Amazonské frizúry: Bororové vytrhávali ženám vlasy na spáncích a Tupíové krmili orly opicemi, aby získali to nejlepší peří na ozdoby

K břehům Jižní Ameriky připlouvaly po „objevení“ Nového světa (ten existoval od nepaměti, myšleno objeven západní civilizací – pozn. aut.) další a další koráby, ale jen pozvolna se běloši nořili do hlubin kontinentu, zejména do amazonského pralesa. Až jednou tam, roku 1689, zabloudil rodák z Trutnova, jezuitský misionář Samuel Fritz, autor první přesné mapy povodí Amazonky, popisuje v článku  Skalpy i kohouty: Přehled vlasových úprav v tradičních kulturách Ameriky pro mezinárodní kulturologický časopis Culturologia Martin Rychlík, český etnolog, historik kultury a vědecký novinář, autor knih o dějinách tetování či vlasů.

Přečtěte si také

Krásně stavění Indios aneb Jaké vlasové kreace spatřil Kolumbus po vylodění u Nového světa

25. 4. 2023

Setkání Trutnováka s divokými kmeny

Fritz se podílel na christianizaci Omaguů na hranicích Peru a Brazílie, ale při poutích divočinou se setkal i s Manavy (Manoas), o jejichž vzezření se zmiňuje ve svém deníku: „Tito jsou velmi udatní a okolní Indiáni se jich obávají. Jejich zbraní je luk a otrávený šíp. Nenechávají si růst vlasy, prý aby je v zápasech nebylo za co uchopit. Čelo až po uši si barví pryskyřicí,“ uvádí Martin Rychlík.

Kreativní kmeny z Amazonie

Amazonská etnika – často „objevená“ až v 19. či 20. století – proslula nejen foukačkami, barvením těla pomocí šťáv stromu genipapo, retními špunty, ale i sestřihy, které se jen tak nevidí.

Přečtěte si také

Amazonští kanibalové Tupínambové se česali jako mniši. Své vši jedli ze strachu, že jim ujídají…

22. 4. 2023

Bororové vytrhávali vlasy manželkám

Zvláště výrazní byli dle etnologa Lévi-Strausse brazilští Bororové. „Většina jich se od hlavy až k patě rudě pomalovala zrny urucu. I vlasy, visící na ramena nebo zastřižené kolem dokola ve výši uší, byly pokryty touto pastou, takže vypadaly jako přílba…Ženy nechávají si od mužů vytrhávat na spáncích vlasy; ti pak zhotovují z vlasů manželek dlouhé pletené šňůrky a ovíjejí si je kolem hlavy na způsob turbanů“.

Právo na dlouhé vlasy kmene Kayapó

Ojedinělé účesy měl lid Kayapó z povodí Xingú, jehož příslušníci nosili uprostřed hlavy od čela vyholené pruhy – jakési holé pásy! Účes, který nechává vlasy splývat vzadu i po stranách, ovšem nemohl nosit každý. Právo na dlouhé vlasy náleželo ženám, jež porodily děti, a mužům, kteří už získali penisové pouzdro; krátký sestřih mívaly starší děti či truchlící vdovy.

Přečtěte si také

Zmrzlá Sibiř ukrývala zachovalé mumie, jejich neporušené vlasy, vousy i skalpy od ucha k uchu

23. 3. 2023

Významná funkce vlasů

„Vlasy měly významnou sociální a symbolickou funkci, a to nejen u Kayapů, ale obecně mezi kmeny střední Brazílie, takže rozdíly v účesech se staly základním odlišením jednoho kmene od druhého,“ píše Terence S. Turner, jenž mezi Kayapy či venezuelskými Yanomámy, kteří si zastřihují vlasy jakoby podle hrnce, pobýval.

Kayapové chloupkům i vousům říkali ´o, což znamená totéž co „listy na stromech“. I ženy Txicão z téže oblasti (Xingú) nosí podivuhodnou čupřinu: kolem celé hlavy ve výši asi tří centimetrů nad ušima si nechávají bochánek vlasů. A bojovníci Matsesů (Mayoruna) měli uprostřed ponechané číro, ale strany vyholené jen k týlu, kde dlouhé kadeře padaly na záda, takže účes připomínal staříka s hodně postupujícími kouty, připodobňuje etnolog a spisovatel Martin Rychlík.

Přečtěte si také

Chtivý Eskymák odtáhl ženu za vlasy na palandu. Aby mu neutekla, poškrábal jí chodidla

12. 3. 2023

Peří a zase peří

Snad nikde jinde na světě se lidé nezdobili peřím tak jako v Amazonii. Čelenky a péřové diadémy byly neskutečně působivé. Nejběžnější byla kombinace červených a žlutých papouščích pírek. Už Léry píše o „ptáku nějakém, toucanu jménem“; oblíbená byla pírka papoušků arara a někteří autoři hovoří o orlech chovaných výhradně pro peří, jež Tupíové krmili opicemi. Lidé Karažá si z peří vyráběli náušnice i „svatozáře“.

Bororové a Mundurucú: Kombinovali ptačí a lidský porost

Bororové, uvádí Rychlík, jejichž účes se zastřiženými vlasy nad čelem a vzadu spadajícími loknami roku 1827 zachytil malíř Langsdorffovy výpravy Hercules Florence (viz úvodní foto článku), si dokonce vyráběli „týlní ozdoby z lidských vlasů“ – nejspíše z ženských. Nádherné péřové čepice, žlutočervenomodré symboly prestiže, nosili příslušníci Mundurucú, kteří si do čelenek zaplétali lidské kadeře. Právě oni se o vlasy starali i na trofejních hlavičkách, jež mívají vyholené čelo a uprostřed šošolku.

Přečtěte si také

Do smutečních šperků se vkládal popel či vlasy nebožtíka, i se mlely do barvy. Za děti bílý smalt…

27. 12. 2022

Ptačí vlasy a trofejní hlavičky

Etnograf Rafael Karsten viděl mezi peřím a vlasy souvislost, neboť péra byla u Indiánů chápána jako ptačí „vlasy“; stále rostou, takže dle domorodců mají stejně magickou moc jako lidské kadeře, napsal Fin v práci z roku 1926. Peří bylo potřebné k rituálům, bez nich by byla bezcenná i ukořistěná lebka.

Karsten se o trofejní praktiky a skalpování zvláště zajímal; vydal se na terénní výzkum ke kmeni Chívarů (Šuárů, Jívarů) na území Peru a Ekvádoru, kteří prosluli zmenšováním lidských hlav na pouhou čtvrtinu velikosti, snažil se čtenářům alespoň zkráceně popsat rozmanitost zdobení příslušníků kmenů z amazonského pralesa Martin Rychlík ve své stati Skalpy i kohouty: Přehled vlasových úprav v tradičních kulturách Ameriky v časopise Culturologia.