie. Jenže poslední roky přinesly změnu, kterou nelze přehlédnout. Chorvatsko přijalo euro, ceny služeb rostou rychleji než evropský průměr a česká koruna vůči jednotné měně oslabuje. Pro běžnou čtyřčlennou rodinu to znamená jediné: za stejné peníze si dnes u Jadranu pořídí podstatně méně než před pěti lety.
Není divu, že se na cestovatelských fórech a v diskuzích pod články o dovolených stále častěji objevuje jedno slovo: Albánie. Země, která byla ještě před deseti lety pro většinu Čechů naprostou neznámou, se postupně dostává do povědomí jako zajímavá alternativa. A nejde jen o internet – české cestovní kanceláře hlásí meziroční nárůst zájmu o albánské destinace v řádu desítek procent.
Co stojí za rostoucím zájmem o Albánii
Hlavním tahákem jsou bezesporu ceny. Srovnání nákladů na typickou desetidenní dovolenou pro rodinu ukazuje, že v Albánii lze ušetřit zhruba polovinu rozpočtu oproti srovnatelné dovolené v Chorvatsku. A nejde jen o ubytování – výrazně levnější je stravování v restauracích, místní doprava i vstupné na památky. Pro rodiny s dětmi, které musí počítat každou korunu, je to argument, který převáží i nostalgii po známých chorvatských místech.
Albánie přitom nabízí překvapivě podobný zážitek. Jaderské i Jónské moře, písčité i oblázkové pláže, historická města jako Berat nebo Gjirokastër zapsaná na seznamu UNESCO. K tomu pohostinnost místních, kterou čeští turisté v recenzích opakovaně vyzdvihují. „Připomíná mi to Chorvatsko před dvaceti lety,
Podobný trend, i když v menší míře, zaznamenává i Bulharsko, které se snaží znovu oslovit cenově citlivé turisty a nabízí konkurenceschopné ceny při zachování slušného standardu služeb.
Chorvatsko před výzvou
Pro chorvatský turistický sektor by masivní odliv českých turistů znamenal citelnou ránu. Cestovní ruch tvoří podle odhadů kolem dvaceti procent chorvatského HDP a Češi patří dlouhodobě mezi nejpočetnější skupiny zahraničních návštěvníků. Desítky tisíc pracovních míst v hotelech, restauracích a souvisejících službách jsou na příjmech z turismu přímo závislé.
Otázkou zůstává, jak chorvatská strana zareaguje. Experti z oblasti cestovního ruchu upozorňují, že pouhé slevy nestačí – je třeba nabídnout přidanou hodnotu, investovat do modernizace infrastruktury a aktivně komunikovat, proč se vyplatí za chorvatskou dovolenou zaplatit více. Zatím se zdá, že reakce přichází pomalu.
Kdo odchází a kdo zůstává
Přesun zájmu se netýká všech skupin turistů stejně. Ti, kdo vyhledávají luxusní resorty a prémiové služby, pravděpodobně zůstanou Chorvatsku věrní – tamní nabídka v tomto segmentu je stále na vysoké úrovni. Odcházejí především cenově citlivé rodiny, senioři hledající klidnou a dostupnou dovolenou a mladí cestovatelé toužící po dobrodružství za rozumné peníze. A právě tyto skupiny tvořily po desetiletí páteř české klientely na chorvatském pobřeží.
Je příliš brzy říkat, že Chorvatsko ztratí svou pozici nejoblíbenější letní destinace Čechů. Emocionální vazba na Jadran je silná, infrastruktura je vybudovaná a vzdálenost z Česka zůstává příznivá. Ale trend je jasný: cena se stává rozhodujícím faktorem a konkurence roste. Albánie už není exotickou neznámou – je to reálná alternativa, kterou každoročně objevují tisíce českých rodin. A to je něco, s čím musí chorvatský turismus počítat.
