Pár nápadů, jak zabojovat proti zdražení potravin, když se nechceme o Vánocích ošidit
Vánoce jsou časem světýlek, rodiny a tradic – ale také rostoucích cen. Kapr, brambory, cukroví i...
Kolik mají Češi skutečně naspořeno? Statistiky mluví o stovkách tisíc korun na domácnost, realita je ale mnohem pestřejší. Rozdíly mezi průměrem a skutečností jsou výrazné a záleží na příjmech, místě i životní fázi. Jak jsou na tom české rodiny doopravdy?
Představte si situaci, kdy přijdete domů s plnýma rukama a ve tmě hledáte vypínač. Právě podobné momenty ukazují, že klasické řešení nemusí být vždy nejpraktičtější. Do domácností proto postupně míří nové technologie, například senzory přítomnosti, které rozsvítí světlo automaticky bez nutnosti se čehokoliv dotýkat.
Možná vás to nikdy nenapadlo, ale běžný nákup v českém supermarketu by v některých zemích mohl působit problematicky. Potraviny, které u nás považujeme za běžné a bezpečné, jsou jinde regulované nebo rovnou zakázané. Důvodem jsou odlišné přístupy k bezpečnosti potravin, ochraně přírody i pravidlům chovu zvířat.
Zatímco dnes vnímáme nutrie hlavně jako roztomilé obyvatele rybníků, ještě před pár desítkami let bylo jejich maso běžnou součástí českého jídelníčku. Servírovalo se dokonce v nemocnicích, a to rozhodně ne náhodou. Jde totiž o mimořádně kvalitní potravinu s nízkým obsahem tuku a cholesterolu, která je ideální pro děti i seniory.
QR kódy se během posledních let staly běžnou součástí každodenního života. Najdeme je v restauracích, obchodech, na plakátech i parkovacích automatech. Právě tahle jednoduchost a rychlost, na kterou jsme si zvykli, ale začíná nahrávat i podvodníkům, kteří ji dokážou zneužít.
Chladnička a bojler. Zní to banálně, ale právě tyto dva spotřebiče mohou ročně spolknout i přes dvacet tisíc korun. A většina z nás o tom nemá tušení.
Sezonní předpovědi na léto 2026 vykazují neobvyklou shodu napříč světovými predikčními centry. Klimatologové upozorňují na kombinaci faktorů, která by mohla přinést extrémní vedra a sucho do střední Evropy.
Otestujte své znalosti v klasickém hospodském kvízu plném záludných otázek ze všech možných oblastí.
Spojení mezi hvězdami a duševním zdravím lidi zajímá odjakživa. Dříve se odpovědi hledaly v astrologii, dnes spíš ve vědě. Moderní psychiatrie sice horoskopy nevyužívá, některé studie ale naznačují, že třeba měsíc narození může mít určitý vliv na fungování organismu.
Většina lidí je bez přemýšlení vyhazuje, prodává za pár korun nebo nechává ležet v krabicích na půdě. Jenže historie ukazuje, že právě běžné věci každodenního života se často po letech mění ve sběratelské poklady. To, co dnes působí obyčejně nebo dokonce zastarale, může být za deset či dvacet let velmi cenné.