Portugalská Tavorská aféra otřásla celou tehdejší společností. Celá rodina se ocitla na mučidlech

Portugalská Tavorská aféra otřásla celou tehdejší společností. Celá rodina se ocitla na mučidlech

Foto: AlvoMaia / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Nejbrutálnější rozsudek smrti v portugalských a pravděpodobně i evropských dějinách. K mučení a smrti odsoudili celou širokou rodinu včetně malých dětí.

Světem portugalské společnosti 18. století otřásl politický skandál známý jako Távorská aféra. Třináctého ledna 1759 byla celá rodina Távora veřejně týrána a sedm jejích členů bylo popraveno. Popravy rodiny Távora jsou známé jako jeden z nejbrutálnějších a nejkrutějších rozsudků, které kdy byly vyneseny nad portugalskou šlechtou. Otázkou však je, co k vyhlazení celé rodiny vedlo.

Možný vliv Sebastiãna de Mela

Sebastião José de Carvalho e Melo, markýz z Pombalu a hrabě z Oeiras byl portugalský šlechtic, diplomat a státník, který byl za vlády krále Josého I. ministrem zahraničí. Dodnes je považován za jednu z nejkontroverznějších postav portugalské historie. Jedná se o nejvýznamnějšího představitele osvíceného despotismu v Portugalsku. Inicioval různé správní, hospodářské a sociální reformy. 

Zakázal dovoz otroků, ukončil diskriminaci křesťanů, byl však také jedním z hlavních odpovědných za vyhnání jezuitů z Portugalska. Roli v Távorské aféře může mít ale hlavně fakt, že byl zásadně proti moci, kterou vysoká šlechta v tehdejším Portugalsku měla. Jednou z těchto šlechtických rodin byla totiž právě rodina Távorů. Mnoho historiků proto předpokládá, že Sebastião de Melo zinscenoval proces, na který téměř celá šlechtická rodina doplatila životem. 

Pokus o atentát

V noci 3. září 1758 jel král José I. v neoznačeném kočáře po vedlejší, nefrekventované silnici na předměstí Lisabonu. Král se po večeru stráveném se svou milenkou vracel do stanu Ajuda (ano, čtete dobře, skutečně bydlel ve stanu, Portugalsko totiž předtím postihlo ničivé zemětřesení). Někde po cestě kočár zastavili dva nebo tři muži a vystřelili na jeho pasažéry. José I. byl postřelen do ruky a jeho kočí byl těžce zraněn, ale oba přežili a vrátili se do Ajudy.

Kontrolu nad situací okamžitě převzal Sebastião de Melo. Útok a králova zranění utajil a zahájil rychlé vyšetřování. O několik dní později byli za střelbu zatčeni a mučeni dva muži. Muži se během krutého mučení přiznali a údajně uvedli, že plnili příkazy rodiny Távorů, kteří prý spřádali plány na dosazení vévody z Aveira na trůn. Oba muži byli následujícího dne oběšeni, a to ještě před zveřejněním pokusu o královraždu a/nebo hovoru se soudcem či králem. 

Reklama
Pokus o revolgii portugalského krále Josefa I. v roce 1758
Pokus o přepadení portugalského krále Josefa I. v roce 1758, Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons 

Rychlý soud

V následujících týdnech byli uvězněni markýza Leonor z Távory, její manžel hrabě z Alvoru a všichni jejich synové, dcery a vnuci. Údajní spiklenci, vévoda z Aveira a zeťové Távorových, markýz z Alorny a hrabě z Atouguie, byli taktéž zatčeni, a to i se svými rodinami. Zatčen byl také Gabriel Malagrida, jezuitský zpovědník Leonora z Távory.

Všichni byli obviněni z velezrady a pokusu o královraždu. Důkazy předložené v jejich společném procesu byly jednoduché: 

  • přiznání popravených vrahů
  • vražedná zbraň patřící vévodovi z Aveira
  • domněnka, že pouze Távorové mohli vědět, kde se král toho večera nachází, protože se vracel ze schůzky s Terezou z Távory (která byla rovněž zatčena) 

Távorové všechna obvinění odmítli, ale nakonec byli odsouzeni k trestu smrti. Jejich majetek byl korunou zkonfiskován, jejich palác v Lisabonu zničen a jeho půda zasolena, jejich jméno vymazáno z panovnického stavu a jejich erb postaven mimo zákon.

Zabít chtěli všechny z rodu Távorů, včetně dětí

Původní rozsudek nařizoval popravu celých rodin včetně žen a dětí. Většinu z nich však naštěstí zachránil zásah královny Mariany a Marie Františky, dědičky trůnu. Ostatní obžalovaní odsouzení k smrti byli veřejně mučeni a 13. ledna 1759 popraveni na poli nedaleko Lisabonu. Popravě byl přítomen i král včetně velmi zmateného dvořanstva. Távorové byli jejich vrstevníci a příbuzní, sami by se proto popravy ani mučení neúčastnili, ale Sebastião de Melo chtěl, aby se jim tato lekce vryla do paměti. Poté byla půda zasolena, aby se zabránilo budoucímu růstu vegetace. Dodnes se na tomto místě zachovala ulička zvaná Beco do Chão Salgado (Ulička zasolené země).

Reklama
Reklama