Legendární hanácký obr Drásal žijící na konci 19. století se prý setkal i s Napoleonem III.

Legendární hanácký obr Drásal žijící na konci 19. století se prý setkal i s Napoleonem III.

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Kuriozní příběh obra Josefa Drásala je plný bizarností, avšak také nahlédnutím do duše člověka, který celý svůj život zasvětil touze najít v něm štěstí a lásku nejen ke svému okolí, ale hlavně k sobě samému.

Drásalovo mládí

Josef Drásal se narodil 4. 7. 1841 v obci Chromeč ležící zhruba 55 kilometrů u Olomouce. Už od mala byl přitom tak trochu jiný než ostatní. Rostl rychleji než jeho vrstevníci, což mu však na druhou stranu působilo zdravotní i jiné obtíže. Na svém rodinném statku však dokázal zastat práci za několik mužů. Dokázal zvedat ohromná závaží a mnohdy nosil náklad, který by jiní neuvezli ani na trakaři. Co však získal na svalech, to postrádal na inteligenci.

Ve škole tím pádem příliš nevynikal. Ačkoliv se mu nakonec podařilo ve 12 letech dostudovat, neuměl pořádně číst ani psát. Živil se tedy jako pacholek na různých statcích a panstvích. Již tehdy se pak o jeho velikosti začalo povídat v blízkém i dalekém okolí.

Hanácký obr

Když Josef Drásal dospěl, měřil prý až 242 cm a vážil 186 kg. Platilo pak, že jej bylo levnější šatit než živit. Drásal totiž běžně spořádal porci jídla pro dva a více lidí. Díky svým proporcím se vyhnul dokonce povinnosti nastoupit do armády. Přestože mu jeho výška a zejména síla poskytovaly řadu výhod, nebyl z nich Josef příliš šťastný. Rozhodl se tak radost hledat jinde.

Miláček davů

Drásal nejprve uspořádal několik vystoupení pro místní. Tak se o něm dozvěděl holešovský hostinský Janoch, který v obrovi viděl potenciál pro podnikání. Josef tak již ve svých 20 letech vyrazil na své první evropské turné. S ohledem na to, jak dokázal na své bizarnosti vydělávat, se zlepšila i jeho duševní pohoda. Spolu s Drásalem pak Janoch vozil i zakrslou ženu, která měřila zhruba 1 metr, aby tak ukázal kontrast mezi oběma těmito anomáliemi. Díky své slávě se pak hanácký obr dostal i na dvůr francouzského císaře Napoleona III.

Dům pro obry

Za uspořené peníze si Drásal později koupil dům v Holešově, kde si nechal udělat vše na míru. Konečně tak mohl bydlet tak, jak mu bylo po chuti. K ideálnímu životu mu však chyběla jedna důležitá ingredience – láska. Josef si totiž nedokázal najít svou spřízněnou duši. Ačkoliv měl řadu fanynek a možná i také milenek, většina žen se ho spíše bála. Poslední pokusy o sňatek pak přerušila Drásalova nemoc.

Nemoc a smrt

Navzdory kuriozní stavbě těla se Josef Drásal těšil celý svůj život pevnému zdraví. Ve svých 45 letech se však vše změnilo. Jistý podíl na tom pravděpodobně měla také smrt jeho matky, po které se Josef sesypal a ochořel. Nakonec tak 16. prosince 1886 zemřel.

Ani po smrti nenašel Drápal dlouhého klidu. Jeho ostatky byly v průběhu dějin několikrát exhumovány, ať už kvůli rekonstrukčním pracím v Holešově, či za účelem výzkumu. Dnes je jeho hrob významnou památkou, kterou stále navštěvují například i holešovské děti na svých cestách za poznáváním této hanácké legendy.

Reklama
Reklama