Roste všude zdarma, ale Češi jsou líní jej trhat. Má více vitamínu C než citrony a nejvíce chrání srdce a cévy

Když na nás padne podzimní únava nebo nachlazení, automaticky saháme po drahém dovozovém ovoci. Přitom na každém druhém českém palouku roste divoký poklad, který v sobě ukrývá až třicetkrát více vitamínu C než opěvovaný citron. Stačí však udělat jedinou drobnou chybu při sběru nebo přípravě a celá tato přírodní lékárna se promění v bezcennou obarvenou vodu.

Podceňovaný král podzimní přírody

Šípek, vědecky označovaný jako plod růže šípkové (Rosa canina nebo v lékopisech jako Fructus cynosbati), je ve skutečnosti nepravým plodem. Toto složené souplodí nažek roste na trnitých keřích po celé naší zemi.

Jeho sběr vrcholí v září a říjnu, kdy plody dosahují své optimální zralosti. A právě zde se skrývá klíč k jeho účinnosti.

Zatímco běžný citron obsahuje přibližně 40 až 53 miligramů vitamínu C na 100 gramů, u šípku se toto číslo pohybuje v neuvěřitelném rozmezí 500 až 1250 miligramů. Konkrétní množství závisí na nadmořské výšce, poloze keře a stupni zralosti. Tento drobný červený plod tak hravě překonává exotické citrusy deseti- až třicetkrát.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Než se prohlásíte za znalce, zkuste projít touhle desítkou bez chyby

13. 8. 2026

Elixír pro zdravé srdce a pevné cévy

Výčet blahodárných látek v šípku zdaleka nekončí pouze u vitamínu C. Plody jsou doslova nabité vitamíny A, B1, B2, E a K.

Obsahují také silné antioxidanty jako lykopen, flavonoid tilirosid, organické kyseliny citronovou a jablečnou a důležité minerály – vápník, draslík, železo a hořčík.

Mimořádný význam má šípek pro náš kardiovaskulární systém. Obsahuje totiž bioflavonoid rutin, který prokazatelně zvyšuje pružnost a pevnost cévních stěn a kapilár. Tím účinně snižuje jejich lámavost, což slouží jako skvělá prevence křečových žil nebo krvácení z dásní.

Pravidelná konzumace šípku navíc pomáhá regulovat krevní tlak u pacientů s hypertenzí. Vysoká koncentrace antioxidantů spolu s dostatečným denním příjmem vitamínu C nad 500 miligramů navíc přispívá ke snížení hladiny škodlivého LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi.

Velký mýtus o prvním mrazu: Kdy opravdu sbírat?

Mezi lidmi a na internetu koluje velmi rozšířená pověra, že nejlepší čas pro sběr šípků na čaj nastává až po prvním mrazu. To je však zásadní omyl, který vás připraví o to nejcennější.

Mráz sice v plodech štěpí škroby na cukry, díky čemuž šípky změknou a zesládnou, což je ideální pro výrobu marmelád. Pro sušení na léčivý čaj s vysokým obsahem vitamínu C je ale mráz nepřítelem.

Nízké teploty totiž citlivý vitamín C v plodech dramaticky a nenávratně ničí. Pokud chcete šípky sušit, sbírejte je výhradně zralé, sytě červené, ale stále pevné, a to ještě před příchodem prvních mrazíků.

Proč mizí zájem o sběr z trnitých keřů?

Občas se v médiích objevují tvrzení, že Češi jsou prostě líní šípky trhat. Skutečnost je ale mnohem pestřejší než pouhá lenost.

Pokles zájmu o ruční sběr souvisí se snadnou dostupností syntetických vitamínů v lékárnách a levných porcovaných čajů v supermarketech. Sběr divokých šípků je navíc fyzicky náročný a vyžaduje trpělivost při zdolávání ostrých trnů.

Další překážkou je pracné čištění plodů. Uvnitř šípků se totiž nacházejí ostré dráždivé chloupky, které mohou při špatném zpracování způsobit nepříjemné alergické reakce a škrábání v krku.

Přečtěte si také

Na kolik si přijde na dýškách servírka v Praze a na kolik ve zbytku republiky? Číslo překvapilo i…

13. 8. 2026

Jak připravit dokonalý čaj ve dvou krocích

Abyste ze sušených šípků získali maximum vitamínů a zároveň nepřišli o lahodnou chuť, vyzkoušejte profesionální metodu dvoufázové přípravy.

V první fázi vsypte 2 polévkové lžíce drcených sušených šípků do 0,5 litru studené vody. Nechte je louhovat při pokojové teplotě po dobu 8 až 12 hodin, ideálně přes noc.

Ráno tento studený výluh pouze šetrně zahřejte na teplotu do 40 °C, aby nedošlo k degradaci vitamínu C. Tekutinu přeceďte přes velmi jemné plátno nebo kávový filtr, který spolehlivě zachytí ostré vnitřní chloupky, a vypijte jako čistou vitamínovou bombu.

Ve druhé fázi použité šípky nevyhazujte. Znovu je zalijte studenou vodou, přiveďte k varu a nechte vařit 10 až 15 minut. Tímto varem se z plodů uvolní zbývající minerály, barviva a organické kyseliny.

Získáte tak sytě červený odvar s typickou kyselkavou chutí, byť již s minimem vitamínu C. Oba nápoje můžete vypít samostatně, nebo je pro dokonalý zážitek smíchat.

Zkušenosti z praxe a pohled odborníků

Že má domácí sběr stále své kouzlo, potvrzují i slova jedné z věrných čtenářek, jak píše v diskusi pod článkem o podzimních plodech:

My na šípky chodíme s rodinou každé podzimní prázdniny. Je to sice boj s trny a domů se vracíme poškrábaní až za ušima, ale ten rozdíl oproti kupovanému čaji v sáčcích je neskutečný. Domácí šípkový čaj má úplně jinou sílu a barvu, v zimě nás to vždycky zachrání před chřipkou.

Odborníci na lidové léčitelství a farmacii tento přístup plně podporují. Jak potvrzují pamětníci tradičních receptur, šípek se dá v kuchyni efektivně využít hned dvakrát. Nejprve z něj pomalým louhováním za studena vytvoříme blahodárný macerát plný aktivních látek a následným povařením získáme lahodný čaj, který zahřeje tělo i duši během sychravých zimních večerů.