Co dělá mražení s chlebem: Přemění škrob na formu prospěšnou pro střeva
Tohle činí doslova revoluci v jídelníčku. Pokud jste se vyhýbali z nejrůznějších důvodů pečivu, je tu jeho rehabilitace. Jen musí být ve speciální úpravě, která nezabere moc času.
Pečivo běžně mrazíme. Je to rychlé, praktické a jednouché. Po rozmražení je čerstvé právě tak, jako jsme ho do mrazáku uložili. Pokud ho z mrazáku vytáhneme do týdne po zmražení, na chuti nepoznáme žádný rozdíl.
Jenže nevíme, že touto drobnou vychytávku naprosto měníme glykemický index pečiva.
K lepšímu.
Změna škrobu, která našim střevům prospěje
Tento žhavý hit sociálních sítí se dostal už k nám. Tajemství spočívá v retrogradaci škrobu. To je chemický proces, díky němuž se molekuly škrobu po ochlazení přetvoří do kompaktnější krystalické struktury, píše prostřeno.cz.
Tento typ škrobu vzniká po povaření a následném zchlazení některých potravin, jako jsou například brambory nebo rýže.
Vědí to diabetici, vědí to i výživoví poradci.
V těle se toto pečivo chová jinak
Nezmenší to počet kalorií, které v pečivu zkonzumujeme, ale změní to naši chuť k jídlu. Také způsob, jakým tělo s kaloriemi pracuje. Škrob, který konzumujeme v čerstvém nepřemraženém chlebu, trávíme v podstatě velmi rychle a zběsile již v tenkém střevě.
Nakrmí vás i vaše střeva
Rozkolísá nám krevní cukr a máme brzy hlad. Po konzumaci zmraženého pečiva se škrob stává rezistentním a trávit se začíná až v tlustém střevě, kde způsobí pomalejší vstřebávání živin a stabilnější hladinu cukru. Rezistentní škrob také působí jako prebiotikum, tedy potrava pro dobré střevní bakterie.
Podobné se děje také s těstovinami a brambory
Velkým zastáncem chlazení škrobových potravin je i britský lékař Karan Rangarajan.
Pokud brambory, rýži nebo těstoviny po uvaření vychladíte a poté znovu ohřejete, využijete všech výhod rezistentního škrobu.
Ideální je nechat potraviny skutečně zchladit na 24 hodin, nebo přemrazit. Což je řešení spíše pro pečivo. Těstoviny, brambory ani rýže se pro mražení příliš nehodí.