Slupky, lógr, skořápky nebo zbytky zeleniny můžete použít jako hnojivo
Kupujete drahá hnojiva a postřiky v domnění, že bez nich vaše rostliny nepřežijí? Pravda je jiná...
Historie je plná temných a znepokojivých kapitol, které zanechaly nevymazatelný otisk na podobě našich památek. Některé z nich nesou stopy tragických událostí, jako byly popravy, čarodějnické procesy nebo krvavé vzpoury.
Létající auta, nákupy potrubní poštou, přenášení lidí na vzdálenosti tisíců kilometrů během sekund. To vše můžeme vidět v různých futuristických filmech. Ve dnešním zamyšlení o tom, jak by mohla Česká republika vypadat za 100 let, se ale budeme držet spíše realističtějších představ.
Díky tomu, že máma před mým narozením utekla z nemocnice, jsem na světě. Ano, nedělám si legraci, tento příběh se skutečně stal. Moje statečná máma se postavila mojí babičce a lékařům a já jsem mohla přijít na tento svět. Díky bohu je moje máma velká bojovnice, která se dokáže postavit za věc, které věří.
Využíváme ji pro ochranu zboží i potěšení při praskání v rukou. Bublinková fólie je také skvělým a nenahraditelným pomocníkem, často ale po použití končí v koši. Jak se dá využít v domácnosti a může nám být prospěšná?
Česká republika je plná památek světového významu. Některé jsou v obecném povědomí, jiné jsou ale často neznámé i mnoha obyvatelům Česka. Pražský hrad nebo Karlův most znají všichni. Ale co víte o vsi Křtiny?
Povodeň v roce 1342 byla přírodní katastrofou i bodem zvratu, který navždy přetvořil tvář světa. Zatímco města se topila v rozvodněných řekách, zbytky starého světa se pomalu rozpadaly. Tento článek se ponoří do hlubokých stop, které povodeň v našich krajinách zanechala.
Při výletech do hlubin tohoto českého lesa se komfortně cítit nebudete. Už celá staletí tu hrozí přízrak, který vás nenechá klidnými. Do temných hlubin lesa se nevydávejte, nemusí tu být bezpečno.
Žijeme obklopeni věcmi, které často bereme jako samozřejmost. Používáme je bez většího přemýšlení. Pokud se na ně podíváme jiným pohledem, zjistíme překvapivé zajímavosti. Možná vám některé z nich změní pohled na ně či způsob zacházení s nimi.
V malé české vesnici se čas neřídí hodinami, ale sluncem. Obyvatelé zde ignorují letní čas a místo toho sledují sluneční hodiny, které zdobí domy i veřejná prostranství. Tradice, kterou započal místní malíř, se tak stala symbolem celé obce.
Jazyky jsou jako nekonečný seriál, kde každá epizoda je nový jazyk a nikdy nevíte, co se stane. Začalo to už dávno, když si naši prapředci, ještě „mladí“ homo sapiens, řekli: „Vymyslíme si nějaké zvuky, ať si můžeme povídat o tom, kde jsou ty nejlepší bobule.“ Od té doby se nám na planetě namnožilo přes 7 000 jazyků. Neskutečné. Jak si v tomto babylonu stojí čeština?