Láska za socialismu: Manželství bylo považováno za naprostý standard
Foto: nd3000 / Depositphotos
3 min
V období socialismu se životní dráha většiny lidí odehrávala podle předem daného scénáře. Mladí lidé brzy vstupovali do manželství, zakládali rodiny a snažili se naplnit tehdejší představu o ideálním životě.
Reklama
Socialismus
V období socialismu bylo manželství považováno za naprostý standard, drtivá většina lidí do něj vstupovala, a to ve velmi mladém věku. Jen asi 6 % obyvatel zůstávalo nesezdaných. Svatby se běžně konaly už kolem dvacítky, a brzy po nich následovalo narození dětí. Ženy se často vdávaly před 20 rokem a do 25 let byla již většina z nich provdaná.
První dítě přicházelo většinou krátce po svatbě a většina rodin měla dvě děti. Tato rychlá životní etapa přinášela i značnou zátěž, mladé páry musely skloubit péči o malé děti s prací a povinnostmi v domácnosti, přičemž volného času, především pro ženy, bylo minimum. Není tedy překvapivé, že řada manželství se začala brzy rozpadat.
Rozvody a sex
V roce 1950 se rozpadlo zhruba každé desáté manželství, do konce 80. let dokonce už každé třetí. V Praze dokonce každé druhé. Nejčastěji k rozvodům docházelo už během prvních pěti let od svatby. Přestože se o intimním životě veřejně nemluvilo, sexu rozhodně nebylo málo. To, co ale výrazně chybělo, byla ochrana.
Antikoncepce se omezovala na kondomy a přerušovanou soulož, která byla značně nespolehlivá, do dvou let vztahu otěhotněla většina mladých dívek. Až v polovině 70. let se objevilo nitroděložní tělísko a hormonální antikoncepce, ale široce dostupné nebyly. Kvůli nedostupnosti spolehlivé prevence se běžně používal potrat. Zákon o interupcích byl přijat už v roce 1957 a dokonce 80. let se ukončilo až 35 % všech těhotenství.
Tabu
Zásadní roli sehrála kniha Mladé manželství z roku 1970, která tehdy způsobila nebývalý rozruch. Autoři Jiří Mellan a Iva Šípová působící v sexuologické a manželské poradně se rozhodli otevřít a prakticky popsat témata, která byla do té doby považovaná za tabu.
Od prvního sexu přes hygienu, tělesné změny a partnerskou intimitu až po krizové momenty v manželství. Kniha poskytovala novomanželům jasné návody, jak si porozumět v posteli, ale i ve vzájemné komunikaci. Autoři nepsali odborně nebo mentorujícím tónem, ale s respektem k lidské přirozenosti a s cílem odbourat stud a nejistotu.
Manželství
Zvláštní kapitolu autoři věnovali ženským prsům jako eratogenní zóně a zároveň potvrzovali vzrůstající tlak na plastické operace. Podle nich by si ženy měly budovat sebevědomí přirozenou cestou, a nepodléhat mylným představám.
V závěru knihy nechybí ani rozbor manželských krizí, autoři varují před sňatky uzavřenými narychlo kvůli těhotenství a jako klíčový moment označují sedmý rok manželství. Právě tehdy děti často odrůstají a pár je konfrontován s novým uspořádáním života. Otevírá se téma, zda má každý mít svůj pokoj, jak si opět najít cestu k sobě a jak si zachovat partnerskou i intimní blízkost.
