Poplatky za bankomaty rostou: Rozhoduje, kde a jak vybíráte
Vybrat si hotovost už dávno není samozřejmost bez poplatků. České banky postupně mění pravidla a prostor pro bezplatné výběry se zužuje. Kdo nezná podmínky svého účtu, může dnes zaplatit desítky korun za službu, která bývala ještě nedávno zdarma.
Výběr hotovosti už není tak jednoduchý
Doba, kdy člověk bez přemýšlení zamířil k nejbližšímu bankomatu a bez řečí si vybral peníze, pomalu mizí. Bankovní trh se v posledních letech výrazně proměnil a spolu s tím se změnil i přístup k hotovosti. Ta sice z běžného života nezmizela, ale její správa je pro banky nákladná – a ty to dávají klientům stále jasněji najevo.
Zatímco dříve byl výběr peněz považován za základní službu k běžnému účtu, dnes už to tak jednoznačné není. Klienti musí řešit nejen zůstatek na účtu, ale i to, z jakého bankomatu vybírají a jaké podmínky jejich účet vlastně má. Na první pohled přitom vše působí přehledně – výběry z „vlastních“ nebo partnerských bankomatů bývají stále zdarma. Jakmile ale člověk sáhne vedle, situace se rychle mění.
Sdílené bankomaty jako výhoda i past
Velké banky v Česku v posledních letech vytvořily sdílené sítě bankomatů, které klientům na první pohled usnadňují život. V praxi jde o tisíce zařízení, kde lze za určitých podmínek vybírat bez poplatku. Tento systém využívají například Komerční banka, MONETA Money Bank, Air Bank nebo UniCredit Bank.
Problém nastává ve chvíli, kdy klient použije jiný bankomat. Rozdíl může být otázkou několika kroků na ulici, ale finančně už jde o desítky korun. Například UniCredit Bank od roku 2026 změnila podmínky u účtu Start: výběry mimo vlastní a partnerskou síť nově stojí 35 korun bez ohledu na částku. Podobně Komerční banka účtuje u svého základního tarifu za „cizí“ bankomat 49 korun.
Z běžné služby se tak stává situace, kdy je nutné přesně vědět, kam jít. Jinak se i jednoduchý výběr může prodražit.
Poplatky, které se sčítají
Další komplikaci představují provozovatelé bankomatů mimo bankovní sektor. Typickým příkladem je síť Euronet, která si účtuje vlastní poplatek za výběr. Ten se připočítává k poplatku banky, která kartu vydala.
Výsledkem může být situace, kdy klient zaplatí dvakrát. Celková částka za jeden výběr se tak může vyšplhat až k hranici 90 korun. To už není zanedbatelný výdaj, ale pravidelný zásah do rozpočtu, zvlášť pokud člověk vybírá hotovost častěji.
Nejde přitom jen o bankomaty. Banky postupně zdražují i další hotovostní služby, například operace na přepážkách. Trend je zřejmý – práce s fyzickými penězi přestává být standardem a stává se placenou nadstavbou.
Nepřehlednost jako největší problém
Největší komplikací není ani tak samotná výše poplatků, ale jejich složitost. Mnoho lidí stále žije v domnění, že „účet zdarma“ znamená i bezplatné výběry. Ve skutečnosti ale rozhoduje celá řada faktorů: typ účtu, konkrétní bankomat, výše vybírané částky, případné limity nebo dokonce i země, kde výběr probíhá.
Výběr hotovosti se tak mění v disciplínu, kde rozhodují detaily. Kdo si nepřečte podmínky, může snadno zaplatit za něco, co bylo dříve automatické. Vyplatí se proto zjistit si, kde má banka vlastní či partnerské bankomaty, a sledovat, zda se před potvrzením transakce neobjeví další poplatek.
Banky vydělávají, klient se musí bránit
Celý vývoj ukazuje na širší realitu dnešního bankovnictví. Banky se stále více zaměřují na vlastní ziskovost, zatímco klient nese větší část nákladů. Přitom vklady na běžných účtech zůstávají často úročeny jen minimálně, takže jejich reálná hodnota klesá.
Ve výsledku tak vzniká paradoxní situace: banky nepracují ve prospěch klientů tak, jak by mnozí očekávali, jejich úspory nezhodnocují adekvátně a zároveň si účtují poplatky i za základní služby. O to důležitější je být obezřetný, sledovat podmínky a nenechat si zbytečně sahat do peněženky.