Komplexní průvodce příspěvkem na bydlení: Kdo má nárok a jak postupovat
Mnoho Čechů žije v omylu, že příspěvek na bydlení je určen pouze pro lidi bez práce nebo v nouzi....
Představa středověkého člověka jako špinavého a páchnoucího hnojem je mylná. V rámci možností lidé dodržovali různé hygienické návyky. Používali dokonce deodorant ze šalvěje, která má dezinfekční účinek a zabraňuje pocení.
Domus, římské obydlí vyšší vrstvy, sloužilo také jako vyjádření společenské a politické moci jeho majitelů. Vyznačovalo se prostornými místnosti, bazénky s vodou, bohatým zdobením a vysokým komfortem. Kromě tekoucí vody zde bylo i podlahové topení.
Zatímco Anglie má Robina Hooda, Česko má svého Václava Babinského – nejznámějšího tuzemského loupežníka. O něm je známo, že se po dopadení a dvaceti letech ve vězení zlodějiny odnaučil.
Říká se, že o dně oceánu toho víme mnohem méně než o povrchu statisíce kilometrů vzdáleného Měsíce. V hlubokých mořských vodách se přitom skutečně nachází celá řada živočichů, které člověk dosud neměl možnost spatřit.
„Jízda v tubusu je pozoruhodným zážitkem bytí či nebytí, okamžikem, kdy se život dokonale zaostří, kdy bezprostřednost a naléhavost okamžiku vystřídá pocit klidu, vědomí, že člověk je spojen s celou strukturou vesmíru,..."
„Paleolitické společnosti byly poměrně mírumilovné. Agresivita byla mírněna nízkou hustotou zalidnění i tím, že de facto nebylo proč bojovat, respektive nebylo co ukrást. Majetek lovců byl omezen na to, co mohli během neustálého stěhování odnést na zádech.“
Voda, jedna ze základních podmínek života, dokáže také masově zabíjet. Co se týče ztrát na životech a majetkových škodách jsou povodně hned za bouřemi největší přírodní katastrofou. Na svědomí mají jen v Číně miliony obětí.
Česká republika je sice malá svojí rozlohou, ale na počet památek a pamětihodností je velmi bohatá. Představíme si některé z pamětihodností, které rozhodně stojí za návštěvu.
„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.“ Kdo by neznal verše Karla Hynka Máchy, které odrážejí svátek lásky na prvního máje. Ovšem jak to bylo v Československu?
Když se autor Malého prince v roce 1943 nevrátil z průzkumného letu v jižní Francii, bylo velkou záhadou, co se vlastně stalo. Tato záhada nebyla dodnes vysvětlena.