Jedlá soda a vteřinové lepidlo: Geniální trik pro pevné opravy plastu
Prasklá plastová krabička a květináč, ulomený držák nebo rozbitá hračka často končí v koši....
Představte si, že se za pár let projdete po typické české čtvrti s rodinnými domky. Zmizely ty obří, těžké a upřímně řečeno ne úplně estetické modro-černé obdélníky, které dnes pokrývají každou druhou střechu. Místo nich vidíte domy, které vypadají úplně normálně – mají klasické tašky, moderní fasády a čistá okna. A přesto tyto domy vyrábějí víc energie než dnešní „solární elektrárny“ na střechách.
Dvě závorky, záporná znaménka mezi nimi a výsledek, který málokdo předpokládá. Tohle není složitá matematika - ale vyžaduje přesně ten druh soustředění, který v každodenním životě příliš netrénujeme.
Zadržování dešťové vody je mezi zahrádkáři čím dál populárnější. Je měkká, bez chlóru a pro rostliny ideální. Problém ale nastává, když se voda v sudu začne kazit – objeví se zápach a nad hladinou se začnou množit komáři.
Žijete v nesezdaném svazku a nemáte děti? Bez závěti může váš partner po letech společného života zůstat s prázdnýma rukama. Zákon totiž nezná city - zná jen dědické třídy.
Se Slovenskem budeme mít brzy společný problém. Krize se nejspíše nejprve dotkne Slovenska, ale dotknout by se mělo i naší republiky. Odhady jsou zatím nepříliš povzbudivé.
Každé jaro se opakuje stejné rozhodování: vsadit na osvědčené muškáty, nebo zkusit něco jiného. Je to jistota, která funguje, ale časem může působit trochu jednotvárně. Pokud letos chcete změnu a méně starostí s údržbou, nabízí se i jiné zajímavé varianty.
Móda se vrací v cyklech, a zatímco některé trendy z devadesátých let nás těší, jeden konkrétní střih měl raději zůstat hluboko v archivech. Mluvíme o nechvalně proslulé kombinaci krátké zubaté ofiny a přehnaně strukturovaného objemu.
Chlor dráždí oči, vysušuje kůži a zatěžuje přírodu. Koupací jezírka nabízejí alternativu, která funguje bez chemie – díky rostlinám, bakteriím a promyšlenému designu. Co všechno obnáší přechod od klasického bazénu k přírodnímu biotopu?
V roce 1927 se v pražské tiskárně stala chyba, která dnes stojí sběratele statisíce korun. Známka za padesát haléřů byla vytištěna na papíře určeném pro padesátkkorunu a málokdo si toho tehdy všiml. Dnes patří mezi nejžádanější kusy československé filatelie.
Sedíte v kavárně s cappuccinem a potřebujete se rychle připojit k internetu – vyřídit e-maily nebo přidat fotku. Jenže pak přijde ta chvíle: zvednout se, dojít k baru a luštit složité heslo, kde se pletou nuly s „O“ a jedničky s malým „l“.